Kauz, kdy byli policisté podezřelí z vynášení služebních informací, bylo v posledních letech několik. Mezi nejnověji 28 obžalovanými je nejnověji osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z GIBS. Jaké jsou další nejznámější případy?
– Patrně nejznámějším současným případem vynášení informací od policie je tzv. kauza Bereta, kterou od letošního dubna řeší soud. V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Žalobce je viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplacení, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, porušení tajemství listin a podílnictví. Všichni obžalovaní vinu odmítají. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace a dokumenty z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle obžaloby předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství.
– V souvislosti s kauzou Bereta v roce 2017 vzbudily pozornost nahrávky na twitterovém účtu Šuman o aktivitách tehdejšího ministra financí, nyní premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Jedna z nahrávek zřejmě zachycuje Babiše s novinářem z MfD Markem Přibilem. Na schůzce novinář předává Babišovi dokumenty, které podle něj pocházejí z policejního vyšetřování kauzy Bereta. Podle Přibila by informace poškodily ČSSD a ODS. Babiš se s novinářem domlouval na nejvhodnějším termínu zveřejnění. Babiš později nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě.
– Vynášení informací se týká i korupční kauza Vidkun. Letos v červenci olomoucký soud v případu potrestal bývalého olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece, vlivného podnikatele Ivana Kyselého a bývalého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) podmíněnými tresty. Všem třem uložil i pokuty, Kadlecovi rovněž zakázal činnost na čtyři roky. Naopak tehdejšího šéfa hospodářské kriminálky Radka Petrůje soud zprostil obžaloby. Soud obžalované odsoudil za vynášení informací ze čtyř z devíti původně žalovaných trestních kauz, jejich ovlivňování se ale neprokázalo. Rozsudek není pravomocný.
– Loni v červenci se soud v Praze začal zabývat případem bývalého kriminalisty Luďka Vokála a podnikatele Albina Arifoviče. Obžaloba tvrdí, že někdejší detektiv poskytoval lidem z podsvětí informace ze spisů. Arifovič je stíhán kvůli podplácení. Podle státního zástupce Michala Muravského se Vokál trestné činnosti dopouštěl mezi lety 2010 a 2015. Muravský mimo jiné tvrdí, že bývalý elitní detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) poskytoval informace z Národní protidrogové centrály (NPC) muži, který byl podezřelý z rozsáhlé drogové trestné činnosti. Vokál také čelí obžalobě kvůli údajnému vyzrazení razie v kauze Vidkun. Letos v únoru rozhodl odvolací pražský městský soud, že jeho kauza souvisí s případem, ve kterém je Vokál obžalován z vynášení informací. Obě kauzy by podle odvolacího senátu měly být projednávány společně. Odvolací soud tak opět zrušil rozsudek, kterým za vyzrazení razie pražský obvodní soud uložil Vokálovi třináctiměsíční podmínku a zákaz činnosti u policie na 2,5 roku.
– Loni Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila dva policisty a jednoho civilistu z úniku informací. GIBS vyšetřovala případ pražského policisty zařazeného na odboru hospodářské kriminality, který žádal skrze prostředníka úplatky. Prostředník docházel za vytipovanými podezřelými a nabízel jim informace ze spisu a o plánovaných policejních úkonech. Policista za ně žádal až 20 milionů korun. Muž byl již letos nepravomocně odsouzen k šesti letům vězení.
– Letos v dubnu GIBS oznámila, že obvinila tři policejní důstojníky kvůli rozsáhlému úniku informací. Podle inspekce movitým podnikatelům poskytovali informace o tom, zda jsou oni, případně jimi ovládané společnosti, prověřováni. Kromě tří policejních důstojníků v činné službě byli obviněni i dva bývalí policisté, jeden civilista a jedna firma. Dozor nad vyšetřováním případu má Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Podle České televize a Českého rozhlasu případ souvisí s kauzou lobbisty Tomáše Horáčka, který je stíhán za korupci při zadávání nemocničních zakázek. V září informoval server iROZHLAS.cz, že v kauze obvinila GIBS další dva lidi.
– Státní zastupitelství tento týden podalo obžalobu na 28 lidí v souvislosti s rozsáhlým únikem informací z policejních spisů. Mezi obžalovanými je osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z GIBS. Osmadvacet lidí v této kauze čelí obvinění pro rozsáhlou trestnou činnost, která čítá 91 bodů obžaloby. Rozsáhlým případem se policisté a žalobci zabývají několik let. Celkem 18 podezřelých policie obvinila už v květnu roku 2017, mezi nimi byl i bývalý detektiv ÚOOZ Michal Ratajský, někdejší důstojník GIBS Miroslav Palán nebo podnikatel David Rusňák, který byl dříve členem hnutí ANO a je zetěm současné ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), ale i podnikatel Saman El-Talabani nebo Radim Jüttner.
– O několik měsíců později žalobci rozhodli o podmíněném zastavení trestního stíhání dvou lidí, jedním z nich byl Rusňák. „Obviněný v kauze byl v roce 2017 i sám Rusňák, kterému státní zástupce stíhání podmínečně zastavil, poté co se přiznal,“ napsal server Aktuálně.cz. O dva roky později se trestní stíhání rozšířilo o další obviněné. Kauza označovaná Vork má mimo jiné spojitost s rozsáhlým případem krácení daní na textilní zboží ze strany skupiny podnikatelů, kteří podle rozsudku obrali stát na daních o půl miliardy korun. Ve skupině byl i El-Talabani, klíčový svědek, který policisty dovedl ke korupční kauze v Brně-střed zvané Stoka, v ní jde o ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed.
(red)
