Nejbohatším Čechem zůstává majitel zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Michal Strnad. Časopis Euro letos jeho majetek ocenil na 470 miliard korun, meziročně o 140 miliard více. Strnad tak uhájil první místo před Danielem Křetínským. Za Strnadovým vzestupem stojí rychlý růst zbrojařské skupiny, její expanze do zahraničí a letošní vstup na amsterdamskou burzu.
Ještě loni Euro odhadovalo Strnadův majetek na 330 miliard korun. Za jediný rok tak podle žebříčku zbohatl zhruba o 42 procent. Ani to ale nemuselo stačit na prvenství. Majetek druhého Daniela Křetínského totiž podle Eura vzrostl dokonce o 152 miliard na 432 miliard korun. Rozdíl mezi oběma podnikateli činí 38 miliard.
Třetí Renáta Kellnerová s rodinou má podle časopisu majetek v hodnotě 385 miliard korun.
O prvenství rozhodly akcie CSG
Strnadovo bohatství je nyní výrazně spojeno s vývojem ceny akcií CSG. Zbrojařská skupina vstoupila letos v lednu na burzu Euronext Amsterdam.
Šlo o mimořádně velkou transakci. CSG při vstupu na burzu nabízela až 15,2 procenta akcií a při nabídkové ceně 25 eur za akcii byla celá společnost oceněna na 25 miliard eur. Strnad před transakcí nepřímo kontroloval 99,98 procenta hlasovacích práv a i po plném využití možnosti navýšit nabídku mu mělo zůstat přibližně 84,8 procenta společnosti.
Právě pohyb ceny akcií pak letos výrazně hýbal také odhadovaným Strnadovým bohatstvím. „Akcie CSG se po lednovém vstupu na burzu vyšplhaly až k 800 korunám, koncem června však spadly na 300 korun. Teprve srpnové zotavení přibližně k 450 korunám vrátilo Strnada do čela žebříčku,“ uvedl časopis Euro.
Vývoj akcií CSG tak během několika měsíců dokázal změnit papírovou hodnotu Strnadova majetku o desítky až stovky miliard korun.
Z rodinného podniku globální zbrojař
Michalu Strnadovi je 33 let. Byznys převzal po svém otci Jaroslavu Strnadovi, který začal v 90. letech obchodovat s vojenskou technikou ze sovětské éry. Pod vedením jeho syna se CSG výrazně rozšířila a dnes vyrábí mimo jiné velkorážovou i malorážovou munici, vojenská vozidla, radary a další obrannou techniku. Expanduje také do výroby proudových motorů.
Zásadním impulzem pro další růst evropského obranného průmyslu se stala ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 a následné zvyšování výdajů států na obranu.
Mohlo by vás zajímat
„Když začala válka na Ukrajině, byli jsme první, kdo začal masivně investovat. Riskoval jsem a rozjeli jsme to,“ popsal Strnad letos v rozhovoru pro Reuters.
CSG zároveň expandovala pomocí velkých akvizic. Jednou z nejvýznamnějších bylo převzetí americké Kinetic Group za 2,2 miliardy dolarů. Skupina tím výrazně posílila svou pozici na americkém trhu s malorážovou municí.
Burza Strnadovi přinesla miliardy
Vstup CSG na burzu měl pro Strnada ještě jeden rozměr. Nešlo pouze o zvýšení veřejně viditelné hodnoty jeho podílu.
Při IPO prodával také část svých existujících akcií. Podle prospektu a údajů Reuters mu transakce při plném využití opce mohla přinést čistý výnos téměř tři miliardy eur. Samotná CSG měla z prodeje nových akcií získat přibližně 724 milionů eur.
Strnad si přesto ponechal nad skupinou jednoznačnou kontrolu.
Vstup na burzu měl CSG pomoci také při dalším růstu. Strnad před IPO uvedl, že veřejně obchodované akcie mohou skupině posloužit například jako prostředek k financování dalších akvizic.
Akcie po vstupu na burzu prudce kolísaly
Burzovní příběh CSG ale není jen příběhem růstu. Akcie po vstupu na trh výrazně ztratily a ještě na začátku srpna byly zhruba o 45 procent níže než při předchozích maximech.
Investoři podle analýzy Reuters řešili mimo jiné velkou závislost skupiny na prodeji munice a její expozici vůči válce na Ukrajině. CSG se proto snaží svůj byznys dále rozšiřovat. V první polovině letošního roku například zdvojnásobila tržby divize pozemních systémů. Přibližně 69 procent tržeb skupiny pocházelo ze zemí NATO.
Skupina přitom počítá s dalším růstem. Ve střednědobém horizontu očekává průměrné roční zvyšování tržeb přibližně o 15 procent. Pokud by se plán naplnil, kolem roku 2030 by se její roční tržby mohly přiblížit 12 miliardám eur.
Česká stovka bohatých překonala čtyři biliony
Růst Strnadova majetku je součástí širšího trendu. Sto nejbohatších Čechů a Slováků podle Eura letos vlastní majetek v celkové hodnotě 4,069 bilionu korun.
Za jediný rok jejich společné jmění vzrostlo o 658,6 miliardy korun, tedy téměř o pětinu. Hranice pro vstup mezi stovku nejbohatších se zvýšila na 7,3 miliardy korun.
Čtvrtý v žebříčku skončil vlastník KKCG Karel Komárek s majetkem 275 miliard korun. Pátý je spoluzakladatel J&T a akcionář EPH Patrik Tkáč s 220 miliardami a šestý majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač se 190 miliardami korun.
Růst zbrojního průmyslu je vidět i dále v pořadí. Za skokany roku Euro označilo vlastníky STV Group Martina Drdu a Ludmilu Drdovou. Hodnota jejich majetku podle časopisu téměř zdvojnásobila na 56,5 miliardy korun.
Do žebříčku nově vstoupil také Petr Kratochvíl, který vlastní menšinové podíly v klíčových částech CSG. Euro jeho majetek odhaduje na 26,7 miliardy korun.
Právě zbrojní průmysl tak patří k nejviditelnějším zdrojům nového bohatství v letošním žebříčku. A nejvýraznějším příkladem je Michal Strnad: během jediného roku podle Eura zvýšil svůj majetek o 140 miliard korun a navzdory prudkým výkyvům akcií CSG zůstává nejbohatším Čechem.
