Podle výzkumné zprávy zástupce ombudsmanky a vědců z Masarykovy univerzity se šance na získání práce snižují už po čtyřicítce. Jen necelá třetina mužů ve věku 40 až 55 let, která hledala zaměstnání přes Úřad práce, se dočkala pozitivní reakce zaměstnavatele.
Kancelář ombudsmanky o výsledcích výzkumu informovala na svém webu. Ukazuje, že věková diskriminace na trhu práce se týká i lidí ve středním věku.
„Pokud jsou lidé při hledání práce znevýhodňováni z důvodů, které nesouvisejí s jejich schopnostmi nebo kvalifikací, dochází nejen k porušení zásady rovného zacházení, ale také ke ztrátě cenného lidského potenciálu. Diskriminace na trhu práce tak představuje problém jak pro jednotlivce, který jí čelí, tak pro společnost jako celek,“ uvedl zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm.
Začíná to dříve, než se čekalo
„Diskriminace lidí v předdůchodovém věku je známý problém, který byl potvrzen mnoha výzkumy napříč evropskými zeměmi. Experiment však ukázal, že věková diskriminace začíná mnohem dříve. Už ve středním věku snižuje každý rok věku šanci pozitivní reakce zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu,“ shrnul výzkumník z Masarykovy univerzity Štěpán Mikula.
Závěry o vlivu věku vycházejí ze „zkušeností“ 4280 fiktivních uchazečů, mužů ve věku 40 až 55 let. Přesně tolik odpovědí vědci rozeslali na nabídky inzerované v databázi Úřadu práce.
Pozitivní reakce jen v menšině případů
Ačkoli každý z odeslaných životopisů odpovídal požadavkům inzerované pozice, pozitivní odezva přišla jen v menšině případů. U lidí ve věku 40 až 44 let šlo o 28,9 procenta případů.
Pokud životopis odpovídal muži ve věku 51 až 55 let, pravděpodobnost pozitivní reakce zaměstnavatele klesla o téměř tři procentní body. Tím se snížily i jeho vyhlídky na získání práce.
Ochrana v praxi příliš nefunguje
Výběr nového zaměstnance je věcí zaměstnavatele, ale jeho svoboda má své limity. Jedním z nich je zákaz diskriminace. Zaměstnavatel by například zpravidla vůbec neměl zjišťovat věk uchazeče.
Tato ochrana však v praxi příliš nefunguje. Informaci o věku lze totiž obvykle snadno odhadnout z dalších údajů v životopise, například podle data ukončení studia.
Prokázat diskriminaci není snadné
Zájemce o práci se navíc většinou vůbec nedozví, že si jej zaměstnavatel nevybral právě kvůli věku. I v případě, kdy má jasné signály, že se tak stalo, nebývá snadné diskriminaci prokázat ani se jí bránit.
Kromě zjištění o věku přinesl výzkum ještě jeden poznatek. Ukázalo se, že životopisy uchazečů s běžnými českými jmény získávaly výrazně méně pozitivních reakcí u pozic označených jako vhodné pro občany třetích zemí než u ostatních pozic.
Mohlo by vás zajímat
Korespondenční experiment
Výzkum se uskutečnil formou tzv. korespondenčního experimentu. Jde o metodu vyvinutou pro spolehlivou detekci diskriminačního jednání, která umožňuje mít pod plnou kontrolou veškerou emailovou komunikaci mezi fiktivními uchazeči a reálnými zaměstnavateli. Uvádí web veřejného ochránce práv. Výsledky tak nemohou být ovlivněny například osobním projevem uchazeče a dalšími vlivy, které by bylo obtížné udržet shodné pro všechny zaměstnavatele.
Profily fiktivních uchazečů o zaměstnání byli vytvořeny pro muže od 40 do 55 let s běžným českým jménem, bydlištěm nedaleko nabízené práce a životopisem odpovídajícím požadavkům zaměstnavatele. Konkrétní věk neuváděly životopisy přímo – zaměstnavatelé ho však mohli odhadnout – například podle zmíněného roku ukončení vzdělání.
