Čtvrtina obyvatel Česka pocítila v posledních pěti letech diskriminaci nebo obtěžování. S nerovným odměňováním se setkaly dvě pětiny dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro odbor rovnosti žen a mužů ministerstva spravedlnosti. Na diskriminační přístup si častěji stěžují ženy.
Výsledky průzkumu na setkání s novináři představili vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá (ANO), šéf odboru Radan Šafařík a autoři. V červnu odpovídalo 1022 osob nad 15 let. Zjištění jsou reprezentativní.
„Rovnost mužů a žen rozhodně není jen abstraktní téma, které se objevuje ve vědeckých publikacích či v prostoru nějakých rad vlády, ale téma se prolíná běžným životem, i když u některých vzbuzuje mohutné emoce. Rovnost mužů a žen se týká bezpečnosti, práce či rodinného života,“ uvedla Malá.
Diskriminaci pocítila téměř čtvrtina dotázaných
Diskriminaci či obtěžování v Česku za posledních pět let pocítilo 23 procent dotázaných. Uvedlo to 17 procent mužů a 29 procent žen. Na diskriminační a obtěžující přístup si stěžovala třetina mladých do 35 let a pětina lidí mezi 35 a 55 lety. Zmínilo ho i 28 procent osob od 55 do 65 let. Pocítilo ho 11 procent osob seniorského věku. „Pohlaví je po věku druhým nejčastějším důvodem diskriminace,“ řekl Šafařík.
Podle Malé se lidé nejčastěji s diskriminačním zacházením setkali při hledání práce. Celkem 62 procent dotázaných si myslí, že je v Česku těžké domoci se ochrany, dodala zmocněnkyně.
Dvě pětiny lidí uvedly, že se samy či ve svém okolí setkaly s nižší odměnou za stejnou práci, než měli jejich kolegové či kolegyně. Zažila to třetina mužů a 46 procent žen. Čtyři pětiny dotázaných souhlasí s tím, že by zaměstnaní měli mít právo na informace o průměrné odměně na srovnatelné pracovní pozici. Častěji si to myslí mladí, s věkem podpora klesá a znovu se zvedá u lidí důchodového věku.
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování měla zaměstnancům přinést větší přehled o mzdách i omezit právě nerovnosti mezi muži a ženami. Jak už dříve ale uváděla Česká justice, tuzemská transpozice míří k jedné z nejmírnějších podob v Evropě. Experti se obávají, že novela trh práce prakticky neovlivní.
Čtěte více: Výše mzdy až před podpisem smlouvy. Česko pohřbilo smysl nových pravidel, tvrdí experti
Alarmující čísla u domácího násilí
Téměř dvě třetiny lidí nepovažují ochranu před domácím násilím za dostatečnou. Tři z pěti dotázaných si myslí, že není pro oběti snadné pomoc získat. Naopak podle 19 procent respondentů stát a jeho úřady chrání před domácími útoky dostatečně. Čtvrtina míní, že oběti na pomoc dosáhnou.
„To je alarmující číslo, které mě zaskočilo. To je jeden z důvodů, proč máme tak vysokou latenci (domácího násilí),“ řekla Malá. Dodala, že ji naopak potěšilo rozšíření nesouhlasu s tím, že si za znásilnění mohou ženy samy. Mezi mladými do 25 let s tvrzením o vlastním zavinění žen nesouhlasí čtyři z pěti dotázaných, upřesnila zmocněnkyně.
Ve Sněmovně je novela zákoníku práce s pravidly rovného odměňování, která vychází z unijní směrnice. Dolní komora se bude zabývat i novelami trestního či občanského zákoníku s ustanoveními k větší ochraně obětí či dětí při rozvodu, připomněla Malá.
Agenda přešla pod ministerstvo spravedlnosti
Kabinet rozhodl o přesunu agendy rovnosti žen a mužů z gesce úřadu vlády od července pod ministerstvo spravedlnosti. Část pracovníků se kvůli tomu rozhodla skončit.
Z poradních orgánů vlády celkem odešlo kvůli přesunu agend pod ministerstva přes 50 odborníků. „Jejich podněty jsou často kritické k jednotlivým ministrům nebo jednání vlády. Úředníci byli pod zmocněnkyní právě proto, aby měli jistou nezávislost vůči jednotlivým ministrům,“ uvedla dříve Monika Šimůnková. Jedná se o bývalou zmocněnkyni pro lidská práva, které se roku 2022 stala zástupkyní ombudsmana.
Všechny posty zatím obsazeny nejsou. Vláda přislíbila, že v brzké době vybere náhradu za experty, kteří se rozhodli skončit.
