Místo předběžných opatření by nově soudy ve sporech o opatrovnictví dětí měly využívat takzvaná prozatímní rozhodnutí. Podle záměru ministerstva spravedlnosti si nově soudce pozve a vyslechne obě strany řízení, kladen bude důraz i na postoje dětí. Úpravy by se měly zavést do praxe od ledna 2025. Justice se k možným změnám zatím staví poměrně kladně, i když dílčí připomínky soudy uplatnily. „Jako zásadní jsem vnímal tu, že navrhovaná úprava prozatímních opatření reflektovala pouze případy rodinného práva soukromého (rodičovské konflikty) a pomíjela případy rodinného práva veřejného (ohrožené děti),“ uvedl pro Českou justici místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák.
Předběžné opatření je nařízení soudu nebo správního orgánu, kterým jsou dočasně řešeny určité poměry, než je ve věci vydáno definitivní rozhodnutí. Podle ministerstva by nyní měl být vyloučen dosavadní postup podle obecné právní úpravy předběžných opatření, který účastníkům negarantuje dostatečný prostor pro uplatnění jejich práv a dítěti adekvátní zatímní úpravu jeho poměrů. Tzv. „předběžko“ by měl nahradit nový institut prozatímních rozhodnutí. „Předběžným opatřením je však potlačena zásada přítomnosti na soudním řízení a zásada možnosti vyjádřit se ke všem navrhovaným důkazům (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 115 ve spojení s § 115a a § 123 OSŘ), neboť o předběžném opatření se rozhoduje bez slyšení účastníků řízení, a tedy i bez dokazování (§ 75c odst. 1 a 2 OSŘ). To má být vyváženo jeho naléhavou potřebou (v případě speciálního předběžného opatření je tento požadavek zcela na místě, v případě obecného předběžného opatření však lze o tomto polemizovat) a prozatímní povahou (což však ve vztahu k oblasti péče soudu o nezletilé je s ohledem na shora uvedené problematické, neboť samotné předběžné opatření má vliv na rozhodnutí ve věci samé),“ stojí v důvodové zprávě novely. Rychlý průběh řízení by měl být zabezpečen stanovením možnosti využívání moderních a operativních forem komunikace či velmi omezené možnosti odročení jednání. Pokud by soud dospěl k závěru, že si řešení manželského konfliktu žádá odbornou pomoc, pak by měl vždy manžele nasměrovat k využití odborných poradenských nebo terapeutických služeb.
Doba trvání prozatímního rozhodnutí by měla být v nové právní úpravě omezena stejným způsobem jako v případě speciálního předběžného opatření. I prozatímní rozhodnutí by mělo být pouze přechodným řešením situace. „Konečnou úpravu poměrů dítěte by mělo přinést až rozhodnutí ve věci samé. Proto by mělo být třeba i v průběhu doby vážit, zda nadále trvají důvody pro vydání prozatímního rozhodnutí. Tím by se měl soud zabývat, bude-li rozhodovat o prodloužení doby trvání prozatímního rozhodnutí. I v tomto by měla být pravidla nastavena shodně jako u speciálního předběžného opatření,“ uvádí resort s tím, že ale bude velmi omezena možnost se proti prozatímnímu rozhodnutí odvolat. „Vzhledem k tomu, že řízení o prozatímním rozhodnutí by mělo být postaveno na rovnosti zbraní, je možné v tomto směru účastníkům omezit jejich práva ve vztahu k opravným prostředkům, a to i s ohledem na skutečnost, že se jedná o dočasnou, prozatímní úpravu poměrů, který má být v co nejkratší době nahrazena rozhodnutím ve věci samé,“ vysvětlují předkladatelé. Nová koncepce řízení o prozatímním rozhodnutí podle ministerstva respektuje právo na spravedlivý proces a je v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva, neboť zachovává rovnost zbraní účastníkům řízení, dává jim možnost se k návrhu vyjádřit a tím jim poskytuje efektivní ochranu práv.
Soudy změna zatíží
Odborníci oslovení Českou justicí pozitivně hodnotí to, že v rámci projednání rodičovských konfliktů opatrovnický soud před prozatímní úpravou poměrů nezletilého dítěte slyšel oba rodiče. „Byť je pravděpodobné, že navrhovaný obligatorní jiný soudní rok před rozhodnutím o prozatímní úpravě zatíží soudy, souhlasím s předpokladem navrhovatelů novely, že potenciál tohoto institutu pro deeskalaci konfliktu rodičů je značný a ve svém výsledku by měl vést ke klidnějšímu a kratšímu řízení,“ myslí si Vladimír Polák.
Novela obsahuje čtyři hlavní změny. Počítá se zrušením požadavku na zjišťování příčin rozpadu manželství. Spojit by se mělo řízení o rozvodu a o péči o děti, tedy rozvodové a opatrovnické. Nutné nebude také ustanovit takzvaného kolizního opatrovníka. Soudní poplatky by měly podpořit smírné řešení mezi partnery.
Právě spojení rozvodového a opatrovnického řízení v připomínkách kritizoval Krajský soud v Ostravě. „Skutečnosti, které se v případě návrhů na úpravu poměrů nezl. dětí na dobu do i po rozvodu, kterých je většina (protože většina rozvádějících se manželů spolu před rozvodem nežijí), zjišťují v současnosti v jednom řízení (např. zjišťování příjmů rodičů atd.), se budou dle navrhované úpravy zjišťovat ve dvou řízeních (jednak v řízení o úpravu poměrů nezl. dětí do rozvodu a v řízení o rozvod, s nímž bude spojeno řízení o úpravu poměrů nezl. dětí po rozvodu),“ uvedl předseda soudu Petr Novák.
Podle advokátky, mediátorky a poslankyně Evy Decroix, která se na návrhu podílela, by sloučení dvou řízení znamenalo pro partnery jen jednu návštěvu soudu. „Pokud je rodina na všem domluvena – většinou jsou rodiče rozstěhovaní, péče nějakým způsobem funguje, jsou připraveni hradit si výživné, tak není nutné, aby proces byl tak kostrbatý,“ uvedla Decroix. Jednání by podle ní mohlo být také neformálnější a nemuselo by se odehrávat jen v soudní síni, ale i v jiných prostorách.
Eva Paseková
