Na kolik stát vyjde jeden odsouzený za den? Podle údajů ministerstva spravedlnosti vězeň v nižším stupni zabezpečení téměř 1900 korun, u vyššího stupně jde o částku asi 2 500 korun. „Při počtu vězňů se dostáváme na částku asi 36 milionů korun denně. Náklad státu je tak zhruba 13,5 miliard korun ročně,“ uvedl na červnové tiskové konferenci náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav. Resort připravuje změnu trestní politiky,
Na konci června činil počet vězňů 19712 lidí. Kapacity věznic jsou dlouhodobě přeplněné. A to do věznic nenastoupilo asi 3000 osob, kteří jsou odsouzení a na výkon čekají nebo se trestu vyhýbají. V těchto případech pak nezřídka dochází k trestnému činu maření úředního rozhodnutí za které se udělují další tresty. Podle Stanislava je 7500 osob ve výkonu trestu odnětí svobody je za krádež, 3300 za maření úředního rozhodnutí a 1200 osob za zanedbání povinné výživy. Téměř 60 procent naplněnosti věznic je tak z důvodu pouze tří trestných činů.
Ministerstvo proto plánuje několik opatření, která by měla situaci změnit. Primárně chce zvýšit udílení peněžitých trestů. Česká justice již informovala o plánu na změnu trestního zákona, která by mohla umožnit, aby jejich počet znásobil. Novela by totiž zavedla povinnost soudu uložit peněžitý trest jako trest samostatný u prvotrestaných osob.
Nejednalo by se o všechny trestné činy, ale pouze o ty v zákoně vyjmenované. A to především majetkového a hospodářského charakteru, a také u některých činů proti pořádku ve věcech veřejných. Podmínkou uložení peněžitého trestu by pak bylo, že odsouzený uhradil způsobenou škodu, vydal bezdůvodné obohacení získané trestnou činností a na účet soudu složil určenou částku na pomoc obětem trestné činnosti. Ta by dosahovala minimálně 10 % hodnoty způsobené škody či bezdůvodného obohacení. Obdobně by se tato změna týkala i právnických osob. „Když to uvedu na příkladu, tak pokud se nějaká osoba dopustí rozsáhlé hospodářské trestné činnosti, bude tam peněžitá škoda, ale nikomu nebude ublíženo, nebude tam souběh s jiným trestným činem, nebude se to vztahovat na úhrnné ukládání a dojde k tomu, že zaplatí celou škodu a zároveň z té škody, kterou způsobil, dá 10 procent částky na oběti trestných činů, tak bude aplikováno uložení peněžitého trestu,“ vysvětlil náměstek Antonín Stanislav.
1200 vězňů, kteří neplatili alimenty
Velkou otázkou bude možná dekriminalizace placení výživného. Bylo by vyloučeno z trestních předpisů a řešeno v rámci soukromého práva, což je v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe. To podle zástupců ministerstva odpovídá i judikatuře Ústavního soudu. Dalším trestným činem, kde resort pracuje s variantou dekriminalizace, je maření úředního rozhodnutí a vykázání a ohrožení pod vlivem návykové látky či trestný čin pomluvy.
Podle náměstka Antonína Stanislava je důležité snížit méně závažnou trestnou činnost a více pracovat s odsouzenými před a při propuštění z výkonu trestu. „Do vězení by měli být posíláni lidé, kteří jsou společnosti nebezpeční a ne ti, kteří nás štvou,“ uzavřel s tím, že vězení by mělo být krajním prostředkem řešení páchání trestné činnosti. Ostatně i vláda si dala do programového prohlášení snahu snížit recidivu pachatelů.
Odborníci nedávno v Poslanecké sněmovně varovali, že právě recidivní krádeže by potřebovaly zákonnou úpravu. Trestní zákoník stanoví, že člověku, který ukradne věc v minimální hodnotě 10.000 korun, hrozí až dva roky vězení. Jestliže ale po odsouzení za krádež ukradne cokoliv dalšího – třeba jen sušenku v samoobsluze – automaticky spadá pod přísnější trestní sazbu v rozmezí od půl roku do tří let odnětí svobody. Za mřížemi je tak možné skončit za krádež zboží v hodnotě desítek či stovek korun. „Je opravdu ostudné soudit tyhle věci v trestním řízení,“ konstatoval dnes šéf Soudcovské unie Libor Vávra. V současné době mají pachatelé krádeží uložených mnoho alternativních trestů, které budou soudy ještě v následujících letech přeměňovat na nepodmíněné.
(epa)
