Šance na uspokojení věřitelů Energetického holdingu Malina jsou velmi vysoké, říká Lukáš Uhl, krizový manažer holdingu, jenž prochází insolvenčním řízením. Máme velkou šanci dokončit zakázky všech našich klientů a ve velkém uspokojit věřitele, dodává. Firmu čekají v dohledné době tři zásadní rozhodnutí, která jsou pro naplnění těchto plánů důležitá. Prvním je, jestli insolvenční soud umožní Malině podepisovat s nerozpracovanými zákazníky dodatky o dodání technologií. Druhé se týká otázky, kde a od koho bude firma kupovat technologie, jestli u čínské společnosti Goodhao, která oznámila potenciální vstup do Maliny, nebo u někoho jiného. Třetím klíčovým rozhodnutím pak podle Lukáše Uhla bude hlasování věřitelského výboru rozhodnutí o tom, jestli věřitelé přijmou reorganizační plán a Goodhao se stane majitelem Energetického holdingu Malina.
Spousta zákazníků Energetického holdingu Malina má zajisté na jazyku zásadní otázku, co se to vlastně stalo, že se společnost dostala do situace, v jaké se aktuálně nachází?
Malina je relativně mladá firma. V současné době existuje zhruba dva a půl roku a za tu dobu toho stihla hodně. Na začátku byla obchodně velmi úspěšná. Bylo tu obrovské množství obchodníků, velký marketing, a společnosti se podařilo během krátké doby nabrat obrovské množství smluv. Řádově třeba 5 000 zákazníků na fotovoltaiku na tepelná čerpadla. A pak bohužel přišla fáze realizace.
Ukázalo se ale, že samotná realizace je výrazně složitější než jen uzavřít obchod a podepsat smlouvu. A to je ten moment, kdy padla kosa na kámen. Takže v určitou dobu, krátce po podepsání smluv se zákazníky, kdy se firma se začala pokoušet zakázky realizovat, začala narážet na praktické problémy. Někde chyběl materiál, někde byly chyby v projektu, nějaký technik neměl příslušnou dovednost, nebo nějaký nástroj, a začalo se to obrovským způsobem zdržovat. V jeden moment bylo rozpracováno naráz zhruba 1 500 zákazníků, cca třetina zakázek. A to byly případy, kdy už společnost za projekty zaplatila několik výjezdů techniků, dostal zaplaceno obchod s marketingem, a v terénu bylo několik realizačních part.
To byly vaše party, nebo najímané?
V té době to byly primárně interní party Maliny. Spousta výjezdů, všude byl materiál, což byla většina peněz, když se koupilo zboží pro zákazníky, které bylo rozmístěné u nich doma, u těch cca 1 500 lidí. Ale firma se zároveň dostala do situace, že nebyla schopná vše dokončit. Opakovaly se výjezdy, byl u toho chaos v realizaci a stalo se to, že řadě lidí došla trpělivost a začali odstupovat od smluv. A to je moment, který firmě v té chvíli zlomil vaz.
Protože odstoupená smlouva znamená povinnost vrátit třistatisícovou zálohu. A když takhle odstoupilo prvních 300 lidí, tak to bylo 100 milionů a tyto peníze logicky chyběly. Protože byly v těch marných výjezdech, zaplacených nákladech na výjezd, zaplaceném obchodu, který byl velmi drahý, zaplacený marketing a zboží. Něco materiálu bylo na skladech, něco u zákazníků doma.
Zároveň si myslím, že byly špatně nastaveny kontrolní mechanismy pro skladové účetnictví, reporting a kontroly. My nyní dokončujeme první velkou systémovou inventuru, čísla budeme mít v nejbližších dnech.
Když bych měl ve zkratce ozřejmit příčinu úpadku, tak to je provozní neschopnost českého managementu. Podle mě hlavní akcionář Cyril Regner dodal z Číny veškeré zboží a materiál, který se pro instalace používal. Zásadní problém byl ale český management a jeho role, kdy měl řešit a hlídat praktické věci, dát tomu jasný řad a systém, což se nedělo.
Firma je v insolvenčním řízení, věřitelé budou chtít logicky uspokojit co nejvíc. Vy jste zkušený krizový manažer, už za sebou leccos v tomto oboru máte. Myslíte si, že má Malina šance na úspěšnou transformaci ze stávajícího stavu a naplnění závazků zklamaných klientů?
Já si myslím, že šance jsou velmi vysoké. Ale teď je potřeba si říct, jaké je to očekávání. Každý člověk může mít různá očekávání. Řada lidí by chtěla vrátit 100 procent vložených peněz. To ale možné není. Insolvence nastávají ve chvíli, když někde chybí peníze. A když tam nejsou peníze, tak jsou například ve zboží, v nákladech, něco se ztratilo a tak, proto není z čeho vracet. Já, když jsem do Maliny přišel, tak na účtu bylo v té době asi 60 milionů korun a jak bychom měli lidem vracet peníze z 60 milionů, když v tu chvíli činí celkové závazky cca 1,3 miliardy korun. To nedává logiku, každý věřitel zákazník by dostal maximálně 3 až 4 procenta.
A jakým směrem se tedy můžete vydat?
Tahle insolvence je zajímavá tím, že řešení spočívá v dokončování zakázek. A s každou dokončenou smlouvou nám z insolvenčního řízení odchází jeden věřitel. S tím, že po nějakém dodatku, nějaké dohodě, dostává alespoň něco v nějaké míře.
Dokončujeme řadu zakázek, které jsou historicky rozpracované. Každá dokončená zakázka je přitom zásadní pro další provoz firmy a dokončování dalších projektů. Každý dokončený člověk totiž znamená plus pro finance Maliny, protože uhradí doplatek a současně Malině zmizí velký závazek 300 tisíc korun.
To je to, co děláme teď posledního půl, nebo tři čtvrtě roku a děláme to nepřetržitě. A máme to dokončování naplánováno. To, co je teď rozpracované a co můžeme dokončovat, činí asi dalších 280 smluv z těch 1 500. Zbytek je už dokončený. A tam to stíháme.
Máte nějaký deadline?
Máme tam deadline po dohodě se zákazníky do 30. dubna letošního roku. Tam to stíháme.
Takže ty zakázky dokončíte?
Ano, s řadou zákazníků máme podepsané dodatky a vše naplánované dokončíme.
A jak vypadá následný reorganizační plán?
Naše zákazníky bych rozdělil na tří skupin. V první skupině jsou ti, kterým jsme vše dokončili nebo v blízkých týdnech doděláme, je jich asi 1500.
Druhá skupina lidí od smluv odstoupila, tam už není co řešit, protože ti lidé nemají o nic zájem a jsou jenom věřitelé.
A pak je tu ještě skupina lidí, kteří jsou nerozpracovaní. Těch je cca 2 600 a mají objednaná čerpadla a fotovoltaiky. Ti zaplatili tu třistatisícovou zálohu. A tihle zákazníci jsou v těžké situaci, protože zatím nedostali nic.
Co s tím?
Ti lidé mají mít v průměru doplatek 200 tisíc korun, ale firma nemá zatím na účtu peníze, ani zásoby ve skladu, aby jim to postavila. Takže pokud bychom chtěli tyto kontrakty dokončovat, tak za těch 200 tisíc doplatku bychom museli koupit veškerou technologii a zaplatit veškerou práci, plus nějakou základní režii tady. A to nejde.
Ceny fotovoltaiky sice značně klesly, ale ne natolik, aby se to za těch 200 tisíc korun dalo udělat celé od začátku. Zvažovali a propočítávali jsme proto řadu variant řešení. Jeden z nápadů byl zakázky dokončit s dvacetiprocentním příplatkem k původní ceně, tedy cca 100 tisíc navíc. Za doplatek 300 tisíc už by mělo jít udělat.
Anebo byla k řešení další varianta, že dodáme technologii, veškeré zboží s tím, že každý člověk si najde nějakou vlastní realizační firmu, která mu vše nainstaluje.
To byl můj prapůvodní záměr, jak bychom to mohli udělat. Jenže pak tady nastal střet s realitou, kdy právně fungujeme, instalujeme, ale naše instalační kapacita je i s pomocí instalačních firem prostě slabá.
Uřídit to celé sami je dlouhodobě nemožné. Firma skončila na tom, že neuměla odřídit instalace a ten stav bohužel trvá. Od té doby jsme propustili 80 procent zaměstnanců. A jestli tehdy jsme to neuměli uřídit tehdy, tak dnes, se zlomkem zaměstnanců a stejným množstvím práce, je to sci-fi se to naučit.
Ale je nutné, to napodruhé udělat správně. Firma teď nemá nějakou deformační zónu, že si to ještě třikrát zkusí a pak se to tedy povede. Takže my teď pracujeme se základním scénářem.
A jakou roli v tomto scénáři hraje nabídka čínské společnosti Goodhao?
Pracuji nyní na řešení, abychom lidem za jejich doplatek 200 tisíc dodali veškeré hardware, zboží, panely, střídače, baterky, dráty, rozvaděče a tak dále. Společně s tím jim dodáme seznam několika firem, které to jsou schopné dělat a nainstalovat. Instalaci už by si zákazníci zaplatili ze svého, tam už nemáme prostor to uhradit. My za těch 200 tisíc korun plus DPH pro ně nakoupíme to zboží. Tuhle variantu teď diskutujeme s insolvenčním správcem a věřitelským výborem.
Ale zákazník se bude logicky ptát, o kolik mě ta instalace bude stát víc?
Ta strašně moc závisí na lokálních podmínkách, ale řádově se bavíme o menší částce okolo 70 až 90 tisíci korunami. Tolik peněz zákazník zaplatí navíc a bude mít funkční fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo. Zákazníkům zároveň dodáme seznam proškolených firem, které s námi pracují, zajistíme jim podporu, technologickou znalost, technické listy. Bude pak na každém, zda využije naše doporučené firmy, nebo si vybere jiný způsob, jak si vše naistalovat.
Vrátím se zpět k nabídce čínského investora Goodhao. Co přesně Malině nabízí?
To pěkně navazuje na to, co jsem tu řekl. My potřebujeme zboží, technologie. Jsme schopni nakupovat u různých českých distributorů, ale jsme schopni poptat a nakoupit i napřímo v Číně. Goodhao nám říká, Malino, my jsme schopni ti dodat veškeré zboží, které pro zákazníky potřebuješ. Zároveň nemusíš platit plnou tržní cenu, ale jen 80 procent a ten zbytek neplať, tyhle peníze zůstanou v Malině.
A ve chvíli, kdy by Goodhao, poté, co věřitelé schválí reorganizační plán, vstoupilo do Maliny, tak se tyto peníze použijí jako dodatečné uspokojení, výplatu věřitelům, kteří zůstanou.
Co z toho bude přidanou hodnotou pro Goodhao?
Goodhao se stane novým majitelem Maliny, prodá si tady svůj sortiment zboží, zároveň tím vstoupí na český trh. To je nabídka, která nám teď reálně pomáhá a pomůže vyřešit situaci Maliny. A je prospěšná i pro český trh. Mám za to, že s jejich nabídkou půjde insolvenci vyřešit lépe. A zároveň vím, znám jejich obchodní záměr, že chtějí začít napřímo prodávat zákazníkům fotovoltaiku v různých kombinacích a na nějakém modelu.
Na klíč…
Na klíč. Oni mají vlastní obchodní plán rozvíjet se v České republice a širším regionu v Evropě a Malina pro to může být spouštěč. Pro Goodhao je to nepochybně příležitost vstupu na český trh, možnost prodeje vlastního zboží.
Malina má sice výrazně méně zaměstnanců, jsme zeštíhlení, nicméně ti lidé se železnými nervy, proškolení, znalí oboru, kteří umí řešit dotace, připojení, projekty, správné finální provedení, jsou hodnota. A pro firmu, která chce podnikat na českém energetickém solárním trhu, může být tento tým super aktivem do začátku. To je ta příležitost pro Goodhao a důvod, proč to chtějí dělat.
Zmínil jste dotace, jak vaše řešení, tedy že zákazníkům dodá Malina za doplatek zboží, ale installaci si musí zajistit sami, ovlivní nárok lidí na dotaci?
Tady mám pro všechny naše zákazníky dobrou zprávu, o státní dotaci nepřijdou, a to ani v případě, že jim dodáme jen zboží bez instalace. Státní fond životního prostředí nám potvrdil, že klienti se výše dotace pro tyto klienty nijak nemění a započítává se do ní jak už zaplacená záloha, tak doplatek za zboží. Po nakoupení zboží mohou tedy požádat o dotaci ve výši 50% uhrazených nákladů. Zpět od státu tedy získají kolem 200 tisíc korun.
Logicky se nabízí otázka, v poslední době přichází často varování před čínským kapitálem, vstupem do nějakých segmentů kritické infrastruktury, kterou výroba a přenos elektrické energie v podstatě je, je to rozumné?
Na to můžu jen říct: Tak milá Evropo, tenhle vlak nám ujel. Naprosto totálně! Protože pro celý svět se se tyto technologie vyrábí téměř výhradně v Číně. Devětadevadesát procent solárního sortimentu, který se používá globálně, je z Číny.
Ve chvíli, kdy chceme být jako Evropa, nebo svět, silným solárním hráčem, tak čínský trh je momentálně jediný dodavatel a nedá se to dělat bez něj. Takže je to rozhodnutí, které je naprosto logické. Jediná možnost, kde nakupovat technologie je v Číně, jiná možnost neexistuje.
Jakou roli v této operaci sehrává dosavadní většinový akcionář Maliny Cyril Regner?
Já to vnímám tak, že bez Cyrila Regnera, akcionáře Maliny, by tu nabídka Goodhao na stole neležela. Je to člověk, který od svých dvaceti let žije v zahraničí, v Číně a v Africe a vím, že v solárech podniká 15 let. Má řadu důležitých kontaktů.
Příčinou úpadku Maliny nebyl problém se zbožím, nebo že by nepřišlo, nebo, že by bylo špatné. To byla role Cyrila Regnera i v minulosti. Jen díky němu se teď objevila nabídka od Goodhao.
Nabídku nám představila advokátní kancelář PRK a ukázala, že to patří rodině jeho manželky. Jsem přesvědčen, že to není akvizice na oko, pokus o přepsání firmy, nic takového. V rodině Fu ty majetky Fu skutečně jsou a není to závislé na Cyrilu Regnerovi. On to jen inicioval.
Cyril Regner je vizionář. Je to člověk, který přemýšlí nad nápady, dává dohromady obchody, propojuje je do globálu. To není člověk, který by pohyboval v exekučních řízeních, to nemá v krvi.
Pro Goodhao to může být zajímavé za a) zajímavou penetrací části evropského trhu a za b) objemem zakázek…
Ano. Chápu to tak, že pro Goodhao je to první obchodní příležitost, jak na český trh vstoupit a zahájit dodávky fotovoltaiky. A pro Malinu je to možnost, jak díky tomu zrealizovat reorganizační plán, pokračovat v provozu firmy a uspokojit věřitele.
Kdo konkrétně rozhodne o tom, zda energetický holding Malina nabídku od firmy Goodhao přijme?
Je několik klíčových rozhodnutí, které nás teď čekají a které jsou pro další vývoj zásadní.
Prvním rozhodnutím je, jestli budeme s nerozpracovanými zákazníky podepisovat dodatky, že jim něco dodáme, jestli tyto dodatky můžeme podepsat, a jaké budou. Pak je tu druhé rozhodnutí, kde to budeme kupovat, jestli u Goodhaa, nebo někoho jiného. A pak je tu třetí rozhodnutí o tom, jestli věřitelé přijímají reorganizační plán a jestli se Goodhao stává majitelem.
To první rozhodnutí o možných dodatcích, jestli je můžeme podepisovat, udělá nejspíš soud. My si myslíme, že můžeme, že je to součást naší běžné obchodní činnost. Insolvenční správce říká, že dodatky jsou významná a podstatná část reorganizace a tudíž bychom to neměli rozhodovat sami, ale dohodli jsme se, že tuto alternativu předložíme k rozhodnutí soudu.
Druhé rozhodnutí je, od koho to nakupujeme a to rozhoduje management, kde má insolvenční správce dozorovou funkci a schvaluje jednotlivé kroky. A management o tom rozhoduje s péčí řádného hospodáře. Má různé, konkurující si, nabídky a vybírá tu, která je nejvíc atraktivní. Insolvenční správce i já jako statutár, do toho jdeme s touto odpovědností a je to rozhodnutí obchodního vedení společnosti. Je jasné, že to nesmí být předražené a musí to být v souladu jak funguje trh.
A pak je tu třetí rozhodnutí o přijetí plánu, jestli se Goodhao se stává majitelem, kolik kdo dostane, a to je na věřitelích.
Dá se odhadnout časový horizont, kdy by k těm třem krokům mohlo dojít?
Já doufám, že to první rozhodnutí, rozhodnutí soudu, proběhne během dvou týdnů. Tento týden budeme dávat podání na soud, kde o to budeme žádat.
To rozhodnutí o tom, kde a od koho se co kupuje, očekávám do 4 až 5 týdnů. Logicky čekáme na primární rozhodnutí soudu, to je klíčová otázka. Pak už budeme připravení, můžeme podepisovat dodatky a objednávat zboží od kohokoliv.
A třetí otázka ohledně přijetí reorganizačního plánu, tak já si myslím, že hlasování může reálně proběhnout v červnu, červenci. To je můj odhad…
Dostává Malina ještě alternativní nabídky i od jiných investorů?
Bohužel ne. Já bych byl rád, kdybychom nějaké měli. Vedli jsme jednání s různými subjekty, ale nic z toho nevyústilo v konkrétní nabídku, nebo něco, co by se dalo předložit správci výboru, nám a začalo se analyzovat. Pokud by se někdo takový objevil, tak se tím budeme rádi zabývat, protože by to pomohlo aktuální problémy vyřešit. Ale bohužel nikdo takový zatím na dohled není.
Čím si vysvětlujete, že nepadly další alternativy, jen ta od Goodhao?
Malina není pro investory příliš atraktivní příležitost. Je to velmi složitý případ, složitá insolvence, především množstvím věřitelů. Insolvence, reorganizace, se typicky dělají tak, že tam jsou jeden, dva, tři velcí věřitelé, kteří do velké míry určují, co se děje. Často to jsou banky, nebo nějaké restrukturalizační fondy. A to tady není.
Tady je to velmi fragmentované a o tom, jakým způsobem bude kdo na schůzi hlasovat, se rozhodne demokratickým systémem, podobně jako při volbách. Jsou to lidé, pro nějakého investora, nebo restrukturalizační fond, je to těžko uchopitelná situace. Tady to nejde tak, že by přišel nějaký fond, který by si koupil významnou pohledávku a potom s ní umožnil provést nějakou reorganizaci. To jsou prostě tisíce tří set tisícových pohledávek, obrovská masa lidí, která bude hlasovat. To je jeden z bodů, který je těžko uchopitelný.
A druhý bodem je, že v Malině není moc velký majetek. Typicky, když je v úpadku nějaký majetek, tak se sletí fondy, zájmové skupiny a nějakým způsobem se o to perou a vznikají nabídky a možnosti. Ale tady není žádná nemovitost, žádný areál, nebo tak.
Co se může stát v případě, že by věřitelský výbor nabídku spolupráce Maliny s Goodhao nepřijme a žádný další investor se neobjeví?
Já si myslím, že by nás pak čekal konkurz. A to je zřejmě ta nejhorší varianta jak pro zákazníky, tak pro věřitele. V takovém případně by totiž k žádnému dokončování zakázek nedošlo, zákazníci by za doplatek žádné zboží nedostali, uspokojení věřitelů by bylo velmi malé.
Proto se snažíme o vytvoření dohody se zákazníky, o uzavření dodatků o tom, že jim dokončíme, nebo dodáme zboží. To považuji za smysluplnou cestu.
Kdyby nastala varianta, že tohle všechno padne, že věřitelé na schůzi řeknou ne, tak se stane několik věcí.
V té chvíli Malina ukončí svůj provoz. To, co je rozpracované a nedokončené, by pravděpodobně zůstalo nedokončené. Zaměstnanci, každý z nich chce vidět nějakou budoucnost, že se něco děje. Nikdo nechce být v situaci, že by to šlo touto tragickou variantou. Myslím, že pak by už všichni odešli a nastalo by nejspíš to, že by se správce pokusil zpeněžit zbytek majetku.
V této variantě může nastat třeba zásadní problém pro asi 200 lidí, kteří jsou rozpracovaní a nechtějí s námi žádný dodatek nechtějí uzavřít, nechtějí instalace dokončit. To jsou lidé, kteří už u sebe doma mají majetek Maliny, ale po firmě už nic nechtějí. Ve chvíli, Malina skončila v konkurzu, tak by přišel správce a řekl by, tak mi ten majetek vraťte, protože já ho chci zpeněžit a uspokojit všechny věřitele, nejen vás. Na to mají nárok všichni, nějakou proporcí. Takže ti lidé, kteří jsou rozpracovaní a dokončili si to třeba sami, tak by to museli buď vracet, což je nesmyslné, aby by to někdo odšroubovával, a asi by si to museli znovu koupit od správce. I proto je pro mě varianta konkurzu děsivá.
To se v podstatě bavíme ale o té nejhorší možné variantě…
Absolutně. Konkurz je nejhorší možná varianta pro zákazníky i věřitele. Ti lidé si něco koupili, firma to nebyla schopna dodělat, tak si to dostavěli za svoje vlastní peníze, teď tam bydlí, ale pak přijde správce a řekne: Dobře, ale není to vaše. A ti lidé to zaplatili potřetí.
A tohle by bylo vlastně úplně to samé. Těch 200 lidí si vzalo právo do svých rukou, rozhodli se si to dostavět sami, šli do tohoto rizika.
Proto připravujeme reorganizační plán. Když se schválí reorganizace, tak těmto 200 lidem řekneme: Co jsme si, to jsme si, my po vás už nic nechceme, nic neplatíte, nic nevracíte, ale zároveň už nedostanete žádné uspokojení z majetkové podstaty. Tak by se to mohlo vyřešit.
A to se dá udělat ve schválené reorganizaci, kdy to navrhneme a ti samí věřitelé o tom hlasují, zda s tím souhlasí.
V případě konkurzu to možné není, tam už přichází správce a začne s nadsázkou počítat hrnečky, střídače na skladě, pak přijde na to, že je tady 200 lidí, kteří to mají u sebe doma, ten majetek není jejich, vlastnictví na ně nepřešlo, a nejsou to zajištění věřitelé.
A nepřešlo to na ně z jakého důvodu?
To přechází až se zaplacením konečné faktury.
A vy jste v tomto ohledu přiměřený optimista či přiměřený pesimista?
Já jsem velký optimista. Malina vzbuzuje obrovské emoce. Já cokoliv jsem někde psal, zveřejnil na sociálních sítích, tak jsem se o sobě dozvěděl ve většině komentářů nehezké věci. To mě fascinovalo, já tu jsem pár měsíců, přišel jsem sem vyřešit problém a…
…jste prostě automaticky vyvrhel…
Jo, vyvrhel. Nerozumím tomu, ale budiž. Ale navzdory tomu, že má Malina extrémně špatnou reputaci, což je pochopitelné, tak si myslím, že ti lidé budou hlasovat pro, protože konkurz je výrazně horší varianta úplně pro všechny.
Je tam vyšší uspokojení věřitelů, je to šance, jak dodat fotovoltaiku a tepelná čerpadla všem, kteří si je objednali. A zároveň neodstartuje vymáhání zboží po 200 lidech, kteří v tom jsou nevinně. Myslím, že to je atraktivní úplně pro všechny a věřím tomu, že až reorganizační plán předložíme, bude schválen.
Jistotu ale mít nemohu. Je to několik tisíc lidí, kteří o tom budou prostřednictvím svých advokátů hlasovat každý za sebe. Nejde predikovat, jak to dopadne. Ale viděno racionálním pohledem, je v ekonomickém zájmu všech, aby se šlo cestou reorganizačního plánu.
Při oznámení vstupu Goodhao na český trh zazněla mimo jiné informace o možnosti nového způsobu prodeje fotovoltaiky. Elektrárny by zákazníkům dodával přímo výrobce. Má podle vás tento model nějakou šanci uspět?
Tak každý Čech rád ušetří a každý si chce samozřejmě zachovat to, co mu funguje. Podle informací, které mám, chce Goodhao dodávat na trh jen zboží, tedy kompletní sety fotovoltaických elektráren. Instalovat nic nechtějí, to chtějí jen zprostředkovávat přes lokální firmy. A tu technologii chtějí dodávat přímo od výrobců, chtějí vynechat ty přeprodejce, jako je tomu dnes.
Myslím si, že když do toho, co funguje na světě, někdo přijde s něčím novým, tak to nabourává zažité scénáře.
A to, že tu může vzniknout nějaký přímý vztah mezi továrnou a cestou k zákazníkovi, když se přeskočí mezičlánky, je rozumná věc. V oborech, kde funguje nějaká vertikální integrace, jsou vždycky možnosti a způsoby, jak dělat něco jinak.
Na začátku, když vznikalo například Lifttago a jejich aplikace, tak já si pamatuji, že jsem slyšel rozhovor se zakladatelem velké taxislužby, který se tomu smál, jak je to absurdní, naivní a nesmyslný plán. A dnes většina lidí jezdí Uberem a Liftagem a já už ani nevím, jak se volá taxi jinak, než přes aplikaci.
Ano, je tu nějaký nový nápad, má vzniknout něco nového, můžou to doprovázet porodní bolesti, objeví se problémy k řešení a překonání. Já ale tomu, že někdo přichází s podobnou inovací, tleskám a fandím.
Tomáš Rovný, Ekonomický deník
