V ČR se před Airbnb ubytovává statisíce turistů ročně Foto: Pixabay

Soud: Společenství vlastníků nemůže omezovat krátkodobé pronájmy typu Airbnb

Podle říjnového rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (VS) nemůže Společenství vlastníků jednotek (SVJ) omezovat vlastníky bytů, kteří se rozhodli pronajímat své byty pro krátkodobé pronájmy, například prostřednictvím platformy Airbnb. VS vyhověl odvolání vlastníka bytu proti rozhodnutí Městského soudu v Praze (MS), který naopak tomuto právu přisvědčil.

Případ, který VS v Praze posuzoval, se týkal úpravy stanov jednoho pražského SVJ z roku 2017. Shromáždění vlastníků tehdy rozhodlo, že do svých stanov doplní omezení, které se týká právě krátkodobých pronájmů do 3 měsíců. K takovému pronájmu by nově byl potřeba souhlas všech členů SVJ s tím, že ho neudělí, anebo odejme v případě, že by takový pronájem ohrožoval pořádek či noční klid v domě.

Proti tomuto rozhodnutí podal jeden z vlastníků bytu žalobu, kterou v listopadu zamítl MS v Praze. Ten konstatoval, že žalobce své vlastnické právo vykonává způsobem, který ostatní vlastníky omezuje ve výkonu jejich zcela totožných práv.  Shledal, že při poskytování krátkodobých pronájmů navrhovatelem v daném případě dochází i k porušení stavebních a daňových předpisů.  Soud naopak konstatoval, že není v rozporu s právními předpisy, pokud ostatní vlastníci prostřednictvím nejvyššího orgánu společenství omezili vlastnické právo navrhovatele. Za „účelově zužující výklad“ soud označil výklad ustanovení § 1194 odst. 1, respektive 1189 odst. 1 občanského zákoníku, totiž že by rozhodnout popsaným způsobem o omezení vlastnického práva nebylo v kompetenci shromáždění SVJ.

Proti rozhodnutí MS v Praze podal vlastník bytu odvolání k VS v Praze, a ten mu letos v říjnu vyhověl, když konstatoval, že SVJ nemá právo omezovat vlastnické právo vlastníka bytu. Otázka krátkodobých pronájmů by se totiž podle VS měla řešit případně mezi vlastníky navzájem.

„Žaloba by vycházela z vlastnictví, nikoli z členství ve společenství vlastníků jednotek.  Jinak řečeno, vlastník se může domáhat u soudu toho, aby jiný vlastník respektoval právo dalšího vlastníka na nerušený výkon jeho vlastnického práva, pokud další vlastník porušuje ustanovení § 1012 občanského zákoníku, nicméně Shromáždění společenství vlastníků /zde účastníka/ nemá právo /pravomoc/ svým rozhodnutím výkon vlastnického práva vlastníka omezit, jak bylo učiněno schváleným zněním stanov,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí VS.

Podle VS je běžné, že soužití v domě bývá upraveno domovním řádem, je možno obracet se na městskou, státní policii, popřípadě by mohla být dána pravomoc hygieniků. „A pak je dáno právo vlastníka /vlastníků / na soudní ochranu proti jinému vlastníkovi „vlastnickou“ žalobou.  Ale Shromáždění SVJ nemá oprávnění zasahovat do vlastnického práva způsobem, jak vysvítá ze schváleného znění   článku VI.  bod 19 stanov,“ uzavírá se v rozhodnutí VS v Praze.

Petr Dimun