Vítězství ve volbách nedává politikům právo dělat si, co chtějí. Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský na Národní třídě kritizoval vládu Andreje Babiše za její přístup k demonstrantům. Podle něj kabinet ignoruje občanskou společnost a není ochotný ani diskutovat s lidmi, kteří mají jiný názor. V rozhovoru pro Českou televizi při příležitosti 17. listopadu připomněl také obavy Václava Havla z přílišné moci politických stran.

Babišovu vládu Rychetský kritizoval v souvislosti s demonstracemi na pražské Letné. Reagoval přitom na slova vicepremiéra Karla Havlíčka, podle něhož je třeba respektovat nejen právo lidí demonstrovat, ale také právo parlamentní většiny plnit program, s nímž uspěla ve svobodných volbách.

Takový výklad podle bývalého předsedy Ústavního soudu přehlíží hranice politické moci. „Především to, že někdo vyhraje volby, ještě neznamená, že může dělat cokoliv, že pro něj neplatí elementární omezení jakési lidské politické kultury,“ řekl Rychetský České televizi.

Babišova vláda podle Rychetského odmítá diskusi

Rychetskému vadí především způsob, jakým kabinet přistupuje k občanům, kteří s jeho politikou nesouhlasí. „Já se bohužel nemohu smířit s tím, jak dnes Babišova vláda ignoruje občanskou společnost, ignoruje to, co se dělo na Letné, na Staroměstském náměstí, co je dneska tady,“ uvedl na Národní třídě.

Mohlo by vás zajímat

Srdce připomínající Václava Havla obklopily květiny a stovky svíček. Foto: Tereza Čapková

Na otázku, kde leží hranice mezi právem vítězů voleb prosazovat svůj program a povinností respektovat politickou menšinu, odpověděl, že rozhodující je schopnost naslouchat odlišným názorům. „Obávám se, že Babišova vláda nejenže není ochotná naslouchat, ale ona není dokonce ani ochotná vést jakoukoliv diskusi,“ prohlásil.

Právě vztah politických stran a občanské společnosti považoval podle Rychetského za zásadní také Václav Havel. Bývalý prezident se obával, že se demokracie postupně zúží na soupeření politických stran a občané ztratí možnost skutečně ovlivňovat veřejné dění.

Havel se obával, že politické strany ovládnou stát

Rychetský připomněl, že Havel po listopadu 1989 usiloval o jinou podobu společnosti, než jakou představovala pouhá soutěž politických stran. „On měl představu, že to bude skutečně třetí cesta, že budeme žít v nové občanské společnosti, ve které iniciativa lidí, jejich solidarita a jejich soudržnost bude základem celého mezilidského systému a uspořádání,“ uvedl.

Podle Rychetského měl Havel strach především z toho, že se česká politika promění v systém ovládaný dvěma silnými stranami. Vedle jejich soupeření proto zdůrazňoval význam aktivních občanů, solidarity a odpovědnosti vůči ostatním. Záleželo mu také na tom, aby stát nezapomínal na nejslabší.

Déšť postupně smýval vzkazy, které lidé psali křídou přímo na vozovku Národní třídy. Foto: Tereza Čapková

Za jeden z nejvýraznějších projevů Havlova humanismu označil Rychetský rozsáhlou amnestii z počátku roku 1990. Připomněl, že Havel sám opakovaně zažil komunistické věznice. „Mnozí mu to dneska vyčítají, ale to byl akt důstojného člověka, akt humanismu,“ řekl.

Rozpad Československa nesl Havel těžce

Bývalý předseda Ústavního soudu připomněl také Havlovo zklamání z rozpadu Československa. Podle něj tehdejší prezident rozdělení federace nesl natolik těžce, že dokonce uvažoval o odchodu z politiky. Nakonec se jej podařilo přesvědčit, aby kandidoval na prezidenta samostatné České republiky.

Rychetský zároveň připustil, že Havel při řešení slovenské otázky udělal chybu. Nedokázal podle něj včas rozpoznat sílu slovenských národních aspirací a příliš se orientoval na úzkou skupinu tamních intelektuálů. Slovenská společnost však byla mnohem rozmanitější a její postoje nebylo možné posuzovat pouze podle názorů několika známých osobností.

Řeč přišla i na někdejší spor o volební reformu z období opoziční smlouvy. Havel tehdy změnu volebního zákona napadl u Ústavního soudu, který mu vyhověl. Rychetský ale upozornil, že někdejší prezident původně sám uvažoval o většinovém volebním systému inspirovaném Spojenými státy.

Optimální model

Současnou kombinaci poměrného systému pro volby do Poslanecké sněmovny a většinového systému pro Senát považuje Rychetský za správnou. „Máme skutečně optimální model, protože do sněmovny se volí proporcionálním, poměrným systémem, zatímco do Senátu většinovým s jednomandátovými obvody. Ta kombinace je skvělá,“ uvedl.

Rychetský se také vrátil k očekáváním, která provázela listopad 1989. Připustil, že představa o proměně lidských charakterů po pádu komunistického režimu byla idealistická. Za důležité přitom označil chování samotných politiků, kteří podle něj svým vystupováním dávají společnosti příklad, často i negativní.