Pátek, 28. ledna, 2022

Šimáčková podkládá za důležité, aby ji u ÚS nahradila opět žena

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Končící ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková pokládá za důležité, aby ji nahradila opět žena, a to přinejmenším ze symbolických důvodů. Jinak by v současné sestavě Ústavního soudu (ÚS) zůstala jediná žena, a to Milada Tomková. V justici je přitom 60 procent žen, řekla dnes Šimáčková novinářům. Kandidáta či kandidátku na uprázdněnou pozici navrhne prezident Miloš Zeman, musí získat souhlas Senátu. Hrad chce s nominací počkat na nového ministra spravedlnosti.

Šimáčkovou nyní čeká působení u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Slib složí 13. prosince ve Štrasburku. Ze začátku se bude účastnit rozhodování jako pozorovatelka, na konkrétních případech začne pracovat od ledna. Šimáčková se dlouhodobě profesně věnuje právě lidským právům. Vzhledem k tomu, že ESLP řeší také mezistátní stížnosti, čeká Šimáčkovou rozšiřování odbornosti, což bere jako výzvu.

Během osmi let u ÚS Šimáčková podle vlastních slov nezažila politický nátlak ani nepříjemné dotazy na stav řízení od politických aktérů, které v minulých letech popisovali někteří ústavní soudci.

„Já jsem takovou osobní zkušenost neučinila, nicméně dovedu si představit, že se takové pokusy mohou stávat. Někdy ani nemusí být ze zlé vůle, úředník nebo politický aktér si nemusí uvědomit, že něco takového není vhodné,“ řekla Šimáčková. Na druhou stranu, soudci podle ní nemají žít ve slonovinové věži. Kontakt s politiky a dalšími aktéry by se však měl odehrávat transparentně, na odborných fórech, pod kontrolou veřejnosti.

Rozhodování v ostře sledované kauze s velkými politickými dopady čeká nynější kolegy Šimáčkové v případě, že prezident odmítne jmenovat Jana Lipavského (Piráti) ministrem zahraničí a designovaný premiér Petr Fiala (ODS) se kvůli tomu obrátí na ÚS. Šimáčková sice už u případného rozhodování nebude, přesto nechce komentovat možný výsledek ani odhadovat délku řízení. Záleží prý na tom, kdo a s jakými argumenty návrh k ÚS „přinese“. Soudci pak musí dát všem účastníkům řízení prostor k vyjádření.

„Nelze očekávat odpověď v jednotkách dní,“ uvedla soudkyně, podle které záleží na postupu soudce zpravodaje určeného podle rozvrhu práce i na postoji pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň. Jak by sama hlasovala, Šimáčková podle svých slov neví. „Nemám na to dostatečnou přípravu. Odpovědi na tak komplikované otázky musíte mít velmi dobře promyšlené, udělat si komparaci,“ řekla novinářům.

Za působení u ÚS zažila Šimáčková některá rozhodování, kdy soudci obtížně hledali shodu a střetávaly se například liberálnější a konzervativnější přístupy. Soud ale podle ní nebyl trvale rozštěpen na dvě ustálené skupiny. Přehlasovaná menšina pak své názory vždy mohla uplatnit v disentech neboli odlišných stanoviscích, které jsou podle Šimáčkové užitečné, dávají totiž najevo, že soudci zohledňovali různé argumenty a názorové proudy. Bylo by pokrytecké se tvářit, že si všichni myslíme totéž, uzavřela Šimáčková. Podle ní je však důležité „nesouhlasit racionálně“ a respektovat argumenty a postoje protistrany.

(čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY