Při stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty při uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení z titulu neplatné smlouvy je vždy nutné zohlednit konkrétní okolnosti případu, vyplývá ze závěrů kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku „Aktuální trendy v institutu promlčení českým i evropským pohledem“. Zásadní je nově vedle znalosti skutkových okolností i poznatelnost právní kvalifikace nároku.
Celá právní úprava v novém občanském zákoníku obsahuje řadu zvláštních ustanovení. Ta zpřesňují okolnosti, které se mají brát v úvahu v oblasti náhrady škody a v oblasti bezdůvodného obohacení. V případě náhrady škody je to vědomost o tom, kdo je škůdcem a vědomost o tom, že škoda vznikla. V případě bezdůvodného obohacení vědomost o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o tom, kdo se na úkor ochuzeného obohatil. „Jsem toho názoru, že aplikace obecného ustanovení, které nám říká, že máme alternativně přihlížet k tomu, co ten dotyčný vědět měl a mohl, tak se aplikuje i v těchto zvláštních situacích čili že ta zvláštní úprava nevylučuje tu obecnou, ale ji doplňuje a zpřesňuje. A tedy že i v oblasti práva na náhradu škody a práva na vydání bezdůvodného obohacení je třeba tu vědomost subjektu posuzovat objektivněji, než tomu bylo za předchozí úpravy. Tedy nemá jít o prokázanou subjektivní znalost a vědomost, ale takovou, kterou by si osoba znalá případu důvodně osvojila při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé,“ uvedl vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy David Elischer.
Klíčový nález Ústavního soudu
Jedním z klíčových témat diskuze u kulatého stolu České justice a Ekonomického deníku o institutu promlčení v civilním právu byl nález Ústavního soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, který vyjasňuje právě pravidla pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. Jde o spotřebitelskou věc a bezdůvodné obohacení, jež měla získat pojišťovna z investičního životního pojištění. Obecné soudy třikrát rozhodly, že pohledávka sice existuje, ale je promlčená. „Tradičně se vycházelo z toho, že schopnost věřitele právně kvalifikovat rozhodné skutkové okolnosti není významná pro určení počátku subjektivní promlčecí lhůty. ÚS tady v českých poměrech poprvé přichází s tezí, že mezi okolnosti rozhodné pro spuštění subjektivní promlčecí lhůty náleží i určité poznání právní kvalifikace. Byť se celý příběh odehrává na poli starého občanského zákoníku, jsou závěry ÚS významné i pro výklad současné právní úpravy, konkrétně § 619 OZ“, komentoval nález místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Logika nálezu je podle něj poměrně jednoduchá. „Nemůžeme věřiteli říci, že mu subjektivní promlčecí lhůta uběhla dříve, než měl reálnou možnost poznat, že má nějakou pohledávku“, vysvětlil.
Nyní se uvidí, jak si justice s judikátem poradí. „Jako nejrozumnější se mi jeví řešení, s nímž přišel náš kolega Luboš Brim, který se inspiroval menšinovým doktrinálním názorem v německé odborné literatuře. Jde o tezi, podle které obsahuje-li hypotéza právní normy zakládající určité právo vedle skutkových prvků též prvek normativní, jako např. skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, zahrnují okolnosti rozhodné pro uplatnění práva, o nichž musí věřitel vědět, aby mohla začít plynout subjektivní promlčecí lhůta podle § 619 OZ, též alespoň laické ponětí o naplnění dotčeného normativního prvku“, předestírá jako možný přístup Petr Šuk s tím, že bude stačit možnost takového poznání ve smyslu „mohl a měl“. „Nelze to brát tak, že dokud věřitel nemá právní rozbor od advokáta, tak mu subjektivní promlčecí lhůta neběží“, dodává.
Postačí poznatelnost
Podle Davida Elischera je také otázkou, jestli vědomost daného subjektu má být skutečně prokázanou subjektivní vědomostí nebo postačí poznatelnost, tedy objektivizovanější pohled na věc. „A tady se také kloním k tomu závěru, že má postačit poznatelnost. Pokud ta obecná úprava v §619 odst. 2 mi říká, vědět měl a mohl, je to jednoznačné východisko, jak to mám uchopit, tedy je třeba to aplikovat i v posouzení zmíněné laické právní kvalifikace. Co je na té konstrukci zajímavé je to, kam až vlastně má sahat ta „laická“ vědomost. Má, jak říká ÚS, dotyčný cítit, že ta smlouva je v nepořádku, cosi v ní „nesedí“, což by mělo z jeho pohledu stačit k tomu, aby učinil příslušný závěr,“ myslí si vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Advokát Ladislav Drha se případy sporů o neplatnost investičního životního pojištění zabývá ve své praxi. Podle něj je problematika dvojsečná. „Ti pojistníci roky odváděli každý měsíc platby a pak z toho jednoho dne samozřejmě čerpali, neboť byli i osobami pojištěnými. Pak podali žalobu na neplatnost uzavřené smlouvy a snažili se získat zpět zaplacené pojistné. Při podání žaloby si už ale úplně neuvědomovali, že vyslovení neplatnosti smlouvy je dvousečné. Pokud totiž byla skutečně vyslovena neplatnost pojistné smlouvy, tak se i pojišťovna dle toho zařídila a logicky si nárokovala zpět vyplacené pojistné plnění, neboť si řekla, že když ty jsi nemusel platit mně, nemusela jsem já platit tobě. Zkrátka pokud pojistník chtěl zpět to, co za celé roky zaplatil pojišťovně, tak se pojišťovna zachovala recipročně a chtěla ona zpět to, co zaplatila pojištěnému. A z toho vzniklo spoustu problémů“ uvedl v diskuzi.
Deus ex machina
Právě otázka promlčení, která skončila až u Ústavního soudu, byla podle něj jedním z klíčových okamžiků celé problematiky. „Ústavní soud do toho vstoupil jako „deus ex machina“ a přinesl nám nějaký nový princip, se kterým jsme se museli nějak vypořádat. Čistě objektivně proti takovému novému principu nelze nic namítat, protože celé fungování společnosti je o tom, že skrze právo hledám nějakou míru spravedlnosti ve společnosti a neustále vyvažuji práva jednotlivých stran. Skrze právní normy a ta soudní rozhodnutí posouvám společnost dál. Z tohoto pohledu je to určitě v pořádku. Na stranu druhou, pokud jste advokát a zastupujete jednu ze stran, tak to poslední, co chcete je, aby právě ve vaší kauze byl aplikován nový a nečekaný princip. Jako advokát přemýšlíte od počátku o tom, jak ten spor strategicky vést a co můžete očekávat a s tím pracujete. Jenže pokud jste tím prvním, v jehož kauze je ten nový princip zaveden a aplikován, tak to je pak složité,“ nastínil Ladislav Drha pohled z praxe.
Eva Paseková
