Advokátka Lucie Hrdá se nechala vyškrtnout z registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů a ostře zkritizovala soudní praxi krácení odměn. Na její otevřený dopis ministryni spravedlnosti Evě Decroix (ODS) zareagoval v Advokátním deníku prezident Unie obhájců Tomáš Sokol, podle kterého se soudy dopouštějí někdy až arogance a nerespektují právo na obhajobu.
Na problémy s odměňováním advokátů ex offo dlouhodobě upozorňuje i Česká advokátní komora (ČAK). Podle jejích zástupců se advokáti stále častěji setkávají s tím, že vyšší soudní úředníci krátí odměny za úkony, které považují za neúčelné – například porady s klientem nebo podání.
Advokátka Lucie Hrdá proti praxi soudů vystupuje opakovaně. Nyní jako zmocněnkyně zcela končí. Impulzem k tomuto kroku bylo rozhodnutí Okresního soudu v Berouně, který Hrdé za právní zastupování tří dětských obětí výrazně zkrátil požadovanou částku. V odůvodnění mimo jiné uvedl, že advokátka při hlavním líčení „mluvila jen omezený počet minut“.
„Toto považuji za výsměch advokátovi, který dělá poctivě svou práci ve prospěch zranitelných dětských obětí,“ uvedla Hrdá. Podle ní jde o „systémovou degradaci role zmocněnců“ a pokračující trend svévolného obcházení advokátního tarifu.
Sokol: Soudci nevidí do hlavy advokátům, a přesto soudí
Na dopis Lucie Hrdé následně reagoval prezident Unie obhájců Tomáš Sokol, který se s její kritikou ztotožnil. Upozornil, že nejde o ojedinělý exces, ale o širší systémový problém, který se dotýká celé advokacie.
„Poněkud se přemnožili soudci, kteří kritérium účelnosti právní služby aplikují způsobem, který hraničí s arogantní nevědomostí. Anebo ji možná reprezentuje,“ napsal Sokol. Kritizoval i praxi, kdy soudci nepřiznávají odměnu za porady s klientem s tím, že už „dvakrát stačilo“, aniž by brali v potaz složitost případu či schopnost klienta mu porozumět.
Mohlo by vás zajímat
Podle Sokola mnozí soudci zapomínají, že advokát musí respektovat pokyny klienta a zároveň odpovídá za případné škody způsobené špatnou právní radou. Odměnu proto nelze paušálně krátit jen proto, že se daný úkon zpětně jeví jako nadbytečný.
Výzva k respektu: Právo na obhajobu není zbytné
Oba advokáti se shodují, že současná situace může ohrozit dostupnost právní pomoci, zejména v regionech. Krácení odměn může vést k tomu, že advokáti přestanou přijímat ustanovené případy, což se může dotknout i práv obětí a obžalovaných.
„Rozhodnutí OS Beroun je pro mě symbolickým momentem, hranicí, za kterou už dál nejdu,“ napsala Hrdá. Sokol pak zdůraznil, že ministryně sama mnoho nezmůže, ale že je nutné o problému veřejně mluvit, protože bez pochopení podstaty práva na zastoupení se důvěra v právní stát dál rozklíží.
