Bez právního základu a peněz žil muž na vozíku v domově důchodců v Jeseníku. Okupoval samostatný pokoj s nákladnou péčí. Odmítal odejít i pomoc úřadů s přestěhováním. Psal do Štrasburku. Po šesti letech ho exekucí vystěhoval soud. Zásah byl nutný a legitimní. Stát chránil práva druhých, potvrdil nyní Evropský soud pro lidská práva (ESLP).

Vystěhovat muže s roztroušenou sklerózou ve špatné sociální situaci z domova důchodců zakázal české vládě Evropský soud pro lidská práva v březnu 2023. Po měsíci ale předběžné opatření zrušil.  Poté udělil případu stížnosti Jiřího Krajčího na Českou republiku prioritu.

Nyní dal Štrasburk českým soudům v rozsudku za pravdu. Zásah sledoval legitimní cíl. České soudy předložily rozsáhlé a pečlivé odůvodnění, zamítl stížnost ESLP.

Jiřího Krajčíka přijal domov pro seniory v Jeseníku v roce 2015, i když nesplňoval věkovou hranici 65 let. Domov zohlednil, že muž s ochrnutými končetinami žije „ve zcela neuspokojivých podmínkách“.

Mohlo by vás zajímat

„Jeho sociální situace byla krajně nepříznivá a bylo ohroženo naplňování jeho základních životních potřeb. Smlouva o poskytování sociálních služeb byla proto uzavřena na dobu určitou, během níž měl hledat jiné vhodné zařízení,“ popsal později krajský soud.

Vysoký stupeň závislosti žádá zvláštní péči

Stav Jiřího Krajčíka ve IV. stupni závislosti vyžadoval každodenní nákladnou zvláštní péči. Bydlel v jednolůžkovém pokoji. Potřeboval totiž ovládat elektronická zařízení hlasem a soukromí při osobní hygieně. Od roku 2017 v něm bydlel bez smlouvy. Domov už mu ji neprodloužil.

Třiašedesátiletý muž ale jiné zařízení nehledal. Nabídky na pomoc od městského úřadu odmítal. Trval na jednolůžkovém pokoji, který mu jiné domovy nezaručovaly. Nebo nemohly zajistit jeho „individuální potřeby“ či se nacházely daleko.

Odmítá pomoc, nehledá, potvrdil ombudsman

Domov v Jeseníku navrhl soudní vystěhování. Okresní soud v Jeseníku mu v roce 2019 vyhověl. Řízení o vystěhování začalo o tři roky později. Nucený odvoz ochrnutého jinam šetřil i ombudsman. Odmítá pomoc, uzavřel ve shodě s českými soudy veřejný ochránce práv. Případ dvakrát rozhodoval Ústavní soud.

Jiří Krajčík před Ústavním soudem zopakoval, že sociální služby musí být lidem dostupné. Poskytovat jim podporu s ohledem na jejich stav a situaci. Stát jim musí umožnit vést důstojný život s maximální osobní autonomií bez sociálního vyloučení.

Vystěhovaný exekucí píše do Štrasburku

Exekutor mu oznámil, že vystěhování se uskuteční v březnu 2023. V reakci na to muž podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. O tři měsíce později se na základě smlouvy o sociálních službách na dobu neurčitou přestěhoval do domova v Radkově Lhotě. Jak vyplývá z rozsudku, umístění mu zajistila dcera.

V září znovu psal do Štrasburku. Jeho otázky podle soudu nepředstavují rozpracování ani objasnění původních stížností ohledně okolností vystěhování z Jeseníku. Jde o nové stížnosti, nepředložené na národní úrovni, vyhodnotil přípisy ESLP.

Zásah chránil ty, kteří podmínky splnili

Situaci v rozsudku shrnul Evropský soud pro lidská práva takto: Nejenže nesplňoval minimální věkovou hranici 65 let pro obyvatele pečovatelských domů, ale úroveň péče, kterou dostával, byla výrazně časově náročnější a nákladnější než úroveň péče, kterou dostávali ostatní obyvatelé pečovatelských domů.

Pokoj obýval bez smlouvy. „Vystěhování stěžovatele bylo založeno na platných právních předpisech, jak je interpretovaly vnitrostátní soudy. Soud má za to, že předmětný zásah sledoval legitimní cíl ochrany práv ostatních – osob, které splňovaly podmínky pro přijetí do domova důchodců,“ uvedl k tomu ESLP.

Podle soudu je ústřední otázkou, zda byl zásah přiměřený sledovanému cíli. A tedy „nezbytný v demokratické společnosti“.

Pokud se omezení základních práv vztahuje na obzvláště zranitelnou skupinu jako jsou osoby se zdravotním postižením nebo starší závislé osoby, pak je prostor pro uvážení státu podstatně užší, upozornil ESLP. Pro zásah musí být závažné důvody.

Zároveň s ohledem na princip subsidiarity není věcí soudu nahrazovat svými názory stanoviska vnitrostátních orgánů, zopakoval ESLP.

Zásah proti okupaci pokoje byl legitimní

Soudy posoudily rozsáhlé množství důkazů. Pečlivě vážily všechny okolnosti a podrobně odůvodnily svá rozhodnutí.  Vzaly v úvahu okolnosti přijetí do domova v Jeseníku, rozsah a náklady péče, rodinné vazby, reálnou možnost nalezení vhodné instituce. A to i přes trvale negativní postoj Jiřího Krejčíka, shrnul ESLP.

„Vnitrostátní soudy se tak neomezily pouze na zjištění, že stěžovatelova okupace nemá právní základ, ale analyzovaly také přiměřenost opatření, které mělo být vůči němu uplatněno,“ uvedl doslova Evropský soud pro lidská práva.

Podle něj byl zásah v demokratické společnosti nezbytný. „Soud shledává, že reagoval na naléhavou společenskou potřebu a byl přiměřený sledovanému legitimnímu cíli,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva.