Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek a právník Kárim Titz neuspěli u Ústavního soudu (ÚS) se svými stížnostmi v takzvané bitcoinové kauze. Soud odmítl také další podnět Tomáše Jiřikovského, hlavní postavy případu, který se točí kolem kontroverzního daru kryptoměn ministerstvu spravedlnosti. Vyplývá to z informací v soudní databázi.

Blažek a Titz ve svých stížnostech napadali především postup policie a státního zastupitelství těsně před podáním obžaloby. Kritizovali neobvyklý spěch, úniky ze spisu i intenzivní medializaci. Pavel Blažek tvrdil, že mu orgány nedopřály dostatek času na přípravu obhajoby a řízení záměrně urychlovaly. Cílem bylo podle něj podat obžalobu před polovinou srpna, aby se Jiřikovský po roce ve vazbě nedostal na svobodu.

Na „lavinu procesních úkonů“ upozornil také Kárim Titz. Ten zmínil, že během necelých dvou měsíců obdržela obhajoba 37 rozhodnutí, opatření a vyrozumění, přičemž lhůty k reakci byly podle něj nepřiměřeně krátké.

Právo na obhajobu zůstává zachováno

Ústavní soud však důvod k zásahu neshledal. Ve svém usnesení k Titzově stížnosti uvedl, že o vině se rozhoduje až u trestního soudu, kde může obhajoba uplatnit veškeré své argumenty. „I kdyby stěžovatel v důsledku časové tísně skutečně neměl dostatečný prostor pro vznesení některých námitek, bude je moci uplatnit v následující fázi řízení,“ konstatoval soud. Dodal také, že kumulace úkonů není protiústavní, i kdyby byl jejím důvodem blížící se termín pro podání obžaloby.

K Blažkovým výtkám ohledně medializace soud poznamenal, že úniky ze spisů jsou sice nežádoucí, samy o sobě ale zásah ÚS neodůvodňují. Zdůraznil navíc, že Blažek je veřejně činná osoba a bývalý ministr spravedlnosti. „Existuje tak silný veřejný zájem na informovanosti o celé tzv. bitcoinové kauze, neboť ta je specifická jak povahou skutků, tak právě osobami obviněných,“ stojí v dokumentu.

Spory o zajištěné bitcoiny

Kárim Titz (na snímku) v kauze dříve zastupoval Tomáše Jiřikovského, od května je ale sám jedním z obviněných. Ilustrační foto: Společná advokátní kancelář

Kárim Titz, který dříve působil jako Jiřikovského advokát, než byl sám obviněn, neúspěšně napadl také zajištění téměř devíti bitcoinů. Podle obhajoby je přijal v dobré víře jako zálohu na právní služby. Podobně neuspěl se zpochybněním zajištěné hotovosti a kryptoměn ani Tomáš Jiřikovský.

Ústavní soudci mají v této kauze na stole ještě další tři Jiřikovského podněty. Ačkoliv soud dříve v jiných nálezech uznal porušení práv při prodlužování jeho vazby, šlo o procesní pochybení, která k jeho propuštění nevedla.

Od drog k miliardovému daru

Celý případ má kořeny v minulosti Tomáše Jiřikovského, který provozoval darknetové tržiště s drogami. Po propuštění z vězení daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě přibližně miliardy korun. Podle obžaloby byl však tento dar součástí sofistikovaného plánu na „vyprání“ špinavých peněz.

Všichni aktéři, mezi nimiž figuruje i Pavel Blažek a jeho bývalý náměstek Radomír Daňhel, vinu odmítají. Případem se bude zabývat Krajský soud v Brně. Všem obžalovaným hrozí vězení, u Jiřikovského navrhuje státní zástupce trest v délce téměř 30 let.

Mohlo by vás zajímat