Stát nabídl firmě OKK Koksovny miliardáře Petra Otavy za pozemky na hořící heřmanické haldě 230 milionů korun a převzetí její staré skládky chemického odpadu. Firma chce víc. Diamo přitom mohlo tytéž pozemky získat výrazně levněji. V roce 2022 se prodávaly za zhruba 46 milionů korun, znovu pak v roce 2025 za 60 milionů. Státní podnik navíc neuspěl u soudů, kde se domáhal svého údajného předkupního práva. Podle soudů totiž zákonné možnosti k jeho uplatnění promarnil.
O nabídce dnes informoval server iROZHLAS.cz. Pozemky stát potřebuje, aby mohl pokračovat v sanaci haldy a dostavět oddělovací stěny, které mají zastavit šíření požáru uvnitř odvalu. Poslední jednání ministerstva průmyslu, Diama a majitele OKK Koksoven Petra Otavy se podle webu uskutečnilo na konci září. Další by mělo proběhnout ještě v listopadu. „Na jednání byly představeny podmínky, za kterých je stát připraven majetkové vztahy vypořádat. Společnost OKK Koksovny na tuto nabídku nepřistoupila. Dohody tedy dosaženo nebylo,“ uvedl mluvčí Diama Tomáš Indrei.

Firma chce zaplatit i za linku
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) podle webu už dříve označil nabídku státu za férovou. Firma ale argumentuje tím, že na území odvalu nakoupila nejen pozemky za 60 milionů korun, ale i homogenizační linku, která na nich stojí. Celková cena transakce tak byla 361,5 milionu korun a za tuto částku chce firma nemovitosti státu prodat. „Existuje více zájemců, ale jen státu jsme byli připraveni převést úplně komplexní soubor úplně všech pozemků a staveb za prokazatelně nabývací cenu, tedy bez jediné koruny zisku. Znalecké ocenění celého souboru se přitom blíží jedné miliardě korun a znalecká ocenění odpadovou zátěží těchto pozemků jsou ještě mnohonásobně vyšší,“ uvedl mluvčí společnosti Jindřich Vaněk.
Pozemky se prodávaly výrazně levněji
Současná nabídka státu je pětinásobkem ceny, za kterou se pozemky prodávaly v roce 2022, a téměř čtyřnásobkem ceny z loňského roku. Diamo přitom mělo v minulosti možnost pozemky získat výrazně levněji, k obchodu ale nedošlo. Státní podnik v té době, stejně jako dnes, řídil Ludvík Kašpar, který stojí v jeho čele od ledna 2020. Do funkce ho jmenoval tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček.
Mohlo by vás zajímat

První jednání o odkupu probíhala ještě před rokem 2022. Pozemky pod částí haldy tehdy vlastnila firma Asental Land ze skupiny Zdeňka Bakaly a Diamo je mělo jen v nájmu. V dubnu 2021 státní podnik stáhl žádost o dělení pozemků, která měla umožnit jejich odkoupení. Podle informací o kontrole ministerstva průmyslu ze srpna 2022 nejsou k dispozici dokumenty, které by prokazovaly, že Diamo v přípravách nákupu pokračovalo.
Nový majitel zastavil stavbu
Pozemky na jaře 2022 získala od společnosti Asental Land firma CRESCO&FINANCEpodnikatele Dalibora Tesaře za zhruba 46 milionů korun, což podle samotného Diama odpovídalo ceně obvyklé. Státní podnik přitom podle serveru Svět hospodářství o připravovaném převodu věděl a byl na něj řádně a včas upozorněn. Diamo se domnívalo, že má k pozemkům předkupní právo, a jejich nákup mu doporučovalo také nadřízené ministerstvo průmyslu a obchodu. To mu následně v revizní zprávě vytklo nečinnost. Nový vlastník krátce po převodu vypověděl Diamu nájem a stavba oddělovací stěny se zastavila.
Diamo se následně začalo svého údajného předkupního práva domáhat soudně. Neuspělo však ani u soudu prvního stupně, ani u odvolacího soudu. Oba žalobu zamítly s tím, že státní podnik promarnil zákonné možnosti, jak předkupní právo uplatnit, přestože o převodu pozemků z Asental Land na cresco&finance věděl a změnu vlastníka akceptoval. Soudy v tomto sporu uznaly vlastnické postavení společnosti cresco&finance a neshledaly, že by se vůči Diamu dopustila nekalého jednání. Podle ministerské kontroly navíc prodej významně oslabil postavení Diama ve vedených soudních sporech.
Druhá možnost se naskytla vloni, kdy cresco&finance prodávalo pozemky dál. Koupila je společnost OKK Koksovny, která za samotné pozemky zaplatila 60 milionů korun. Prodej se týkal i nefunkční třídicí linky, celá transakce tak vyšla na 361,5 milionu. Ani tentokrát pozemky do rukou státu nepřešly.
Stát nabízel i 260 milionů
Po koupi Diamo nabídlo OKK Koksovnám necelých 260 milionů, tedy zhruba o 200 milionů více, než za kolik firma koupila samotné pozemky. Linku chtělo převzít jen za symbolickou korunu, protože ji pro sanaci nepotřebuje. Firma odmítla. Vyšší nabídku nebo převzetí dalšího majetku by podle Diama musela schválit vláda. Nyní stát nabízí 230 milionů a k tomu i převzetí chemické skládky.
Podstatnou část požadované ceny tak tvoří technologie, kterou státní podnik podle svých dřívějších vyjádření k sanaci nepotřebuje. OKK Koksovny naopak argumentují tím, že pozemky a stavby pořídily jako jeden celek a státu je nabízejí za původní kupní cenu bez zisku.

Diamo tvrdilo, že o pozemky usilovalo
Diamo v minulosti odmítlo, že by levnější odkup promarnilo. Podle jeho vyjádření pro web Odkryto.cz prodal Asental pozemky jinému zájemci v době, kdy s ním státní podnik vážně jednal.
Součástí nynější nabídky státu je také převzetí staré skládky chemických odpadů, kterou vlastní OKK Koksovny. Dosud se veřejná debata soustředila především na cenu pozemků a možnosti dokončení oddělovacích stěn. Převzetí skládky však otevírá také otázku jejích budoucích nákladů.
Kolik bude stát chemická skládka?
Podle neoficiálních odhadů by sanace chemické skládky mohla stát 800 milionů až jednu miliardu korun. Nejde o potvrzený rozpočet a skutečné náklady by závisely na rozsahu potřebných opatření. Pro stát by tak případné převzetí skládky mohlo znamenat další významné výdaje nad rámec samotné kupní ceny pozemků.
Z dostupných informací není zřejmé, zda ministerstvo průmyslu a Diamo disponují vlastním odhadem nákladů na případnou sanaci skládky a jak by byly rozděleny budoucí závazky. Není také jasné, zda by stát převzal veškerou odpovědnost za odstranění ekologické zátěže, nebo by podmínky dohody stanovily jiný postup.
Sanace stojí, požár postupuje
Bez dohody o využití pozemků se sanace nepohne. Přes pozemky OKK Koksoven mají vést zbývající oddělovací stěny B a C, které mají zabránit tomu, aby se podzemní požár dostal ke zmíněné skládce chemických odpadů. Stavbu stěny B komplikují majetkové spory od roku 2022. Teplota uvnitř haldy přitom místy dosahuje až 600 stupňů Celsia a termická aktivita postupuje právě v místech, kudy měly stěny vést.

Diamo mezitím několikrát měnilo plán. Báňský úřad schválil sanaci pomocí oddělovacích stěn už v roce 2012. Podnik pod Kašparovým vedením pak připravoval sarkofág, který měl podle odhadů stát dvě až tři miliardy korun. Letos na jaře od něj ustoupil a vrátil se k původním stěnám. Změnu Kašpar zdůvodnil výsledky dlouhodobého monitoringu, podpořil ji i premiér Andrej Babiš (ANO). K dokončení stěn však stát stále potřebuje přístup k pozemkům, které se v minulosti prodávaly za podstatně nižší částky.
Ve hře zůstává i vyvlastnění
Na listopadovém jednání se má podle iROZHLAS.cz probírat také varianta, že si OKK Koksovny pozemky ponechají a jen umožní Diamu na nich postavit další oddělovací stěnu. Firma ji považuje za reálnou. Pokud se strany nedohodnou, zůstává podle státního podniku ve hře i vyvlastnění části pozemků. S tím ale firma nesouhlasí.
Haldu neboli odval Heřmanice o rozloze zhruba 103,5 hektaru tvoří hlušina a odpady z bývalých dolů a koksoven. Diamo ji provozuje od roku 2002. Halda uvnitř hoří a uvolňuje do vzduchu škodlivé látky. Její sanace, která začala před více než 20 lety, je pozastavená. Blokují ji mimo jiné i četné soudní spory se soukromými společnostmi, které jsou majetkově či personálně propojené s OKK Koksovnami. Největší z nich je spor se společností Ostravská těžební, která po Diamu požaduje náhradu škody za téměř 27 miliard korun.
