Nahrávat dlužníky při jednání o jejich dluzích budou muset insolvenční správci. Jejich postoj k pohledávkám na zvukovém a obrazovém záznamu může vést i k nepovolení oddlužení. Ministerstvo redukuje činnosti konané fyzicky v provozovně správce. Naprostá většina z nich totiž v praxi neexistuje. Všechny se odehrávají on-line. Zájem je jen o osobní setkání s dlužníkem.

Uvádí to návrh novely vyhlášky ministerstva spravedlnosti o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce. K návrhu vypracovala analýzu Sekce pro insolvenční právo České advokátní komory. Nyní je v připomínkovém řízení.

Doručování, výplata, nahlížení se odehrávají on-line

Z analýzy vyplynulo, že naprostá většina úkonů, které dosud museli insolvenční správci ze zákona vykonávat v provozovnách, se v praxi vůbec nevyskytuje. Nebo se uskutečňuje jen zcela ojediněle, uvádí k návrhu důvodová zpráva.

Osobní doručování písemností, výplata hotovosti podle rozvrhu. Fyzické nahlížení věřitelů do seznamu přihlášených pohledávek. Evidence doby a důvodů přechodného uzavření provozovny. To jsou jevy, které už se v reálném provozu kanceláře správce neobjevují.

Insolvenční správci měli ke konci května 2023 zřízeno 26 provozoven a řídili celkem 3284 insolvenčních řízení, shrnuje důvodová zpráva.

Mohlo by vás zajímat

Jen místo přijímání písemností a dlužníka

Doba se technologicky úplně změnila. „Podání jsou adresovaná datovou schránkou či na sídlo správce. Rozvrhové plnění se vyplácí bezhotovostně a podklady pro řízení jsou dlouhodobě spravovány v elektronických spisech,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.

Ministerstvo spravedlnosti proto činnosti vykonávané fyzicky podle nynější vyhlášky v provozovnách redukuje. Provozovna bude muset být otevřená nejméně jeden den v týdnu na čtyři hodiny. Správce v ní zajistí jen přijímání písemností a jednání s dlužníkem.

Zájem je jen o osobní jednání s dlužníkem

Skutečný zájem účastníků insolvenčního řízení je podle analýzy „v podstatě toliko o osobní jednání s dlužníky“. Účelem je zjistit jejich stanoviska k přihlášeným pohledávkám a jejich majetek a příjmy. Dále je zájem o poučení dlužníků o dalším průběhu insolvenčního řízení.

I tuto činnost ale zasáhne digitalizace. Až doposud zaznamenával insolvenční správce obsah tohoto jednání jen do zprávy. Zprávu o tomto jednání mimo soud dlužník stvrdil podpisem.

Nahrávka dlužníka bude zohledněná v řízení

Z těchto schůzek novela vyhlášky zavádí povinnost pořizování „zvukově obrazového záznamu z osobního jednání s dlužníkem k přezkoumání přihlášených pohledávek“. Nahrávku správce přiloží ke zprávě a předá insolvenčnímu soudu.

Po delší době začal počet lidí vstupujících do oddlužení narůstat Foto: Pixabay

„Postoj dlužníka zaznamenaný při jednání může být rovněž rozhodný pro posouzení podmínek schválení oddlužení,“ uvádí se v důvodové zprávě. S tím, že „nedostatek součinnosti dlužníka bude nepochybně zohledněný“ podle insolvenčního zákona. Může tak vést až k nepovolení oddlužení.

Záznam správce uchová tři roky

Na nahrávce účastníci jednání prokáží svoji totožnost. Insolvenční správce ještě týž den odešle insolvenčnímu soudu protokol o integritě a autenticitě záznamu.

„Zvukově obrazový záznam se ukládá u insolvenčního správce na trvalém nosiči dat. Záznam se uchovává po dobu 3 let ode dne jeho pořízení,“ uvádí novela.

Je to důkazní materiál pro správce

Zpráva o tomto jednání je podstatná pro insolvenční soud. Ty podle nich rozhodují. V případě stížností dlužníků nebo věřitelů ohledně průběhu přezkumu pohledávek ale nebylo možné doposud ověřit skutečný průběh jednání.

Pořizování zvukově obrazového záznamu tak podle ministerstva spravedlnosti plní několik funkcí. Předně je podkladem pro řádné přezkoumání zprávy o přezkumu.

Dále zajistí „procesní ochranu dlužníka i věřitelů před případným zkreslením obsahu jednání“. Poskytuje relevantní důkazní materiál i insolvenčnímu správci samotnému.

Právní jistota pro věřitele

Povinnost pořizovat nahrávku posiluje právní jistotu věřitelů. Jejich právo napadnout popření pohledávky je časově omezené.

„Existence nahrávky umožňuje věřiteli ověřit, zda insolvenční správce i dlužník jednali v souladu se zákonem, a případně uplatnit námitky vůči zprávě o přezkumu,“ uzavírá důvodová zpráva ministerstva spravedlnosti.