Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) představil plán na slučování okresních soudů. Cílem je podle něj spravedlivější rozdělení spisů mezi soudce a vyšší efektivita justice. Návrh chce předložit Sněmovně na přelomu roku. První etapa reformy má začít v Praze, Brně a Plzni od ledna 2028. Soudci a právníci na konferenci v Kroměříži upozornili na rizika a vyzvali k rozsáhlé odborné diskusi.
Ministr spravedlnosti to uvedl na konferenci Unie státních zástupců v Kroměříži. Podle něj neexistuje důvod pro to, aby někteří soudci vyřizovali o polovinu méně věcí než jejich kolegové na přetížených soudech ve velkých městech. Při rozhodování, které soudy sloučit, chce Tejc zohlednit specifika jednotlivých míst. Zdůraznil, že nejde o úspory za každou cenu, ale o efektivitu a možnost specializace soudců.
„Reformu budeme dělat pouze na prvním stupni soudů. Budeme slučovat někde dva, někde tři soudy pod jednu hlavičku. Záviset bude na dojezdnosti a místních podmínkách,“ shrnul Tejc. „Z debat vycházelo jako optimální minimální číslo kolem 25 soudců, ale to bychom museli poslučovat téměř všechny soudy,“ podotkl.
Osud poboček a budov zůstává otevřený
V listopadu chce Tejc s předsedy krajských soudů řešit, zda v budovách sloučených soudů zachovat soudní pobočky. Podle něj by to bylo možné téměř ve všech případech. Náplň práce poboček by pak záležela na šéfovi příslušného soudu – v úvahu by připadalo například to, že by nadále v místech řešily opatrovnickou, případně i trestní agendu.
„Cílem reformy nebylo za každou cenu rušit nějaké budovy. To může být druhotný efekt, když postupně přijdeme na to, že pobočky nedávají ekonomický či funkční smysl. Kdybychom pobočku zrušili hned, tak už ji neobnovíme,“ vysvětlil ministr.
Přetížená města versus poloprázdné soudy
Tejc připustil, že změna bude náročná, ale jednoduché řešení podle něj neexistuje. „Lidé se stěhují do měst a přetěžují je. Není dlouhodobě možné, aby soudy byly naprosto rozdílně nastavené,“ konstatoval s tím, že někde působí osm soudců, zatímco jinde 80 a nestíhají. Poukázal také na to, že zhruba 30 procent veškeré soudní agendy nyní řeší Městský soud v Praze.
Bez překreslení mapy by podle Tejce musel stát přidávat stále další soudce do Prahy, Brna a Ostravy, na což nemá peníze. Případně by se muselo přistoupit na to, že hlavní město vyřídí soudní věci řádově pomaleji než venkovské soudy.
Čtěte více: Praha má přijít o 6 soudů. Skončit mají Semily či Rokycany. Tejc má náčrt změn
Dvě etapy reformy a výhled úspor
První etapa reformy má ukázat, zda při sloučení soudů nenastanou zásadnější problémy například ohledně informačních technologií. V legislativním návrhu bude rovnou obsažena i etapa druhá. Má mít odloženou účinnost a u vybraných okresních soudů by měla nastat od ledna 2029. Po překreslení soudní mapy chce Tejc řešit i případnou související úpravu soustavy státního zastupitelství.
Věří, že reforma přinese úspory v horizontu pěti až 15 let, a to i v souvislosti s přirozeným úbytkem soudců na soudech. Hosté konference z řad soudců se v pondělí shodli na tom, že změna justiční mapy vyžaduje obsáhlou odbornou diskusi a pilotní projekt.
Soudci volají po širší debatě
Ústavní soudkyně a někdejší náměstkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová uvedla, že jí debata zatím připomíná vládní diskusi o zrušení koncesionářských poplatků. Zvažovat by se podle ní mělo spíše to, zda nepřikročit ke zúžení soustavy ze čtyřstupňové na třístupňovou.
Pro emeritního ústavního soudce Davida Uhlíře je důležitým hlediskem, zda změna bude alespoň v nějakém ohledu znamenat vyšší komfort pro účastníky řízení. „Ne každý má auto, ne do každé vesnice jezdí čtyřikrát denně autobus,“ připomněl k horší dostupnosti sloučených soudů. Varoval také před tím, že náklady na provedení reformy budou nepochybně vysoké. „Nejdřív se utratí velké peníze, aby se potom zjistilo, jestli se nějaké menší peníze každý rok ušetří,“ poznamenal.
Reforma jako běh na dlouhou trať
Náměstek pražského městského státního zastupitelství Vladimír Hackl míní, že reforma je běh na dlouhou trať přes více volebních období. Podle něj to vyžaduje racionální debatu a také právnickou osobnost, která změnu dokáže prosadit a zpopularizovat na odborné úrovni. Zároveň by ji měla dokázat vykomunikovat s politiky. Připomněl, že v minulosti dokázal obdobnou úlohu zastat bývalý šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal, aktuální předseda Ústavního soudu Josef Baxa nebo tvůrce nového občanského zákoníku Karel Eliáš.
Před neuváženými změnami v soudní soustavě varoval Marián Čorba, předseda slovenské Rady prokurátorů. Slovensko přistoupilo k justiční reformě v lednu 2023 a podle Čorby se v praxi projevuje řada problémů – od podávání výpovědí soudních úředníků přes snížení dostupnosti soudnictví pro seniory a sociálně slabší vrstvy.
Slovenská zkušenost jako varování
Čorba popisoval i případy, kdy prokurátoři museli cestovat ke sloučenému soudu vlakem s trestním spisem v kufru. Jindy se zas předvolaní lidé raději nechali na soudní jednání předvést policií, protože to pro ně představovalo levnější variantu než cestovat na vlastní náklady. Česku poradil, aby si nechalo větší prostor pro odbornou diskusi než Slovensko a aby tato diskuse byla skutečně dialogem, nikoliv monologem ministra.
Tejc slíbil, že slovenskou zkušenost zohlední. „To, jak to udělali na Slovensku, je pro mě odstrašující příklad, jak to nedělat,“ uzavřel.
