Polostátní energetická společnost ČEZ ve více než rok trvajícím období vrcholící energetické krize hospodařila s nelegální půjčkou tři miliardy eur (zhruba 75 miliard korun). Stát ji firmě poskytl bez souhlasu Evropské komise, takzvané notifikace. Potvrzuje to čerstvý dopis komisařky pro klima, životní prostředí a energetiku Teresy Ribery, který získala Česká justice. Komisařka zároveň přiznává, že tím Česko vytvořilo na Brusel tlak.
Česká republika podle Evropské komise porušila článek 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. „Právní základ opatření začal platit 29. června 2022, ale Česká republika spustila celé schéma dřív, než ho Komise 26. července 2023 schválila. Komise tohoto postupu lituje a označila poskytnutou podporu za nezákonnou,“ napsala Ribera. Právníci varují, že tento závěr může otevřít cestu žalobám na český stát.
Dividenda v době „nelegálního stavu“
Situaci komplikovalo i rozhodnutí valné hromady ČEZu z června 2023 o vyplacení rekordní dividendy akcionářům ve výši 78 miliard korun. V té době stále nebyla notifikace ukončena a půjčka zůstávala v nezákonném režimu.
„Prostředky z úvěru v žádném případě nesloužily k výplatě dividend,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura. Podle ČEZu byly peníze účelově vázány na maržové vklady a úvěr byl v plném rozsahu splacen. Přesto valná hromada vyplatila státu i soukromým akcionářům miliardové částky v době, kdy podnik fungoval díky nezákonné půjčce.
Standstill a přímý účinek judikatury
V dopise Ribery stojí: „Komise lituje, že české orgány poskytly opatření ještě před jejím rozhodnutím, čímž porušily článek 108 odst. 3 SFEU.“ Závěr je jasný: půjčka byla z pohledu evropského práva nezákonná, i když ji Komise o rok později dodatečně schválila jako slučitelnou.
Podle judikatury Soudního dvora EU je situace jednoznačná. Ve věci C-199/06 CELF (2008) soud konstatoval, že jakékoli poskytnutí podpory před jejím schválením je protiprávní, i kdyby byla následně shledána slučitelnou. Tedy standstill znamená, že stát nesmí poskytnout podporu, dokud ji Komise neschválí.
Argumenty ministerstva financí a ČEZu
V rozsudku C-142/87 Belgie v. Komisi (Tubemeuse, 1990) Soudní dvůr zdůraznil, že standstill má bezprostřední účinek a vnitrostátní soudy musí chránit práva jednotlivců. Následná rozhodnutí připustila i možnost vrácení podpory.
Podle ministerstva financí bylo nutné úvěr poskytnout okamžitě kvůli zajištění likvidity. „Úvěr bylo nezbytné bezodkladně poskytnout za účelem pokrytí naléhavé potřeby provozního kapitálu, zejména v souvislosti s finančním zajištěním obchodních činností na trzích s energií,“ uvedl Macura.
Mohlo by vás zajímat
Obrana ČEZu
Mluvčí ČEZu Ladislav Kříž připomíná, že situace po začátku války na Ukrajině byla vyhrocená a firma čelila riziku „totálního krachu“. „Úvěr byl poskytnut na základě tzv. Evropského dočasného krizového rámce pro státní pomoc, který byl přijat Evropskou komisí 23. března 2022 jako reakce na hospodářské dopady ruské invaze. Jeho cílem bylo umožnit členským státům rychle a flexibilně podporovat podniky zasažené energetickou krizí,“ uvedl Kříž.
Rámec byl několikrát rozšířen a podle něj stejně postupovaly i jiné vlády – německá, švýcarská, rakouská či finská. Dodává, že informace o úvěru byly ve výroční zprávě, avšak fakt, že půjčka nebyla schválena Komisí, chyběl. Pro srovnání: v Německu trval notifikační proces tři týdny, ve Finsku jen deset dní.
Riziko soudních žalob
Finská společnost Fortum navíc v květnu 2023 zmrazila platy vedení a snížila akciové opce. Nezákonná státní pomoc ale zároveň vytvořila pro ČEZ výhodnější podmínky než pro ostatní firmy.
Závěr Komise o porušení standstill tak otevírá cestu k soudním žalobám ze strany konkurence i členských států. Mohou žádat vrácení podpory, náhradu škody či předběžná opatření. Samotné konstatování Komise může být v budoucnu citováno v jiných řízeních a zpochybnit důvěryhodnost Česka.
Tři miliardy eur na maržové vklady
Úvěrová smlouva z 29. června 2022 vymezila rámec až tří miliard eur: dvě miliardy v úvěrech A a B a další miliardu v revolvingovém úvěru C. Peníze měly být použity výhradně na maržové vklady při obchodování s elektřinou, plynem a povolenkami.
Rozhodnutí Komise přišlo až 26. července 2023, zatímco výplata dividend byla naplánována na 1. srpna. Ministerstvo financí tedy vědomě riskovalo, že peníze odejdou akcionářům ještě v době porušení standstill.
Vědomé riziko a Singerův zdvižený prst
Pokud by Komise nerozhodla včas, soukromí akcionáři by obdrželi miliardovou dividendu díky nezákonné půjčce. „Podpora byla nezákonná, i když byla následně shledána slučitelnou,“ shrnuje Ribera.
Na problém upozornil už v létě 2022 bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj půjčka ve výši 75 miliard korun „namazala“ akcionářům ČEZ a mohla být chápána i jako nedovolená podpora. Stát podle něj bez protihodnoty zvýšil hodnotu společnosti a eliminoval rizika, která by jinak museli nést investoři.
