Vražda se v Česku zřejmě zařadí mezi nepromlčitelné trestné činy. Naznačila to úterní debata v Senátu nad třemi návrhy, které byly předloženy v obou komorách Parlamentu. Podle kritiků, zejména z řad advokátů, by však takový krok mohl zvýšit riziko justičních omylů a zcela opomíjí možnost nápravy pachatele.
Oponenti navíc připomínají, že se v praxi dosud nemohlo projevit ani loňské prodloužení promlčecí lhůty u vražd z 15 na 30 let.
Shoda na přísnějším postupu
Koaliční poslanci navrhují zavést nepromlčitelnost pouze pro úkladné vraždy a další úmyslná usmrcení. Tento směr podpořila i bývalá nejvyšší státní zástupkyně a předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé). Podle ní bude mít zrušení promlčecí doby preventivní účinek na potenciální pachatele.
Nejvyšší státní zastupitelství však prosazuje ještě širší pojetí. Podle něj by zákonodárci měli systémově čistěji uzákonit nepromlčitelnost u jakékoli vraždy, jak to navrhuje skupina senátorů. Místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL) za předkladatele uvedla, že se oba návrhy zřejmě propojí.
Nejen vraždy, ale i znásilnění
Obdobnou úpravu připravila také místopředsedkyně Sněmovny Barbora Urbanová (STAN) v rámci novely o trestnosti neplacení výživného. Její návrh jde ještě dál – ruší promlčitelnost nejen u vražd, ale také u znásilnění a obchodování s lidmi.
Advokátka a senátorka Hana Kordová Marvanová (klub ODS a TOP 09) v debatě zdůraznila, že nepromlčitelnost přinese nezbytnou satisfakci příbuzným obětí. Podle ní by zmaření lidského života nemělo nikdy zůstat nepotrestáno jen kvůli uplynutí času.
Akt milosrdenství, nebo hrozba omylů?
Proti se však staví Česká advokátní komora. Její předsedkyně Monika Novotná upozornila, že ani případy vražd nejsou vždy černobílé. Jako příklad uvedla muže, který zabil svého otce po dlouhodobém týrání sebe i matky. „Promlčecí doba je aktem milosrdenství vůči pachatelům,“ poznamenala s tím, že změna by se zpětně vztahovala i na 554 dosud neobjasněných vražd.
K návrhům se vyjádřil i Jiří Říha, předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu, který uvedl, že instituce zaujímá neutrální postoj. Varoval však před obcházením standardního legislativního procesu skrze poslanecké iniciativy bez hlubšího přezkoumání důsledků. Poukázal mimo jiné na riziko dlouholeté dehonestace obviněných, u nichž by po desítkách let už nebylo možné vinu prokázat.
Co bude následovat
Senát o své verzi předlohy rozhodne koncem září. Pokud ji schválí, pošle ji k posouzení vládě a Sněmovně. Poslanecké návrhy jsou však v procesu dál – formálně by mohly být předloženy v rámci druhého čtení už příští týden.
