Evropa chrlí nové zákony, ale místo skutečné rovnosti přinášejí jen další formality. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v podcastu Perspektivy Česka o mzdové transparentnosti zpochybnil přínos evropské směrnice i dalších právních úprav. Norem a regulací je podle něj v Evropě tolik, že to snižuje úctu a důvěru lidí k nim.
„Chrlíme právní předpisy a ono je to degraduje,“ varoval Křeček. Změnu podle něj nepřinese legislativa, ale změna v myšlení společnosti. V debatě o rovnosti žen a mužů se postavil do role skeptika a zpochybnil, že nová směrnice EU o transparentnosti odměňování by mohla něco změnit.
„Snaha řešit problémy právními předpisy nemá žádný smysl. Vymahatelnost práva u nás nebo úcta k právním předpisům je nízká, protože chrlíme a chrlíme právní předpisy, které nemají ve společnosti žádný ohlas,“ prohlásil veřejný ochránce práv.
Příliš zatěžující legislativa
Evropská směrnice o transparentnosti v odměňování, která byla předmětem debaty, má vstoupit v účinnost za rok v červnu. České firmy v čele se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou ale žádají její odložení od dva roky. A zdejší gestor úpravy – ministerstvo práce a sociálních věcí – jim potichu přizvukuje.
„Je to problematická právní úprava, protože přináší nadstandardní, možná nadbytečnou úpravu, která dál zatěžuje zaměstnavatele v tom, co mají činit a na co si mají dát pozor,“ vysvětlil v Perspektivách Česka řídící partner Peyton Legal Jakub Málek.
Mohlo by vás zajímat
Rozpaky podle něj budí hlavně povinný reporting, který směrnice ukládá. Na zaměstnavatele s více než 100 zaměstnanci dopadne postupně od roku 2027 povinnost v pravidelných intervalech vypracovávat a zveřejňovat zprávy o rozdílech v odměňování mužů a žen. Rozdíly větší než pět procent musí firmy objektivně a gendrově neutrálně vysvětlit. Podle Málka mají nová pravidla pomoci najít příčiny rozdílů, odstranit je a přijmout preventivní opatření, která by jim předcházela.
Jenže novinka nejspíš zabere jen na ty firmy, které se už nyní chovají odpovědně. Ostatní si dost možná najdou cesty, jak pravidla obejít. „Troufám si říct, že zaměstnavatelé, kteří nerovně odměňují, budu nerovně obměňovat, bohužel, dál,“ varuje Jakub Málek.
Evropa nabrala špatný směr
Podle Křečka míří směrnice naprosto špatným směrem. Na adresu rovnosti uvedl: „Lidé jsou si rovni, ale nejsou stejní. Zaměňujeme rovnost a stejnost.“ Tvrdí, že ve veřejné debatě se příliš často popírají objektivní rozdíly mezi lidmi ve snaze o umělou nivelizaci.
Křeček zpochybnil i samotný přístup Evropské unie k rovnosti. „Pořád jsme jen nuceni zapracovávat nějaké věci. Česká společnost proto směrnici přijímá s rozpaky. Nevíme, co s ní,“ zdůraznil. Namísto genderové diskriminace považuje za zásadnější jiné formy nerovnosti – například diskriminaci podle věku nebo digitální bariéry. Ty zhoršují zejména starším ročníkům přístup ke zboží i na finanční trhy.
Celkově Křeček míní, že ani sebelepší legislativa nenahradí změnu v postojích: „My si hrajeme na rovnost, ale ve svém výsledku to účel nesplňuje,“ uzavřel.
