Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Německa v roce 2015 Foto: Dragan Tatic

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy

Izraelský nejvyšší soud dnes zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Rozhodnutí by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před válkou s palestinským hnutím Hamás, napsala agentura AP. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům nejvyššího soudu brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nepřiměřená.

Tento zákon byl prvním krokem v plánované reformě izraelského justičního systému, která v zemi vedla k rozsáhlým protestům. Po říjnovém útoku hnutí Hamás na jihu Izraele byla reforma pozastavena.

Nejvyšší soud své dnešní rozhodnutí zdůvodnil tím, že nový zákon představuje „závažnou a bezprecedentní újmu pro základní charakteristiky státu Izrael jako demokratické země“.

Ministr spravedlnosti Jariv Levin, označovaný za architekta justiční reformy, dnes obvinil nejvyšší soud, že si přisvojuje „veškeré pravomoci“. Netanjahuova strana Likud pak podrobila kritice načasování verdiktu. „Rozhodnutí soudu je v rozporu s vůlí lidu po jednotě, zejména v období války,“ uvedla.

Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli, které je odpůrcem justiční reformy, nicméně označilo soudní rozhodnutí za „obrovské vítězství pro ty, kteří usilují o demokracii“. „Vláda a ministři, kteří se snažili získat výjimku z právního státu, se dozvěděli, že v Jeruzalému jsou soudci. Že existuje demokracie. Že existuje dělba moci,“ uvedlo hnutí.

Verdikt přivítali rovněž opoziční zákonodárci. Opoziční lídr Jair Lapid uvedl, že soud „splnil svou roli při ochraně izraelských občanů“. Dodal, že rozhodnutí „ukončuje obtížný rok konfliktů, které nás rozervaly zevnitř a vedly k nejhorší katastrofě v naší historii“. Podle agentury AFP tak odkazoval na říjnový útok Hamásu na Izrael.

Před válkou s Hamásem proti justiční reformě opakovaně protestovaly statisíce Izraelců, včetně rezervistů, kteří tvoří páteř izraelské armády, píše AP. Reforma podle kritiků ohrožuje demokracii, protože dává velké pravomoci vládě na úkor nejvyššího soudu a posiluje vliv vlády na jmenování soudců civilních soudů.

Zastánci reformy tvrdí, že nyní je dělba moci v Izraeli příliš vychýlená ve prospěch soudů, které mají příliš široké pravomoci. Naopak podle izraelské opozice a protestujících reforma omezuje izraelskou demokracii. Podle některých je motivovaná i osobními pohnutkami premiéra Netanjahua, který je souzen kvůli obvinění z korupce.

(čtk)