Ministr spravedlnosti Pavel Blažek se svými náměstky Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo: Soudce Novotný se podílel na škodě 4 miliony korun, Blažek ho nemohl místopředsedou jmenovat

Vlna kritiky ze strany odpůrců se vzedmula proti ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) kvůli tomu, že nejmenoval místopředsedou krajského brněnského soudu soudce Aleše Novotného. Resort nyní upřesnil důvody, proč se ministr k takovému kroku rozhodl. Za nezákonné trestní stíhání v případech, které Novotný soudil, lidé požadují téměř 365 milionů korun. Zatím byly vyplaceny téměř 4 miliony. „Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně odpovědného za úsek trestního soudnictví jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod,“ uvedli zástupci tiskového oddělení.

Je odpovědností ministra spravedlnosti, koho jmenuje funkcionářem soudu, ale i funkcionářem státního zastupitelství. Na jeho hlavu pak padají případné ekonomické a další neúspěchy. A justiční funkcionář je role z většiny manažerská. „Je to funkce správní, kterou musí vykonávat osoba s předpoklady řádného hospodáře, který musí mimo jiné dodržovat povinnosti plynoucí ze zákona o rozpočtových pravidlech a zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích,“ připomíná resort na svém webu.

Blažek si nechal vypracovat hodnocení rozhodování senátu Aleše Novotného z pohledu následných nároků na odškodnění za zprošťující rozhodnutí odvolací instancí. O tom, že ho nechce jmenovat Česká justice informovala jako první.

Soudce Aleš Novotný je širší veřejnosti znám především z případů Shahrama Zadeha či bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové, které jeho senát projednával a rozhodoval.

Podle hodnocení činnosti soudce Novotného u něj opakovaně došlo k naplnění předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. V těchto případech jeho senát uznal obžalované osoby vinnými, ale toto rozhodnutí bylo následně zrušeno a obvinění byli zproštěni obžaloby v plném rozsahu. Nezákonně trestně stíhané osoby za nezákonné trestní stíhání požadovaly na náhradě škody celkem 364 760 160,- Kč. „V rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč; nadále ještě běží některá soudní řízení o náhradu škody,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva s tím, že částka není konečná a další řízení jsou v běhu.

Ministr, který stojí v čele ministerstva spravedlnosti je přímo odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole, tedy v rámci organizačních složek – státních zastupitelství. Zároveň je povinen soustavně sledovat a vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládání výdajů ve své kapitole, tedy v rámci organizačních složek. To se vztahuje i na VSZ v Olomouci, připomíná nyní resort.

VSZ Olomouc se podle ministerstva chovalo nehospodárně

K jeho fungování nechal Blažek zpracovat rozsáhlý srovnávací materiál. A výsledky jak sám na tiskové konferenci při uvedení nástupce Ištvana Radima Daňhela do funkce uvedl, nedopadly dobře. Blažek v rozhovoru s Českou justicí odmítl kritiku, že by se svými kroky VSZ v Olomouci mstil za razii na Úřadu vlády v roce 2013.

Čísla podle něj ale mluví jasně. Znepokojující jsou například finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. „Přesnost a správnost dat, která vycházejí z účetnictví a vedených evidencí do dnešního dne nebyla zpochybněna, a to ani nejvyšším státním zástupcem, či vrchní státní zástupkyní v Praze, a v neposlední řadě ani novým vrchním státním zástupcem v Olomouci,“ uvedlo nyní tiskové oddělení.

Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů korun. Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162.127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory.

Ministerstvo také připomnělo programové prohlášení vlády, které v kapitole spravedlnost uvádí, že kabinet přijme opatření k posílení odpovědnosti státních zástupců. „To je jak odpovědnost právní (kárná), tak samozřejmě i správa státního zastupitelství vedoucími státními zástupci v kontextu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Uvedené pak na nazuje na preambuli Programového prohlášení vlády v rámci stabilizace veřejných financí, kde je uvedeno, že cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže, jakož zodpovědné hospodaření,“ doplnil tiskový odbor resortu.

(epa)