Držitelé takzvaných modrých karet by měli mít jednodušší podmínky pro pobyt a zaměstnání. Počítá s tím novela azylového zákona, kterou ministerstvo vnitra poslalo do připomínek. Česko stejně jako další státy Evropské unie chce úpravou přilákat pracovníky s odbornou kvalifikací. Norma dále obsahuje dosud neschválené vládní návrhy z dřívějších období, například zavádí řízení v případě zvláštní situace.
Minulá rozsáhlá novela zákona o azylu je podle ministerstva z roku 2015. Od té doby zaznamenaly správní orgány některé praktické problémy, které chce současný návrh řešit. „Vzhledem ke svému zaměření a navrženému termínu nabytí účinnosti – 1. července 2023 – by návrh předkládaný do meziresortního připomínkového řízení neměl přímo ovlivnit postavení osob vysídlených z území Ukrajiny v důsledku ruské agrese.“ napsal úřad v důvodové zprávě.
Úpravu pravidel pro držitele modrých karet je podle zprávy nutný kvůli směrnici Evropské unie. O povolení k pobytu kvůli výkonu vysoce kvalifikovaného povolání by podle novely měly mít možnost zažádat i azylanti a sezonní pracovníci. Držitelé karet se například budou moci lépe uplatnit i v dalších státech EU, změní se jim platová hranice, budou mít volný přístup na pracovní trh již po roce a povolení k pobytu dostanou i jejich rodinní příslušníci.
Dalších přibližně 80 procent novely tvoří dřívější vládní návrhy. Podle ministerstva například v současně platné právní úpravě chybí reakce na případnou další výraznou migrační vlnu, jako byla ta v roce 2015. Zavádí proto takzvané řízení v případě zvláštní situace. V případě migračního tlaku by podle návrhu bylo azylové řízení zkráceno. O zvláštní situaci musí rozhodnout vláda. Zkrácené řízení by pak bylo možné použít pouze v případech znovuzavedení hraničních kontrol.
Ministerstvo chce také upravit lhůty pro rozhodování soudů v některých řízeních o azylu a ve vymezených případech i zrušit přezkum dalším soudem. Novela se zároveň snaží zabránit zneužití výjezdního příkazu.
Podle důvodové zprávy k zákonu je migrační a azylová situace v ČR stabilizovaná, situace ve zdrojových a tranzitních třetích zemích zůstává nadále nestabilní. V roce 2018 bylo podáno 1702 žádostí o udělení mezinárodní ochrany, což je nejvyšší číslo od roku 2008. Zvyšující se trend v počtech osob žádajících o udělení mezinárodní ochrany byl patrný i v roce 2019. Předloni počet poklesl, v zemi však byla zavedena proticovidová opatření.
„Cílem návrhu naopak není reakce na aktuálně probíhající krizovou situaci vyvolanou migrační vlnou velkého rozsahu. Na tu ministerstvo vnitra reaguje speciálním zákonem,“ uvedl úřad.
(čtk)
