Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) podal kárnou žalobu na pražskou exekutorku Zuzanu Grosamovou. Vytýká jí, že nepodnikla zákonné kroky k zastavení drobných exekucí, a tím nechránila práva dlužníků a zvýhodnila věřitele. Jako trest navrhuje pokutu 400 000 korun, věc projedná pražský vrchní soud příští týden.
Žalobu na Zuzanu Grosamovou, která vede Exekutorský úřad Praha 6, podal Tejc podle sdělení svého úřadu letos v březnu. Ženě vytýká, že u desítek exekucí nepostupovala nezávisle, nestranně, spravedlivě a svědomitě.
Konkrétně mu vadí, že po účinnosti nové zákonné úpravy o zastavování bagatelních, tedy drobných exekucí nezaslala věřitelům výzvy ke složení 500 korun na náklady exekucí. Nesložení této zálohy by přitom vedlo k zastavení exekučního řízení.
Pokus obejít novelu
Podle ministerstva se neznámí lidé u řady exekucí vedených úřadem Grosamové zjevně pokusili obejít novelu, která byla účinná od ledna 2022. Na sklonku roku 2021 totiž zasílali k úhradě částky ve výši 50 až 200 korun, aby zamezili pozdějšímu zastavení exekucí.
Kárná žaloba uvádí, že Grosamová pak byla v prodlení se zastavením až do loňského května.
Kárný senát rozhodne
Kárný senát se bude žalobou na Grosamovou zabývat 12. srpna. Ve stejný den chce dořešit také žalobu na jiného exekutora – Davida Vybírala. U ní je jako žalobce sice rovněž uveden Tejc jakožto ministr, podala ji ale ještě jeho předchůdkyně Eva Decroix (ODS).
Ministerstvo tvrdí, že Vybíral při exekuci neoprávněně získal osobní finanční prospěch přes 32 milionů korun. Muž trvá na tom, že smluvní svoboda mu takovou domluvu s dlužníkem umožňovala.
Odpovědnost justice za chyby
Tejc zatím ve svém funkčním období podal dvě kárné žaloby. Vedle Grosamové také na soudkyni, která svěřila dítě do péče biologických rodičů, přičemž tříletá dívka nedlouho poté zemřela násilnou smrtí a k činu se podle policie přiznal její otec.
Ministr zastává názor, že soudci, soudní znalci i další justiční činitelé musí nést odpovědnost za chyby, a to včetně těch učiněných z nedbalosti.
