Muž z Ukrajiny neuspěl u plzeňského Krajského soudu s žalobou proti rozhodnutí ministerstva vnitra, které mu nepřiznalo mezinárodní ochranu v České republice. Cizinec, aktuálně umístěný v zařízení pro uprchlíky v Balkové na severním Plzeňsku, žádal o ochranu kvůli válce ve své vlasti.
Soud však konstatoval, že samotná válka ani obava z povolání do vojenské služby nejsou důvodem pro udělení mezinárodní ochrany.
Přísnější podmínky pro muže v branném věku
Krajský soud v Plzni v minulém týdnu rozhodoval o několika občanech Ukrajiny, kteří napadli rozhodnutí ministerstva vnitra. Ve všech případech potvrdil zamítnutí ochrany. Od 5. srpna navíc EU zpřísnila podmínky pro nově příchozí: dočasnou ochranu dostanou jen lidé, kteří prokážou splnění svých vojenských povinností na Ukrajině nebo předloží doklad o výjimce.
Opatření reaguje na aktuální vývoj ukrajinských vojenských potřeb a týká se především mužů v branném věku. Na rozsudek upozornil server Novinky.
Vojenská služba jako základní povinnost
Žadatel V. K. v žalobě uváděl, že mu po návratu na Ukrajinu hrozí vážná újma kvůli probíhajícím bojům a případnému povolání do armády. Argumentoval také tím, že účast v bojových operacích odmítá z osobního a morálního přesvědčení.
Soud však tyto námitky zamítl. „Branná povinnost a povinnost vykonat vojenskou službu samy o sobě nezakládají důvod pro udělení mezinárodní ochrany, neboť představují základní státoobčanské povinnosti,“ stojí v rozsudku.
Status vojáka v záloze a výhrada svědomí
Situaci muže zkomplikoval fakt, že je vojákem v záloze, čímž nesplňuje podmínku civilisty pro doplňkovou ochranu. „Ani vyhýbání se vojenské službě či dezerce, byť by byly postihovány trestněprávními prostředky, nepředstavují podle ustálené judikatury samy o sobě důvod pro udělení ochrany,“ konstatoval soud.
K mužově tvrzení o výhradě svědomí soud uvedl, že jej vznesl až v žalobě. V předchozím řízení o morálním přesvědčení nehovořil, navíc v minulosti již absolvoval vojenský výcvik a v armádě sloužil zhruba rok a půl.
