Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala dovolání v trestní kauze kontroverzních předvolebních plakátů hnutí SPD. Podle ní by měl případ posoudit Nejvyšší soud a vymezit limity politického projevu v předvolební kampani. Hnutí SPD čelilo obžalobě z podněcování k nenávisti, prvostupňový soud mu uložil pokutu, odvolací soud ho ale osvobodil.
Informaci o podání dovolání sdělil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Hnutí SPD čelilo obžalobě z podněcování k nenávisti. Prvostupňový soud uznal hnutí vinným a uložil mu třímilionový peněžitý trest. Pražský městský soud však SPD v odvolacím řízení pravomocně osvobodil.
„Autoritativní rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít potenciál přispět i do budoucna k vytyčení hranic mezi vedením přípustné, byť kontroverzní předvolební kampaně, a pácháním verbálních trestných činů z nenávisti,“ vzkázala Bradáčová. „Skutečnost, že oba soudy dospěly k rozdílným závěrům, jednoznačně ukazuje, že se jedná o hraniční případ, který by měla posoudit nejvyšší soudní instance, a ukončit tak polemiku protichůdných právních názorů,“ podotkla.
Čeho se kauza týká
Případ se vztahuje ke dvěma plakátům z kampaně před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Jeden zobrazoval muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili. Spolu s tím ukazoval slogany „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a „Stop Migračnímu paktu EU“.
Druhý plakát zobrazoval romské děti s cigaretami a spojoval téma školní docházky se sociálními dávkami.
Veřejný zájem na rozhodnutí
Bradáčová je přesvědčena, že k podání dovolání existuje závažný veřejný zájem. „Nejvyšší soud jím získá příležitost vyjádřit se k velmi složité otázce, kde leží limity politického projevu v předvolební kampani při představování palčivých a třaskavých společenských témat, které se dotýkají základní lidské důstojnosti zranitelných menšin,“ míní.
Státní zastupitelství od podání obžaloby zastává názor, že oba plakáty podněcují k nenávisti vůči zranitelným menšinám. Paušálně a obecně jim připisují negativní vlastnosti. To podle něj vyplývá nejen z obsahu plakátů, ale i z doprovodných jednostranných vyjádření představitelů hnutí. Ta spojovala všechny migranty přicházející do Evropy s nebezpečím násilných útoků. Romům jako skupině bez rozlišení přisuzovala asociální styl života a nezájem o řádné vzdělání dětí.
Odvolací soud viděl plakáty jinak
Odvolací soud naopak oba plakáty a způsob jejich prezentace vyhodnotil jako přípustný způsob komunikace celospolečenských problémů v rámci předvolebního boje. Bradáčová označila celou problematiku za závažnou a citlivou.
V případu se podle ní střetávají dva zásadní chráněné zájmy: na jedné straně právo na svobodu projevu a vyjádření politického názoru a na straně druhé ochrana ohrožených skupin, které mohou být terčem předsudečné nenávisti. Uvedla, že chápe argumenty obou soudů.
Vyjádření šéfky žalobců
„Jakkoliv nikomu nelze upřít právo na názor ani právo upozorňovat na společenské problémy, které považuje za naléhavé, volba způsobu, formy a kontextu politických projevů by neměla vést k rozdmýchávání nenávistných nálad vůči zranitelným skupinám osob jako celkům bez zohlednění, že každý člověk si zaslouží individuální přístup a měl by být hodnocen na základě svých činů a chování, nikoli jen na základě příslušnosti k určité skupině,“ napsala šéfka žalobců.
Stíhání šéfa SPD Tomia Okamury se letos v březnu přerušilo po dobu trvání jeho poslaneckého mandátu. Návrh na nesouhlas s jeho vydáním podpořilo 104 ze 186 přítomných poslanců. Šlo o všichny přítomné poslance koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů. Rozhodnutí dolní komory odpovídalo dřívějšímu doporučení jejího mandátového a imunitního výboru. Okamura od počátku označuje řízení proti sobě i svému hnutí za politické.
