Holdingové společnosti čekají v příštích měsících zostřené kontroly. Finanční správa si vytipovala zhruba 130 struktur, u nichž má podezření, že vznikly primárně kvůli obcházení daně při výplatě dividend. Jak ale úřady poznají, že holding není běžným podnikatelským nástrojem, ale jen „prázdnou schránkou“ pro daňovou optimalizaci?
Plánovaný směr daňových kontrol naznačil v rozhovoru pro Českou justici ředitel sekce kontroly Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka. „Z prvotního výběru máme aktuálně vytipovaných asi 130 společností a očekávaný dopad na doměření daní je zhruba tři miliardy korun,“ řekl.
Finanční správa míří na ty holdingy, které vznikly jen za účelem daňové optimalizace. Jinými slovy k jejich založení vedla podnikatele jen motivace ušetřit na daních pomocí daňové výjimky. Žádný jiný ekonomický smysl vytvoření struktury mateřské společnosti a systému dceřinek nemělo.
Problém spočívá především v tom, že holdingové struktury mohou v některých případech sloužit k obcházení srážkové daně při výplatě dividend. Zákon totiž osvobozuje mateřské společnosti od daně z příjmů z podílů na zisku vyplácených dceřinými firmami. Právě toho mohou některé uměle vytvořené struktury využívat. „Uvidíme, co z toho bude, ale je to oblast, kde vidíme velký potenciál,“ podotýká Žežulka.
Partner advokátní kanceláře Bříza & Trubač a specialista na daňové spory Ondřej Trubač upozorňuje na další operace uvnitř skupiny, jimiž si mohou podnikatelé nelegálně snižovat daně. „Mohou tam být nastaveny vysoké manažerské poplatky, zvýhodněné půjčky, převody majetku nebo nákupy služeb neodpovídající tržním podmínkám,“ vyjmenovává Trubač.
Typický scénář: prodej firmy do vlastního holdingu
Navzdory všem podezřením mají holdingy své legitimní místo jak v obchodním, tak i rodinném právu. Používají se pro řízení skupin, investice, akvizice, ochranu majetku i generační předání. „Bylo by proto chybou vytvořit zkratku ‚holding = podezřelá optimalizace‘. Vedlo by to k nárazu daňové správy do zdi soudní moci. Správce daně musí rozlišovat mezi umělou konstrukcí a běžnou podnikatelskou reorganizací,“ upozorňuje daňový poradce společnosti KODAP Jan Kašpar.
Hranice mezi tím, kdy je holding ještě legitimním podnikatelským nástrojem, a kdy už představuje zneužití práva, je přitom velmi tenká. Jan Kašpar popisuje model, na nějž se finanční správa pravděpodobně zamněří nejčastěji: Fyzická osoba vlastní provozní firmu s vysokým nerozděleným ziskem. Následně založí holding, do kterého svou firmu prodá. Díky časovému testu je příjem z prodeje osvobozený od daně. Holding pak kupní cenu splácí z dividend, které dostává od dceřiné společnosti.
„Ekonomicky se tím může dosáhnout podobného výsledku jako při výplatě podílu na zisku, ale bez srážkové daně,“ upozorňuje Kašpar. Samotná existence daňové výhody ale podle něj nestačí k závěru, že jde o zneužití práva. Finanční správa musí prokázat, že šlo o umělou strukturu.
Rizikové indicie, které budou za tímto účelem finanční úřady patrně sledovat, České justici popsal manažer daňových sporů PKF Apogeo Kristián Červinka. Typicky půjde o vznik holdingu krátce před výplatou dividendy, absence obchodní funkce holdingu, fungování jako průtokové společnosti nebo skutečnost, že skutečné rozhodování probíhá mimo holding.
Mohlo by vás zajímat
„Finanční správa může rizikové holdingové struktury identifikovat například podle poklesu složek vlastního kapitálu ve prospěch konečných vlastníků nebo podle významných peněžních toků ve prospěch konečných vlastníků v návaznosti na vyplacené podíly na zisku od dceřiných společností,“ popisuje Červinka.
Prázdná schránka je pozvánkou na kontrolu
Podle expertů finanční správa pravděpodobně využije především datovou analytiku a veřejně dostupné informace. Podezřele může působit například holding bez zaměstnanců, bez kanceláře a bez reálné činnosti.
„Pokud je holdingová společnost skutečně prázdná schránka a pod ní je zavěšená jen jedna dceřiná společnost, může to znamenat velmi silnou indicii nebo pozvánku pro finanční úřad na kontrolu,“ zdůraznil advokát Ondřej Trubač.
Ani absence zaměstnanců nebo virtuální sídlo společnosti ale samy o sobě automaticky nemusí znamenat problém. Holding může legitimně fungovat například jako nástroj pro správu majetkových účastí, řízení skupiny nebo investic.
„Problém nastává, pokud holding zároveň prokazatelně nevykonává žádné reálné rozhodování, nemá žádné náklady odpovídající své funkci a pouze pasivně přijímá a přeposílá peníze,“ vysvětluje Červinka. Experti se shodují, že hranice neleží v samotné existenci daňové výhody. Rozhoduje ekonomická racionalita celé struktury.
Strašák jako korunové dluhopisy?
Při posuzování legitimity holdingů se tak nejspíš bude hrát o každé slovo a jasnou dokumentaci. Ondřej Trubač to připodobňuje k historické kauze korunových dluhopisů, kterou v roce 2017 odstartovala aféra kolem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. V následujících sedmi letech finanční správa doměřila na dani firmám, které korunové dluhopisy vydaly, 2,7 miliardy korun. Zkontrolovala na 380 firem a podala téměř 180 trestních oznámení.
Problémové se ukázaly být hlavně ty případy, kdy firmy vydaly korunové dluhopisy těsně před koncem daňové výjimky v roce 2012. Na seznamu „hříšníků“ finanční správy se ocitly i renomované firmy, jako například výrobce psacích potřeb Koh-i-noor Hardtmuth, Krkonošské papírny, společnost poskytující leasingové služby IPB Invest nebo výrobce kancelářského a školního nábytku Santal. Všechny si postupně od Nejvyššího správního soudu vyslechly zamítnutí svých stížností proti doměření daně. Závěr soudu byl jasný: „Zneužily právo“.
„Doufám, že se to v případě holdingů nerozjede stejným směrem jako případy korunových dluhopisů. Výklad byl tehdy velmi extenzivní a přísný v neprospěch daňových subjektů,“ varuje Ondřej Trubač. Obhájit se podle něj tehdy nedařilo ani případy, která dávaly obchodní logiku.
Největší chyba? Dokumentace až po zahájení kontroly
Do hledáčku finančního úřadu se navíc holdingové společnosti nemusí dostat jen kvůli zjevně nekalým záměrům. „Řada klientů má i dobrou myšlenku, ale následně již nedisponuje dostatečnou dokumentací, kterou by byli schopni předložit při kontrole finančního úřadu,“ upozorňuje Červinka z PKF Apogeo.
Jak by měla vypadat správně vedená dokumentace. „Především by měla vzniknout před transakcí, nikoli až po zahájení kontroly,“ říká Kašpar z KODAPu.
Podnikatel by měl umět doložit zejména proč holding vzniká, jaké varianty řešení zvažoval, jaké konkrétní funkce holding vykonává nebo zda plánoval akvizice, vstup investora či generační předání firmy.
„Musí být zjevné, že jediným důvodem nebylo vyhnout se srážkové dani a že nejde jen o přehození majetku na papíře bez jakéhokoli obchodního rácia,“ připomíná advokát Patrik Koželuha z kanceláře Bříza & Trubač.
Bolestivé sankce
Pokud finanční správa dospěje k závěru, že holding představoval zneužití práva, může firmě doměřit srážkovou daň ve výši 15 %, penále a úroky z prodlení.
„Penále je 20 % a úrok z prodlení se počítá jako repo sazba České národní banky + 8 procent. Může to tedy poměrně dost naskákat,“ upozorňuje advokát Patrik Koželuha z kanceláře Bříza & Trubač.
Po daňovém doměrku může navíc ještě následovat i trestněprávní postih. K tomu sice podle advokátů soudy zatím přistupují zdrženlivě, jejich postoje se ale může rychle změnit. Podnikatelům proto doporučují jediné: přistupovat k zakládání holdingů zodpovědně a vše důsledně dokumentovat ještě dřív, než u nich zazvoní kontroloři z finančního úřadu.
