Středa, 17. srpna, 2022

ESLP rozhodl zastavit posouzení všech stížností proti Rusku i činnost ruského soudce

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) oznámil, že zastavuje posouzení všech nevyřízených stížností proti Ruské federaci. Jde o právní důsledek rezoluce Výboru ministrů, že Rusko přestává být členem Rady Evropy. Činnost ruského soudce je zastavena. ESLP nyní posoudí další dopad rozhodnutí Výboru ministrů. U Soudu bylo k 1. lednu 2022 evidováno 16 988 nevyřízených stížností jednotlivců proti Rusku a šest mezistátních stížností.

Vazbu na východní Ukrajinu, Krym a Azovské moře má 8 500 nevyřízených stížností. Kromě jiných jsou stěžovateli před Soudem například příbuzní obětí sestřeleného letu Malajských aerolinií MH 17. Mimo jiné jde o případ ukrajinského vojáka zadržovaného ozbrojenými skupinami dva roky na východě Ukrajiny nebo o případ uvězněného filmového režiséra Olega Sentsova, uvedl už v lednu Evropský soud pro lidská práva u příležitosti aktualizace profilů jednotlivých členských zemí Rady Evropy a Úmluvy.

Do doby, než Soud posoudí

Členství Ruské federace v Radě Evropy ovšem končí a s tím zatím končí možnost těchto obětí podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva a v případě úspěchu získat od Ruska odškodnění, jak vyplývá z oznámení Evropského soudu pro lidská práva.

„Na základě usnesení Výboru ministrů, že Ruská federace přestává být členem Rady Evropy od 16. března 2022 (usnesení (CM/Res(2022)2), rozhodl se soud zastavit posuzování všech nevyřízených stížností proti Ruské federaci jako právní důsledek předmětného usnesení pro práci soudu,“ stojí na stránce Soudu.

Zastavena je nově rovněž činnost ruského soudce Michaila Lobova, který byl zvolen do funkce letos v lednu. „Soudní činnost soudce Lobova je v současné době pozastavena do doby, než soud posoudí právní důsledky rezoluce CM/Res (2022)2) na práci soudu,“ stojí doslova u jeho jména.

Rusko vystupuje, Rada Evropy ho vylučuje

Předmětná rezoluce Výboru ministrů 2022/2 deklaruje, že Ruská federace agresí proti Ukrajině porušila Článek 3 stanov Rady Evropy. Poté odkazuje na dočasné odebrání práva reprezentace Ruska dne 25. února 2022 a ke sdílenému prohlášení funkcionářů Rady Evropy ze dne 10. března 2022 jakožto i k jednání mimořádného zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve dnech 14. – 15. března 2022.

O těchto událostech Česká justice již dříve informovala. Ve stejné době oznámilo Rusko, že z Rady Evropy vystoupí.

Výsledkem jednání Parlamentního shromáždění rady Evropy bylo usnesení, že Rusko nemůže být členem Rady Evropy, nechť členství stáhne nebo bude vyloučeno. Usnesení bylo přijato v noci 15. března 2022. 

Úplné usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy je zde:

To se nakonec skutečně stalo: Rada Evropy členství Ruska zastavila, když před tím Rusko oznámilo vystoupení. Stav potvrzuje i text rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 16. března 2022, kterým se členství Ruska v Radě Evropy zastavuje, zatímco Ruská federace z organizace vystupuje. Co se týče Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, obsahuje text pouze „záměr“ Ruska tuto smlouvu vypovědět.

„Berouc na vědomí, že vláda Ruské federace sdělením ze dne 15. března 2022 informovala generálního tajemníka o svém vystoupení z Rady Evropy v souladu se Statutem Rady Evropy a o svém záměru vypovědět Evropskou úmluvu o lidských právech, rozhoduje v rámci řízení zahájeného podle článku 8 Statutu Rady Evropy, že Ruská federace přestává být členem Rady Evropy od 16. března 2022,“ stojí doslova v rezoluci Výboru ministrů.

Úplný text rezoluce Výboru ministrů je zde.

Ukrajina v. Rusko

Jak vyplývá z aktuálního profilu Ruské federace, vyloučení Ruska z Úmluvy a členství v Evropském soudu pro lidská práva této zemi spíš pomáhá, než škodí. Více si stěžuje Ukrajina na Rusko než Rusko na Ukrajinu.

Kromě 16 988 dosud nevyřízených stížností jednotlivců na porušování lidských práv a svobod Ruskem, by se Evropský soud pro lidská práva dále neměl zabývat ani mezistátními stížnostmi. Před soudem tak zůstane nevyřízená stížnost Gruzie proti Rusku týkající se hranice Abcházie a Jižní Osetie.

Dále se soud nyní nebude zabývat čtyřmi stížnostmi Ukrajiny proti Rusku. První se týká Krymu. Soud loni u této stížnosti zamítl námitku ruské vlády a konstatoval částečnou přijatelnost stížnosti, jak Česká justice informovala.

Další je společná stížnost Nizozemí a Ukrajiny v souvislosti se sestřelením letu MH17. Konkrétně druhý jmenovaný případ už pokročil k Velkému senátu a letos 26. ledna už se konalo několikahodinové veřejné slyšení stran. Tato práce je prozatím zmařena.

Další stížnost Ukrajiny proti Rusku se týká Kerčského průlivu, kdy byly v roce 2018 zadrženy tři ukrajinské lodě s posádkami. Poslední ze čtyř stížností byla Soudem zastavena poté, co Ukrajina oznámila, že v řízení nechce pokračovat, uvádí Evropský soud pro lidská práva.

Rusko v. Ukrajina

Před soudem ovšem leží také stížnost Ruska proti Ukrajině. Ruská vláda si stěžuje na útlak, zabíjení, nucené vystěhovávání civilistů, porušování práva volit i užívat jazyk a na odstřižení Krymu od přívodu vody. Také o podrobnostech a obsahu této stížnosti Česká justice informovala jakožto i o úmyslu české vlády podat na Rusko stížnost kvůli akci Vrbětice.

Před soudem dále zůstává i jedenáct nevyřízených stížností aktivisty Alexeje Navalného.

Před Velkým senátem se nyní nachází 11 nevyřízených stížností proti Rusku. Před výborem tří soudců (soudní sekce) je 13 277 nevyřízených stížností proti Rusku. Před senáty sedmi soudců se nyní nachází 2 561 nevyřízených případů. Všichni účastníci nyní přicházejí o rozhodnutí.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY