Bratranec soudkyně je od krku dolu ochrnutý Ilustrační foto: Pixabay

Soudkyni Pilařové hrozí odvolání z funkce. Měla zneužít majetku ochrnutého opatrovance

Soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 8 (OS) Adrianě Pilařové hrozí odvolání z funkce. Podle kárné žaloby měla zneužít důvěry a hendikepu svého opatrovance a nakládat nestandardně s jeho majetkem. Ministr spravedlnosti jí na konci března dočasně zprostil výkonu funkce a kárný senát jeho rozhodnutí potvrdil.

Z OS pro Prahu 8 se stává pravděpodobně nejproblematičtější soud ne-li v zemi, tak jistě v Praze. V posledních letech hned několik soudců z tohoto soudu čelilo kárným žalobám. Tento týden stál před kárným senátem soudce Martin Valehrach.

K poslednímu březnu letošního roku pak rezignovala na funkci soudkyně OS pro Prahu 8 Jana Tůmová. Důvodem bylo, že jí mělo hrozit odvolání z funkce. Podle informací České justice totiž měla opět problémy s alkoholem, za což již byla minulý rok kárně řešena.

A jak nyní vyšlo najevo, jen týden před tím byla dočasně zproštěna výkonu funkce soudkyně Adriana Pilařová, která již v minulosti před kárným senátem stála.

Tentokrát ovšem čelí kárné žalobě za jednání, které – pokud by se prokázalo – je mimořádně zavrženíhodné a potenciálně i trestné. Koneckonců, podaným trestním oznámením se již zabývá policie.

Manipulovatelná osoba

Soudkyně Pilařová měla podle kárné žaloby zneužít postavení opatrovnice svého bratrance a v rozporu s jeho zájmy nakládat s jeho majetkem. Jedná se přitom o osobu, která je vedle fyzického postižení – jde o kvadruplegika se zavedeným močovým katetrem – podle znaleckého posudku manipulovatelná a hrozí jí závažná újma v důsledku jeho zvýšené naivity a ovlivnitelnosti.

V kárné žalobě je tvrzeno, že soudkyně Pilařová „zneužila důvěry a kognitivního hendikepu opatrovance za tím účelem, aby se zmocnila poloviny jeho nemovitosti“. Ta se nachází v pražských Dejvicích a její hodnota na trhu má být necelých 28 mil. Kč. Za tuto polovinu měla uhradit 5 mil. Kč. Celou nemovitost pak měla zastavit, aby na ni získala hypoteční úvěr a za peníze opatrovaného nechala celou nemovitost opravit. V domě pak má bydlet za údajný nájem 10 tis. Kč měsíčně, přičemž ten podle vlastního tvrzení měla zaplatit „jednorázově dopředu“. Opatrovnickému soudu navíc nebyla schopna vysvětlit, jak naložila s financemi opatrovance ve výši 5,8 mil. Kč. Navrch opatrovance udržovala v přesvědčení, že nemá dostatek peněz, aby mohl žít ve vlastním domě a před dvěma lety ho nechala umístit do sociálního zařízení.

Justiční areál Na Míčánkách, kde sedí OS pro Prahu 8 Foto: Wikimedia/ VitVit

Kárný návrh vychází ze zjištění opatrovnických soudů, kdy MS v Praze rozhodl o svěření majetku opatrovaného Městské části Praha 4, neboť vyvstaly pochybnosti, zda Pilařová coby opatrovnice vykonává svoji funkci v souladu se zájmy opatrovance. Ten vlastní ještě značný majetek a hrozí mu závažná újma. Jak následně zjistil Úřad MČ Praha 4, nadále dochází k nakládání s financemi na účtu opatrovance a Pilařová byla v březnu letošního roku vyzvána, aby se dalších plateb zdržela.

Soudkyně: Pomáhám mu se jměním

Soudkyně Pilařová se brání tím, že se ničeho, co je v kárné žalobě uvedeno, nedopustila. Opatrovaný je podle ní plně svéprávný a byl o všech operacích informován. Navíc se měl jeho majetek během doby, co mu se správou jmění pomáhá, zvětšit. Také umístění opatrovance do sociálního zařízení bylo předem domluveno, stejně tak rekonstrukce domu. Způsob nakládání s jeho majetkem měl být navíc určen dlouho dopředu, ještě před smrtí jeho rodičů, o čemž byl podrobně zpraven opatrovnický soud. Podle soudkyně je tedy celá věc absurdní.

Kárný senát v čele se soudcem Tomášem Langáškem však tento týden zamítl její námitky proti rozhodnutí ministra o dočasném zproštění výkonu funkce. Dospěl totiž k závěru, že soudkyně nebyla schopna předložit dostatečné argumenty, které by vyvracely podezření v kárné žalobě uvedená.

„Vše, co soudkyně uvádí v námitkách na svou obhajobu, jsou zatím pouhá tvrzení a přiložené listiny jsou pouze její podání či sdělení Obvodnímu soudu pro Prahu 6, případně jde o listiny podepsané opatrovancem či čestná prohlášení rodinných známých. Kárně obviněná však ke dni vydání tohoto usnesení nedoplnila nic, ač ji s ohledem na krátkou lhůtu 10 pracovních dnů, v níž musí kárný soud dle §13a kárného zákona o námitkách rozhodnout, muselo být zřejmé, že kárný soud musí postupovat velmi rychle, a tomu měla přizpůsobit i svou procesní aktivitu,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí kárného senátu. Ten naopak shledal, že oproti tomu kárná navrhovatelka předložila důkazy, dokládající dostatečně právní stav a poměry. Kárný senát má projednání kárné žaloby nařízeno na 5. června.

Petr Dimun