Do Ústavního soudu se znovu tvrdě opřel Evropský soud pro lidská práva. Rozhodl, že český Ústavní soud zbavil práva na spravedlivý proces Suverénní řád Maltézských rytířů – České velkopřevorství v restitučním sporu o majetek. Ten se týkal více než 50tihektarového pozemku v obci Dívčí Hrad na Bruntálsku. Přestože řád maltézských rytířů se stížností na Českou republiku ve Štrasburku uspěl, nežádal peněžní satisfakci. Soud mu ji proto nepřiznal.

Podle štrasburského soudu čtvrtý senát ignoroval vývoj judikatury a nevysvětlil, proč se od ní odchýlil. Svůj odlišný názor nepředložil plénu, jak měl podle zákona o Ústavním soudu učinit. Porušil tím zásadu právní jistoty a právo na spravedlivý proces. I když právo na jednotnou judikaturu neexistuje. Ústavní soud v tomto případě kritizoval i sám sebe.

Čtyři stížnosti rozhodl pokaždé jinak

Suverénní řád Maltézských rytířů podal celkem čtyři ústavní stížnosti ve všech svých restitučních sporech. Šlo o různý konfiskovaný majetek, ale stejnou situaci a historický vývoj. Ústavní soud však rozhodl pokaždé jinak.

Majetek řádu byl konfiskován podle dekretů prezidenta Beneše. Tento akt posléze „revidovala“ pozemková reforma v letech 1947 a 1948. Do toho v roce 2013 přišly církevní restituce.

Jak rozhodovat při souběhu konfiskací? Když se judikatura 90. let neslučovala s novou situací? Když chyběly záznamy i soupisy majetku z roku 1945? Kdy řád přišel o majetek? A přišel o něj vůbec? Tyto otázky české soudy měly rozhodnout.

Mohlo by vás zajímat

Napoprvé přišel řád o majetek podle dekretu

V první stížnosti ohledně 50 hektarů pozemku v obci Dívčí Hrad Ústavní soud rozhodl, že právním základem pro konfiskaci majetku podle dekretu prezidenta z roku 1945 byl „samotný dekret“. Ke konfiskaci tedy došlo k datu, kdy dekret nabyl účinnosti. Řádu nevyhověl.

Druhé ústavní stížnosti Ústavní soud naopak vyhověl. Tentokrát šlo o pozemek v Pitárné. Nejvyšší soud (NS) dovolání zamítl. Avšak Ústavní soud v listopadu 2021 rozhodl, že NS tím porušil právo stěžovatele na soudní ochranu Listiny základních práv a svobod.

Napotřetí Ústavní soud kritizuje Ústavní soud

Třetí ústavní stížnost řádu, tentokrát o určení vlastnického práva k jiným pozemkům v území Dívčí Hrad, Ústavní soud opět zamítl. Výslovně zdůraznil, že závěry obecných soudů jsou v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu 21/05.

Naopak tento senát Ústavního soudu zkritizoval dvě předešlá rozhodnutí Ústavního soudu. „Tyto nálezy se odchýlily od předchozí judikatury Ústavního soudu a výše uvedeného plenárního stanoviska, a proto mělo být řízení v těchto věcech vedeno v souladu s § 23 zákona o Ústavním soudu,“ uvedl doslova ÚS.   

Předmětné ustanovení říká: „Jestliže senát v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěje k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán.“

Napočtvrté konfiskovali majetek řádu komunisti

V září 2024 Ústavní soud zamítl čtvrtou stížnost. Tentokrát podanou státem. Český stát v ní napadl vrácení pozemku v Březiněvsi. Řád se ovšem jako další stěžovatel připojil v pozici vedlejšího účastníka. 

„Stěžovatel o majetek nepřišel v důsledku konfiskace podle prezidentského dekretu, ale právě v důsledku revize první pozemkové reformy po státním převratu v roce 1948,“ uvedl k majetku řádu doslova Ústavní soud.

Už v březnu 2022 podal Suverénní řád Maltézských rytířů stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP). Stěžoval si, že vnitrostátní soudy rozhodovaly svévolně. „Vykládaly vnitrostátní právo v do očí bijícím rozporu se zásadou právní jistoty a ignorovaly předchozí rozsudky, které Ústavní soud vydal v identických případech,“ shrnuje stížnost Evropský soud pro lidská práva.

Vláda: Právo na jednotnou judikaturu není

Vláda ve Štrasburku mimo jiné uvedla, že i kdyby ESLP shledal, že obě judikatury jsou v určitých ohledech neslučitelné, neznamená to automaticky, že došlo k porušení práv na spravedlivý proces. Právo na spravedlivý proces nezaručuje právo na jednotnou judikaturu.

Judikatura ke zmírňování majetkových křivd diktatury, k restitucím, konfiskacím podle dekretů a navracení církevního majetku se od 90. let vyvíjela. Například v případě Cisterciáckého opatství Ústavní soud v roce 2020 uvedl, že podrobení majetku pozemkové reformě v roce 1947 nic nemění na tom, že byl konfiskován dekrety v roce 1945, uvedl v úvodu rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva.

Konfiskace podle dekretů je právním aktem, jehož platnost nelze posuzovat z hlediska nedostatků následných správních (deklaratorních) rozhodnutí, upozornil na rozhodnutí Ústavního soudu ESLP.

Vývoj judikatury je v souladu se spravedlností

Jenže jak se vyvíjí zákony, mění se i judikatura. Počínaje rokem 2021 první a druhý senát Ústavního soudu rozvedl svou judikaturu ohledně souběhu konfiskací podle prezidentských dekretů z roku 1945 a podle revize prvního zákona o pozemkové reformě z roku 1947, shrnul znovu ESLP.

Požadavky právní jistoty a ochrany legitimní důvěry veřejnosti nezakládají právo na konzistenci judikatury. Vývoj judikatury sám o sobě není v rozporu s řádným výkonem spravedlnosti, jelikož nedodržení dynamického a evolučního přístupu by mohlo bránit reformám nebo zlepšení, podotkl k tomu Evropský soud pro lidská práva.

ESLP: Čtvrtý senát Ústavního soudu ignoruje vývoj

Řád ve své ústavní stížnosti odkázal na nový vývoj judikaturu. Čtvrtý senát Ústavního soudu rozhodl, že není důvod odchýlit se od ustáleného zjištění, že právním základem pro konfiskaci majetku podle prezidentského dekretu je samotný dekret. Proto nebylo nutné zkoumat, zda ke konfiskaci skutečně došlo.

„Soud musí poznamenat, že čtvrtý senát Ústavního soudu ignoroval nově ustálený vývoj ústavní judikatury, aniž by vysvětlil své důvody,“ uvedl ESLP. Podle Soudu ustálená judikatura ukládá povinnost uvést podrobné odůvodnění, pokud jde o odchýlení se od předchozího rozhodnutí, uvedl ESLP.

Senát nepředložil jiný názor k projednání plénu

Zákon o Ústavním soudu v § 23 zajišťuje jednotnost praxe v rámci senátů Ústavního soudu. Dává senátu, který dospěje k rozdílnému právnímu názoru Ústavního soudu od dřívějšího nálezu, „možnost předložit věc k projednání plénu Ústavního soudu“.

„Čtvrtý senát Ústavního soudu se však rozhodl tento mechanismus nevyužít. Přestože si musel být vědom toho, že první a druhý senát Ústavního soudu od roku 2021 vyvinuly odlišnou judikaturu ohledně souběhu konfiskací majetku podle prezidentských dekretů a podle revize prvního zákona o pozemkové reformě,“ píše v rozsudku Evropský soud pro lidská práva.

Právě tato otázka byla ústředním bodem případu řádu maltézských rytířů.

ÚS zbavil stěžovatele práva na spravedlivý proces

Čtvrtý senát ignoroval uvedený vývoj ústavní judikatury, která byla ustálena před jeho rozhodnutím a byla i nadále uplatňována v podobných případech restituce. K rozhodnutí dospěl, aniž vysvětlil novou judikaturu. Nepoužil mechanismus stanovený zákonem v takových případech – konkrétně projednání otázky v plénu Ústavního soudu. Z těchto důvodů byla podle Soudu porušena zásada právní jistoty.  

Vzhledem k těmto okolnostem se Soud domnívá, že stěžovatel byl zbaven práva na spravedlivý proces. Došlo k porušení článku 6 § 1 Úmluvy, uzavřel Evropský soud pro lidská práva.

Protože řád nepožádal o finanční zadostiučinění, soud mu žádné nepřiznal.

Vývoj sporu v České republice:

Věc se týká více než 50tihektarového pozemku v obci Dívčí Hrad v okrese Bruntál. Pozemek byl konfiskovaný českým státem podle dekretu prezidenta Beneše z roku 1945. Ale 23. března 1949 rozhodlo ministerstvo zemědělství ponechat 50 hektarů „panství Dívčí Hrad“ Suverénnímu řádu Maltézských rytířů.

Pozemkový úřad v roce 2006 převedl pozemek na dva soukromé zemědělce, ač existovalo blokační ustanovení zákona.

V lednu 2013 vstoupil v platnost zákon o nakládání s církevním majetkem. Ten umožnil restituci majetku protiprávně zabaveného církvím. Církve měly podat žádost o svůj bývalý majetek, který byl v rozporu s o blokací vlastnictví půdy převeden na soukromníky. Proto ho ve skutečnosti pořád vlastní stát.

Majetek zabavený na základě dekretů byl z tohoto procesu vyloučen.      

V prosinci 2013 podal řád maltézských rytířů žalobu. Domáhal se správního uznání, že vlastníkem předmětného pozemku je stát. Nikoli zemědělec, který ho nabyl v rozporu s ustanovením o blokaci půdy. Kromě toho se odkazoval k rozhodnutí ministerstva zemědělství z roku 1949.

Soud žalobě vyhověl, když prohlásil, že konfiskace nebyla dokončena. Není o ní záznam, neexistuje žádný soupis majetku. Tento rozsudek ale zrušil odvolací Krajský soud v Ostravě.

Po sedmi letech od podání žaloby zamítl dovolání řádu i Nejvyšší soud. Dospěl k závěru, že šlo o konfiskaci podle Benešových dekretů v roce 1945. Co se dělo potom, je podle Nejvyššího soudu irelevantní. Následovaly výše popsané ústavní stížnosti.