Středa, 29. září, 2021

Rusko podalo první stížnost proti Ukrajině k Evropskému soudu pro lidská práva

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ruská vláda podala k Evropskému soudu pro lidská práva mezistátní stížnost proti Ukrajině. Rusko viní Ukrajinu z porušení celkem dvanácti článků Úmluvy o právech a základních svobodách. ESLP naopak vede řízení v deseti stížnostech Ukrajiny proti Rusku. Soud v aktuální věci zamítl návrh Ruska na předběžné opatření proti Ukrajině, která měla ihned zrušit blokádu severokrymského kanálu a zastavit omezování rusky mluvících lidí při užívání ruštiny ve školách, médiích a na internetu.

Ruská vláda podala stížnost proti Ukrajině podle Článku 33 o mezistátních stížnostech jednacího řádu soudu 22. Července 2021. „Je to první mezistátní stížnost podaná Ruskem,“ uvádí k tomu Soud. Naopak u ESLP je v současnosti vedeno řízení v deseti stížnostech, které podala Ukrajina proti Rusku.

Rusko viní Ukrajinu z útoků na konzuláty

Země se navzájem obviňují z podobných skutků: „Ruská vláda viní Ukrajinu ze správní praxe na Ukrajině, stížnost mimo jiné zahrnuje vraždy, únosy, nucené vysídlení, zásahy do volebního práva, omezení používání ruského jazyka a útoky na ruská velvyslanectví a konzuláty. Rusové si rovněž stěžují, že byl vypnut přívod vody na Krym na severním krymském kanálu a dále tvrdí, že Ukrajina je odpovědná za smrt osob na palubě letu Malaysia Airlines MH17, protože neuzavřela svůj vzdušný prostor,“ informuje o  první stížnosti Ruska stížnosti Evropský soud pro lidská práva.

Vlaštovčí hnízdo je okrasný zámek ležící blízko Jalty na Krymském poloostrově Ilustrační foto: Pxhere

Letos v lednu rozhodl naopak Soud o částečné přijatelnosti stížnosti Ukrajiny proti Rusku a zamítl námitky Ruska. Ukrajina si stěžuje na zabavování majetku, svévoli ruského státu, razie v soukromích obydlích  nebo posunování hranic a transporty zadržených osob do Ruska. O této stížnosti Česká justice soustavně informuje.

Návrh neobsahuje nevratné poškození práv

Ruská vláda ve své první stížnosti proti Ukrajině ruská nyní  uvádí „zejména porušení Článku 2 Úmluvy (právo na život), Článku 3 (zákaz nelidské nebo ponižující zacházení), Článku 5 (právo na svobodu a bezpečnost), Článku 8 (právo na respektování soukromého a rodinného života), Článku 10 (svoboda projevu), Článku 13 (právo na účinný prostředek nápravy), Článku 14 (zákaz diskriminace), Článku 18 (zákaz omezení práv) a Článku 1 Protokolu č. 1 (ochrana majetku), Článku 2 Protokolu č. 1 (právo na vzdělání), Článku 3 Protokolu č. 1 (právo na svobodné volby) a Článku 1 Protokolu č. 12 (obecný zákaz diskriminace), informuje o stížnosti Soud.

V souvislosti s touto stížnosti podalo Rusko k ESLP podle Článku 39 jednacího řádu Soudu návrh na předběžné opatření proti Ukrajině. Soud měl Ukrajině nařídit: Zastavit omezení práv rusky mluvících osob, zejména pokud jde o přístup k používání jejich mateřského jazyka ve školách, médiích a na internetu a uložit ukrajinským orgánům zastavit blokádu  severokrimského kanálu.

„Soud rozhodl o zamítnutí žádosti podle pravidla 39 jednacího řádu Soudu, protože  neobsahovala vážné riziko nevratného poškození základních práv podle Evropské úmluvy o lidských právech,“ informuje Soud podle kterého ze zamítnutí nelze nikterak usuzovat další průběh řízení ani vyvozovat budoucí rozhodování Soudu.

Někdejší východní blok a proti němu

O mezistátních stížnostech u ESLP Česká justice již dříve informovala v souvislosti s podanou stížností Lichtenštejnska na Českou republiku kvůli  konfiskaci majetku podle Benešových dekretů a v souvislosti s úmyslem některých poslanců parlamentu podat stížnost k ESLP na Rusko kvůli případu Vrbětice.  Počet mezistátních stížností roste, podávají je zejména státy rozpadlého východního bloku nebo jsou podávány proti bývalým socialistickým zemím jako je případ stížnosti Lichtenštejnska.

Česká justice rovněž již dříve informovala o významu osoby soudce ESLP při rozhodování těchto mezistátních politických konfliktů. Evropský soud pro lidská práva tvoří sbor 47 soudců ze 47 členských zemí Rady Evropy, které volí Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Irena Válová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY