Správní agenda dlouhodobě patřila k tomu nejproblematičtějšímu u krajských soudů. Za posledních pět let se ale podařilo zrychlit rozhodování o více než polovinu. Česko tak má druhý rok po sobě nejméně nevyřízených správních věcí na jednoho obyvatele v rámci celé Evropské unie.
Průměrně v loňském roce přezkum rozhodnutí ve správním soudnictví trval jeden rok, z čehož půl rok připadal na řízení před krajským soudem a půl rok na řízení o kasační stížnosti. „Za pět let jsme na Nejvyšším správním soudu snížili počet nedodělků tak, že nyní máme 1300 běžících věcí. Což je velmi solidní evropský standard,“ hodnotí výsledek představený ve statistické ročence Ministerstva spravedlnosti za rok 2025 předseda tohoto soudu Karel Šimka.
Upozorňuje však, že situace se může brzy začít měnit k horšímu. „Rostou nám počty věcí na krajských soudech. Uvidíme, jaký bude konečný výsledek za letošek. Pokud to bude stoupat k 10 tisícům, půjde o větší zatížení na krajích než v minulých letech,“ dodal.
Trend se otáčí
Už v minulém roce přitom nápad u krajských soudů rostl o 11 % a pokles nevyřízených věcí se prakticky zastavil. Vyřizovat resty přitom nejlépe zvládal největší Městský soud v Praze, kde se správní žaloby dočkaly konečného rozhodnutí podle mediánu za 161 dnů. Zrychlení hlásí i brněnský krajský soud, který je však zároveň nejpomalejší v celé zemi. Na správní rozsudek se tam čeká 281 dnů.
Mohlo by vás zajímat
Zlepšení přišlo poté, co ministerstvo v letech 2022 až 2023 personálně posílilo správní úseky soudů zhruba o pětinu. „Justice není přetížená, je efektivní, nevykazujeme systémové potíže ve vyřizování žádné agendy,“ zhodnotil činnost soudů ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Dodal, že justice netrpí ani nedostatkem soudců, když se naplněnost pohybuje na úrovni 99 %. Ještě v prosinci přitom chystá ministr předložit prezidentovi republiky jména dalších 15 až 16 budoucích soudců ke jmenování. „Máme limit 3096 soudců a nad něj nemůžeme jít,“ zdůvodnil, proč toto jmenování bude na nějakou dobu poslední.
Vybavení pro minulém století
„Že jsme na tom dobře, neznamená, že nepotřebujeme změny. Česká justice je strukturálně, způsobem práce a materiálním vybavením na úrovni spíše 20. století,“ postěžoval si místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. I ve vyřizování civilních a obchodních věcí patří Česká republika mezi nejrychlejší v Evropě. „Vedle toho jsme také jednou z nejlevnějších justicí. Když srovnáme, co ostatní státy vynakládají na justici, spadáme do poslední třetiny,“ poznamenal.
Uvědomuje si to i šéf resortu, který na to chce reagovat větší mírou digitalizace. „Chtěl bych, aby v druhé půli příštího roku byly všechny nově zakládané spisy přístupné na dálku,“ uvedl Tejc. Nahlížet do nich budou moci jak advokáti, tak jednotliví účastníci řízení. Týkat se to má civilní i trestní agendy.
