Soudci si na Lipně vybírají nového prezidenta Soudcovské unie. Za mírného favorita byl považován soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý. Jeho soupeřka, předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová, ale svým projevem zvýšila šance. Zatímco Rychlý zůstal převážně u obecných témat, Flanderová pojmenovala konkrétní problémy justice. Její znalost vnitřních poměrů ocenilo několik soudců, s nimiž Česká justice na místě hovořila.
Soudcovská unie je dobrovolnou profesní organizací, která sdružuje asi třetinu eských soudců. Hájí jejich nezávislost, připomínkuje zákony a jedná s politiky o podmínkách fungování justice.
Po dlouholetém prezidentovi Liboru Vávrovi, který stál v čele organizace s přestávkou celkem dvanáct let, se o vedení ucházejí dva kandidáti s odlišnými profesními zkušenostmi. Tomáš Rychlý přišel na Nejvyšší správní soud v roce 2017 po dlouholeté advokátní praxi, zatímco Martina Flanderová prošla obecnou justicí a řadu let působí ve vedení soudů. Rozdílné zkušenosti se výrazně promítly také do jejich kandidátských vystoupení před delegáty volebního sněmu.
Rychlý varoval před polarizací
Soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý začal vystoupení připomínkou historie Soudcovské unie a jejích bývalých prezidentů. Dosavadního šéfa Libora Vávru označil za „žijící legendu“ a ocenil jeho schopnost obhajovat justici před veřejností. Připomněl také vlastní profesní dráhu. Než se stal soudcem, pracoval Rychlý jako novinář a dvě desetiletí působil v advokacii. „Jsem netradiční kandidát,“ uvedl s tím, že právě zkušenosti z jiných profesí považuje za svou výhodu.
Značnou část projevu věnoval rozdělení společnosti a negativním emocím na sociálních sítích. Připomněl případ ze Spojených států, kde spor dvou mužů s odlišnými názory na prezidenta Donalda Trumpa skončil střelbou. Na tomto příkladu vysvětloval význam nezávislé justice, která musí rozhodovat podle zákona, nikoliv pod tlakem momentálních nálad.
Duševní zdraví soudců
Konkrétním problémům českého soudnictví se však věnoval podstatně stručněji. Upozornil na špatný stav informačních technologií, se kterými se soudci denně potýkají, a otevřel také otázku jejich duševního zdraví. „Je to něco, co není úplně tématem ve smyslu mojí generace, je to spíš téma těch mladších kolegů,“ řekl k potřebě hledat rovnováhu mezi pracovním nasazením a osobním životem.
Rychlý zároveň zdůraznil, že profesní organizace nesmí pouze reagovat na kritiku soudců. „Soudcovská unie by neměla být ligou na obranu soudců, nebo jenom ligou na obranu soudců,“ prohlásil. Podle něj musí přicházet s vlastními tématy a aktivně je prosazovat. V závěru vystoupení vyzval, aby unie byla sebevědomá, zdvořilá a důsledně hájila zájmy soudců i právního státu. Podrobnější programové priority ovšem před delegáty nerozvedl a odkázal na jejich dřívější zveřejnění v časopise Soudce.
Flanderová otevřela budoucnost soudů
Předsedkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích Martina Flanderová přiznala, že se jí do kandidatury původně nechtělo. Nakonec ji přesvědčila podpora kolegů a vědomí, že „prohrát není žádná hanba“. Ve svém projevu se pak zaměřila na konkrétní problémy justice, zejména na dopady umělé inteligence. Zatímco se dosud diskutuje především o jejím technickém zavádění, Flanderová upozornila na možné změny v práci zaměstnanců soudů. „Jak se to projeví v organizaci práce soudcovského minitýmu? Co se změní? Budou tam všichni tak jako dosud?“ ptala se delegátů.
Podle Flanderové může stát brzy začít porovnávat náklady na zaměstnance s cenou technologických nástrojů. A dospět k závěru, že některé činnosti zvládne umělá inteligence levněji. Nejde přitom jen o možné personální škrty, ale také o způsob, jakým se budou připravovat budoucí soudci. Ti dnes často získávají zkušenosti jako asistenti, kteří zpracovávají právní problémy a podílejí se na přípravě rozhodnutí. Pokud část těchto činností převezmou technologie, může podle Flanderové nastat problém. „Naučí se kritické myšlení? Naučí se to, co ještě umíme my, když to nebudou sami dělat?“ upozornila.
Za jednu z možností označila návrat k určité podobě justičního kandidáta, tedy systematické přípravě budoucích soudců zakončené transparentním výběrovým řízením. Současně zdůraznila, že umělou inteligenci nelze jednoduše odmítat. Justice však musí stanovit pravidla jejího využívání tak, „aby ještě rozhodoval člověk, a ne stroj“.
Zdrženlivost ve vyjadřování
Další část projevu věnovala plánovaným změnám soudní mapy a počtu soudců. Připomněla, že už při jednání s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem upozorňovala na rizika personálních škrtů. „Důrazně jsem ho žádala, aby nezasahoval do omezování počtu soudců bez toho, že by se zároveň zrealizovala reforma soudů,“ uvedla. Flanderová přitom připustila, že současné uspořádání malých soudů může být překonané. Odmítá však snižování počtu soudců bez jasné představy o tom, jak budou dotčená pracoviště dál fungovat.
V otázce veřejného vystupování Soudcovské unie prosazuje zdrženlivost. Profesní organizaci přirovnala k důstojné dámě, která nemusí reagovat na každou provokaci. „Musíme být schopni vysvětlit naše rozhodnutí, ale musíme být schopni i strpět nějaký ten štulec. Křičet, fňukat, to nikoho nezajímá,“ řekla. Podle ní je důležitější účast na odborných jednáních, kde se rozhoduje o podobě justice, než každodenní spory na sociálních sítích. „Politické boje nechme politikům. Držme si své, co patří nám,“ vyzvala delegáty.
Zkušenosti z vedení soudů považuje za svou přednost. Předsednický mandát jí skončí příští rok v červnu a podle svých slov bude mít na činnost unie více času. „Předseda soudu je hlavně soudce,“ zdůraznila. V závěru připomněla, že prezident profesní organizace musí někdy reagovat bez připravených odborných podkladů a spoléhat na vlastní zkušenost. „Musíte svému prezidentovi věřit,“ obrátila se na delegáty. Výsledky voleb budou známy v pátek večer.
Soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý při kandidátském projevu zdůraznil, že Soudcovská unie nemá pouze bránit soudce, ale také aktivně přicházet s vlastními tématy. Foto: NSS
Tejc chce změny, Vávra varuje před rozdělením soudců
Jak obtížná jednání nové vedení čekají, ukázala už dopolední část sněmu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc kritizoval stav justičních informačních systémů. Podle něj je resort v oblasti IT ve velmi špatném stavu. Ministr chce také změnit soudní mapu a odstranit výrazné rozdíly v zatížení jednotlivých soudů. Zatímco někteří soudci pracují na hranici možností, jiní by podle něj při jiném rozdělení agendy zvládli více případů.
Končící prezident Soudcovské unie Libor Vávra varoval, že reforma soudní mapy a případné snižování počtu soudců mohou profesní organizaci vnitřně rozdělit. Menší okresní soudy by totiž mohly nést podstatně větší část dopadů změn než velká pracoviště. Předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka se zase zaměřil na soudcovskou odvahu a potřebu rozhodovat nezávisle na očekávání politiků i veřejnosti. Soudci podle něj musejí umět svá rozhodnutí také přesvědčivě vysvětlovat.
