V severoněmeckém Hamburku za velkého zájmu médií začal soud s ukrajinským občanem Serhijem Kuzněcovem, který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Informovala o tom agentura DPA, podle níž se před budovou konaly dvě menší demonstrace.
Termín vynesení rozsudku zatím není znám, očekává se však nejdříve v roce 2027, neboť soud hodlá případ projednávat minimálně do února. Obžalovaný účast na útoku popřel.
Padesátiletý Kuzněcov, který dříve sloužil v ukrajinské armádě, stál podle obžaloby v čele komanda, jež v září 2022 – několik měsíců po začátku ruské invaze na Ukrajinu – pomocí výbušnin vážně poškodilo plynovody na dně Baltského moře spojující Rusko a sever Německa. Cílem akce bylo připravit Moskvu o část příjmů z prodeje zemního plynu, kterými by financovala svou válečnou mašinerii.
Obžaloba mluví o válečném zločinu
„Žádné odsouzení za válečné zločiny,“ požadovala podle DPA přibližně dvacítka demonstrujících Ukrajinců před budovou soudu. Státní zástupci tvrdí, že se Kuzněcov dopustil válečného zločinu, konkrétně „zakázaného způsobu vedení války útokem na civilní objekty“.
Podle vyšetřovatelů připravil plán na zničení plynovodů společně s dalšími vojáky na základě pověření ukrajinských orgánů. Spolkové nejvyšší státní zastupitelství ho vedle válečných zločinů viní také ze způsobení výbuchu, ničení staveb a narušení provozu veřejných zařízení.
Obhajoba žádá zastavení řízení
Obhajoba hned v první den procesu obvinění odmítla a navrhla zastavení trestního stíhání. Uvedla, že neexistují důkazy o tom, že by Kuzněcov akci velel. Ohradila se rovněž proti způsobu, jakým byl vydán do Německa – italské soudy podle právníků nebyly informovány o tom, že bude stíhán za válečné zločiny.
Soud v úvodu jednání zrušil opatření nařizující médiím chránit identitu obžalovaného, o němž se dosud smělo psát pouze jako o Serhiji K. Agentura DPA následně oznámila, že začíná uvádět jeho plné jméno a na fotografiích již nebude rozmazávat jeho tvář.
Zadržení v Itálii a zájem zahraničních médií
O proces je mimořádný zájem nejen mezi německými novináři, ale také ze strany zahraničních televizních štábů. U bezpečnostních kontrol v budově hamburského soudu se od rána tvořily dlouhé fronty.
Kuzněcova zadržela italská policie na základě evropského zatykače koncem srpna 2025, kdy trávil s rodinou dovolenou v Itálii. Řím ho posléze vydal do Německa, kde od té doby zůstává ve vazbě.
Vyšetřování explozí na dně Baltu
Plynovod Nord Stream 1 dopravoval surovinu z Ruska do Německa od roku 2011. Výstavba paralelního potrubí Nord Stream 2 skončila v roce 2021, plyn jím ale nikdy neproudil, protože projekt po únorové invazi na Ukrajinu v roce 2022 nedostal povolení ke komerčnímu provozu. Výbuchy 26. září 2022 pak poškodily obě trasy. V době explozí neproudil plyn ani plynovodem Nord Stream 1, což ruská strana zdůvodňovala technickou údržbou.
Okolnosti poškození plynovodů vyšetřovalo kromě Německa také Švédsko a Dánsko. Obě skandinávské země již své prověřování uzavřely. Švédská prokuratura předloni v únoru konstatovala, že nemá pravomoc se incidentem zabývat. Dánské úřady o několik dní později oznámily, že poškození sice považují za úmyslné, neshledaly však dostatečné důvody pro zahájení trestního stíhání na svém území.
