Ústavní soud rozhodl, že Krajský soud v Brně při prodlužování vazby porušil práva Tomáše Jiřikovského z bitcoinové kauzy. Chybou bylo, že obhajobě neumožnil reagovat na vyjádření žalobců. Napadené usnesení soudci zrušili, obviněný ale zatím ve vazbě zůstává.
Krajský soud v Brně pochybil, když obhajobě neumožnil reakci na vyjádření žalobců. Ústavní soudci proto jeho usnesení zrušili. Předešlé vazební rozhodnutí Městského soudu v Brně ale zůstalo v platnosti. Na svobodu se tak Jiřikovský zatím nedostane.
„Obhajoba musí mít reálnou možnost vyjádřit se ke stanovisku státního zastupitelství,“ řekl předseda senátu Zdeněk Kühn. Jiřikovský se vyhlášení nezúčastnil, jeho advokát Martin Kotrbáček nález vnímá jako částečný úspěch.
Vazba trvá od loňského srpna
Městský soud letos v dubnu ponechal Jiřikovského ve vazbě, ve které je od loňského srpna, a to například kvůli obavě z jeho útěku. Muž podal stížnost, kterou krajský soud jako druhá instance poslal k reakci Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci. Následně obdržel osmistránkové vyjádření.
V květnu pak krajský soud zrušil usnesení městského soudu. Sám ovšem rozhodl, že Jiřikovský zůstane ve vězení, protože vazební důvody trvají. Obhajoba tvrdila, že soud vycházel i z argumentů státního zastupitelství, ke kterým se Jiřikovský nemohl vyjádřit. Podle ústavních soudců to skutečně byla chyba.
Soud se musí stížností zabývat znovu
„Nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci, ke kterým při množství projednávaných věcí občas logicky dochází, nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých práv,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Baxy. Krajský soud se teď musí znovu zabývat Jiřikovského stížností proti dubnovému prodloužení vazby. O dalším trvání vazby se navíc musí rozhodovat znovu kvůli nedávnému podání obžaloby.
Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného Jiřikovského, provozovatele darknetového tržiště, kde se obchodovalo s drogami. Dar byl podle policistů a žalobců součástí plánu na „vyprání“ špinavých peněz. Aktéři, mezi kterými je také exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), vinu popírají.
Blažek ve středu na síti X uvedl, že vazba je součástí nátlaku na Jiřikovského, jenž podle exministra odmítá potvrdit „příběh“ vykonstruovaný policií a státním zastupitelstvím. „Co myslíte, kolik ‚svobodné vůle‘ byste měli po spektakulárně násilnickém zatčení, hrozbě neomezené vazby a nekonečného trestu, jímž žalobci nehrozívají ani vrahům a brutálním násilníkům?“ uvedl Blažek.
Na verdikt čeká dalších osm stížností
Na základě jiného podnětu ústavní soudci už dříve konstatovali porušení Jiřikovského práv při rozhodování o vazbě. K propuštění na svobodu ale nevedl ani předešlý nález. Na verdikt Ústavního soudu momentálně čeká ještě osm dalších stížností v bitcoinové kauze.
Pět jich podal Jiřikovský, dvě advokát Kárim Titz a jednu Blažek. Čtvrtý obžalovaný, někdejší Blažkův náměstek Radomír Daňhel, žádnou stížnost nepodal.
Mohlo by vás zajímat
Žalobkyně navrhla tresty v bitcoinové kauze
Podle Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Blažek a Daňhel pomáhali legalizovat výnosy z trestné činnosti a vědomě porušili povinnosti úředních osob. Státní zástupkyně pro oba navrhuje šest a půl roku vězení a peněžitý trest v řádech jednotek milionů korun.
Nejpřísnější trest žádá státní zástupkyně pro Jiřikovského – souhrnně 20 let vězení, propadnutí majetku a propadnutí věci. Advokát Titz měl celou operaci legalizace výnosů z trestné činnosti spojenou s postupem ministerstva spravedlnosti zorganizoval. VSZ pro něj navrhuje osm let vězení, peněžitý trest v desítkách milionů korun a osmiletý zákaz činnosti.
