Ukrajinský Kyjev Foto: Oleksandr Ratushniak /UNDP Ukraine

ESLP bude soudit stížnosti proti Ukrajině, o rozsudku ale nebude informovat

Jen zčásti vyhověl Evropský soud pro lidská práva žádosti vlády Ukrajiny, aby Soud zastavil všechny stížnosti proti Ukrajině. Žádná výjimka ze lhůt se neuděluje a předběžná opatření budou vyřízena. Nově přijaté stížnosti však budou zkoumány později a lhůty v nevyřízených zastaveny. O rozsudcích nebude nikdo informován. Korespondence potrvá tak dlouho, dokud bude na Ukrajině fungovat pošta a internet. U soudců je nyní 11 358 stížností proti Ukrajině.

Evropský soud pro lidská práva o tom informoval v rámci oznámení, že opatření týkající se Ukrajiny zůstávají nezměněna.

Z informace vyplývá, že o zastavení všech stížností požádala ukrajinská vláda už 24. února 2022. „Na pozadí války na Ukrajině a na základě žádosti vlády Ukrajiny, aby Soud pozastavil přezkum všech stížností proti Ukrajině až do dalšího, kterou Soud obdržel dne 24. února 2022, rozhodl se Soud přijmout řadu opatření, která nyní budou aplikována na všechny případy týkající se Ukrajiny, až do dalšího rozhodnutí,“ oznamuje Evropský soud pro lidská práva. Udělit výjimku z opatření může předseda Soudu.

Dokud bude na Ukrajině pošta a internet

První opatření se týká nových stížností proti Ukrajině. Nové stížnosti bude Soud registrovat „s výhledem na pozdější přezkoumání“. „Žádosti o předběžná opatření proti Ukrajině budou dále vyřizovány,“ uvádí Soud.

„Nebude udělena žádná výjimka ze čtyř/šesti měsíční lhůty,“ uvádí Soud ke lhůtě pro podání u ESLP, což jsou nejpozději čtyři měsíce od definitivního rozhodnutí národní justice. Co se týče přijatelnosti, zohlední však Soud výjimečné okolnosti.

„Tam, kde jsou spisy, připravené pro přezkum, rozhodnutí a rozsudek, bude pokračovat přijímání rozhodnutí. „Přesto, nic nebude publikováno v databázi rozhodnutí Hudoc a strany nebudou až do dalšího informovány,“ stojí v oznámení Soudu.

Nastaveny nebudou ani žádné nové lhůty. „Všechny lhůty v nevyřízených případech budou zastaveny až do dalšího oznámení,“ uvádí Soud. Rovněž výjimka z tříměsíční lhůty, ve které mohou vlády i stěžovatelé požádat o přezkoumání rozsudku Soudu před Velkým senátem, nebude udělena.

Příchozí korespondence pak bude dále vyřizována obvyklým způsobem. „Odchozí korespondence bude odesílána za účelem informace stran tak dlouho, dokud bude na Ukrajině fungovat pošta a internet,“ stojí doslova v oznámení Soudu.

Ukrajina byla loni odsouzena za Majdany

Jak vyplývá z oficiální statistiky Evropského soudu pro lidská práva, celkem 11 358 nevyřízených stížností proti Ukrajině už je zařazeno v některé ze „soudních formací“, což jsou samosoudci, senáty, sekce a Velký senát. Číslo je z února letošního roku. Podle výše uvedeného rozhodnutí Soudu  nebude o výsledku v těchto případech nyní nikdo informován.

V roce 2021 se Soud zabýval 2 665 stížnostmi týkajícími se Ukrajiny, z toho 2 126 prohlásil za nepřípustné nebo vyškrtnul. Co se týče Ukrajiny vynesl loni Soud 197 rozsudků týkajících se 539 stížností. V celkem 194 z nich shledal Soud alespoň jedno porušení Evropské úmluvy o lidských právech.

Například v lednu 2021 vynesl ESLP rozsudek v pěti stížnostech občanů ohledně Majdanu a protestů odehrávajících se v Kyjevě a dalších městech. Základ stížnosti bylo namítnutí porušení práva na shromažďování a sdružování včetně unášení a věznění protestujících. Stěžovatelé se podle Soudu střetli s policií nebo s nestátními agenty pod vládní kontrolou – titushky, uvádí Soud. Stěžovatelé uváděli policejní brutalitu a v jednom případě i smrt.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že v těchto konkrétních případech Majdanu došlo k několikanásobnému porušení Článku 3 Úmluvy – zákaz mučení a nelidského zacházení, několikanásobnému porušení Článku 5 – právo na svobodu a bezpečnost, Článku 11- právo na shromažďování a sdružování, Článku 2 – právo na život a Článku 8 – právo na soukromý a rodinný život.

Ukrajina v. Rusko, Rusko v. Ukrajina

Kromě stížností občanů proti státu jsou před Evropským soudem pro lidská práva jsou rovněž čtyři nevyřízené mezistátní případy, dva čekají na rozhodnutí Velkého senátu a dva se nacházejí u soudců v sekci. Jde o stížnosti Ukrajiny na Rusko ohledně Krymu, Kerčského průlivu a společnou stížnost Nizozemí a Ukrajiny proti Rusku kvůli letu MH17. V této stížnosti se letos 26. ledna konalo ve Štrasburku veřejné slyšení před Velkým senátem.

Do února 2022 bylo u Soudu 8500 individuálních stížností v souvislosti „s událostmi na Krymu, na východní Ukrajině a kolem Azovského moře“. V počtu jsou započítáni příbuzní mrtvých ze sestřeleného letadla letu MH17 Malajských aerolinií.

Jednu stížnost proti Ukrajině podalo Rusko. Týká se uzavření přívodu vody z Ukrajiny na Krym a obvinění, že za sestřelení letu MH17 nese odpovědnost Ukrajina. O detailech této stížnosti Česká justice už informovala.

O podrobnostech některých stížností Ukrajiny na Rusko i Ruska na Ukrajinu Česká justice již dříve informovala v souvislosti s rozhodnutím předsedy soudu zastavit vyřizování ruských případů. Toto rozhodnutí bylo později zrušeno.

Irena Válová