Začátkem srpna vstoupilo v platnost evropské nařízení o svobodě médií, které má lépe chránit jejich nezávislost. Zákon, který by ho v Česku převedl do právního řádu, ale stále čeká na projednání vládou. Schválení v tomto volebním období se tak pravděpodobně nedočká.
Evropský akt o svobodě médií (EMFA), který schválila ještě minulá sestava Evropského parlamentu, stanoví nová pravidla na ochranu novinářů před zásahy politiků či sledování pomocí spywaru, záruku stabilního financování státních médií či zvýšení transparentnosti vlastnictví médií a zadávání státní reklamy. V platnost vstoupil pro celou Evropskou unii na začátku letošního srpna.
Zákon o médiích, který by ty části legislativy, u kterých je to třeba, převedl do českého právního řádu, zatím prošel připomínkovým řízením. Nyní čeká na projednání vládou. Teprve pak poputuje do Sněmovny. “Návrh zákona je adaptačním předpisem. Tedy obsahuje pouze úpravu nezbytnou k tomu, aby nařízení EMFA mohlo být aplikováno v Česku. Většina úpravy EMFA adaptaci nevyžaduje a je přímo účinná pro ČR ode dne nabytí její účinnosti. Proces projednávání návrhu v parlamentu ale nelze předvídat,” uvedla mluvčí ministerstva kultury, pod který zákon gesčně spadá, Petra Hrušová.
,Analytička ze spolku Lobbio Iveta Kvardová míní, že kvůli jiným legislativním záměrům prosazovaným v tomto volebním období, zejména malé a velké mediální novele, byly přípravy na implementaci nařízení zahájeny až relativně pozdě.
Mohlo by vás zajímat
“Od počátku jednání s ministerstvem je jejich přístup takový, že chtějí jít spíš cestou minimalistické implementace,” upozornila Kvardová. Což připouští i Hrušová.
Europoslanci: Vymáhání je klíčové
Jak připomíná Kvardová, samotná původní podoba evropské legislativy je relativně vágní: „Jsou to opravdu spíš obecné rámce.“ „Pokud do implementace nebude vložena dostatečná energie, může se stát, že zákon velkou efektivitu mít nebude,“ dodává.
A podobně to vidí i europoslanci. Němka Sabine Verheyen (EPP), která předsedá pracovní skupině pro dohled nad přebíráním legislativy, u příležitosti vstupu legislativy v platnost uvedla, že její hodnota se „bude měřit činy, nikoli slovy“. „Nyní začíná skutečná práce: zajistit, aby každý členský stát plně a věrně prováděl EMFA,“ napsala a zdůraznila tak, že bez aktivity národních vlád předpis samotný svůj cíl nesplní.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně parlamentního Výboru pro kulturu a vzdělávání, europoslankyně Nela Riehl (Zelení/ESA): „Nařízením o svobodě médií stanovila Evropa měřítko pro ochranu svobody tisku a novinářské práce. To je velký úspěch. Má však smysl pouze tehdy, pokud jej dodržujeme. S obavami sleduji úpadek svobody tisku v různých částech Evropy a vyzývám všechny členské státy, aby jej řádně uplatňovaly.“
„Vidle“ do projednávání může hodit nová vláda
Tím, že Česko zatím zákon do svého právního řádu nepřeneslo, se vystavuje riziku žaloby ze strany Evropské komise. A tak také riziku pokuty. Porušuje tím totiž své závazky vůči Unii.
Lze totiž čekat, že zpoždění nebude jen drobné: do schvalováná totiž pravděpodobně „hodí vidle“ říjnové volby. Nová vláda může český zákon ještě před předložením Sněmovně přepracovat. A i kdyby tak neučinila, dolní komora bude nějakou dobu „zasekaná“ formalitami souvisejícími s novým složením.
