Úterý, 16. srpna, 2022

Blažek tvrdě zkritizoval stav VSZ v Olomouci. Vadí mu příplatky i minimum úspor

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Analýza zpracovaná ministerstvem spravedlnosti odhalila zásadní nedostatky ve fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Kandidát na olomouckého vrchního státního zástupce Radim Daňhel má během několika dnů předložit návrh řešení a ministr Pavel Blažek (ODS) se poté rozhodne, zda jej jmenuje do funkce. „Na 30 státních zástupců zde připadá až 15 vedoucích funkcí. Průměrný plat je zde 162 027,- Kč měsíčně a vyplácejí se také příplatky, které jsou podle mého názoru nad rámec,“ uvedl Blažek. S hodnocením nesouhlasí nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

Ministrovi vadí také velké věcné výdaje a obrovské nároky, které fyzické a právnické osoby po státu požadují za nespravedlivé trestní stíhání. Analýza srovnávala činnost VSZ v Olomouci s VSZ v Praze. „Analýza nedopadla dobře,“ řekl hned na úvod dnešního setkání s novináři Blažek.

Blažek při jednání s Radimem Daňhelem Foto: Ministerstvo spravedlnosti

Radima Daňhela ministr označil za kvalitního kandidáta na funkci. Mohl by nahradit Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně.

Na asi hodinové schůzce Blažek s Daňhelem řešil problémy, které odhalila analýza. Problémy se ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu. Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci zastupitelství a na jeho základě jej Blažek jmenuje, či nejmenuje do funkce. S Daňhelem řešil i platy státních zástupců, které jsou pro letošní rok zmraženy. Žalobci by podle Blažka měli mít stejně finanční ohodnocení, jako soudci, řekl České justici. S Daňhelem naopak neřešil novelu zákona o státním zastupitelství, kterou resort nedávno dokončil.

Ministr spravedlnosti jmenuje vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. Ten koncem června Blažkovi navrhl právě Daňhela, který nyní působí jako okresní státní zástupce v Kroměříži. Blažek dnes řekl, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím jej musel seznámit se situací v úřadu a vyžádat si jeho představu o řešení. „Kvalita činnosti státního zastupitelství se neměří redakčními pochvalami a články v médiích, ale úspěšností žalobců před soudy s minimalizací neoprávněně stíhaných a skandalizovaných osob. V jednání budeme opět pokračovat v řádu dnů. Nechci rozhodnutí o návrhu na jmenování nového vrchního státního zástupce v Olomouci nijak oddalovat,“ říká Pavel Blažek.

Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Z 30 státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. „Na 30 státních zástupců je tam až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl.

Znepokojující jsou podle něj také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů korun. „Mediálnímu lynči jsou pak díky tomu vystavováni nezákonně stíhaní, či dokonce pouze prověřovaní jedinci, kteří nakonec nejsou obviněni. V nejednom případě tak došlo k porušení práv garantovaných Listinou základních práv a svobod, konkrétně se jedná o právo na spravedlivý proces. Také bylo zasaženo do lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti,“ stojí v tiskové zprávě.

Stříž nesouhlasí

V porovnání s Prahou podle ministra nefunguje v Olomouci dobře ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval 11 obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické. Ministr dodal, že to tak bylo i přesto, že odbor v Praze má 17 státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.

Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162.127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory.

S příliš příkrým hodnocením působení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se neztotožňuje nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Je velmi problematické učinit takové zásadní závěry na základě nepříliš hluboké analýzy, která vychází pouze z některých statistických ukazatelů,“ uvedl. „Stejně tak není bezvýhradně možné porovnávat činnost VSZ v Praze a VSZ v Olomouci, protože skladba trestné činnosti i rozsah obvodu působnosti se výrazně liší,“ dodal.

Nejvyšší státní zastupitelství se bude údaji nastíněnými Blažkem podrobně zabývat, uvedl Stříž. „O problematice odškodňování bude nejvyšší státní zástupce znovu jednat s ministrem spravedlnosti, neboť Nejvyšší státní zastupitelství podrobnými údaji nedisponuje,“ dodal. Blažkův postup ve vztahu k Daňhelovi Stříž označil za naprosto standardní a korektní.

Podle Ivo Ištvana Blažek jako ministr spravedlnosti v roce 2012 a 2013 neměl k fungování olomouckého VSZ žádné připomínky ani poznámky. „Přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které dnes prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic,“ uvedl bývalý olomoucký vrchní státní zástupce. „Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na úřadu vlády. Berte to touto optikou,“ dodal Ištvan.

„Čísla, která jsem říkal, platí, ať zásah v roce 2013 byl, či nebyl,“ napsal Blažek v reakci na Ištvanovo vyjádření. „Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ poznamenal ministr ke Střížovu vyjádření, že úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedl mezi lety 1997 až 2007 a poté 2011 až do letošního dubna Ištvan. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem. Ištvan je známý mimo jiné kvůli policejnímu zásahu na úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl kabinet Petra Nečase (ODS). Od té doby byl Ištvan terčem ostré kritiky především ze strany občanských demokratů.

(epa, čtk)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY