Náhrady za nepřiměřenou délku soudních řízení se podle Ústavního soudu nebudou zvyšovat kvůli inflaci ani růstu životní úrovně. Plénum v nálezu zamítlo stížnost muže, který 17 let čelil nezákonné exekuci. Žádal vyšší částku, než mu přiznaly civilní soudy. Podle soudců ale česká praxe odpovídá evropským standardům.
Muž chtěl 789 tisíc korun. Ministerstvo spravedlnosti mu vyplatilo 350 tisíc a soudy částku zvýšily na 369.917 korun. To je zhruba 21.760 korun za rok průtahů. Argument, že částky mají růst s inflací a životní úrovní, soudy odmítly.
Evropský standard a hranice 45 procent
Ústavní soud uvedl, že česká praxe odpovídá judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. „Za standard ochrany požadované Úmluvou lze označit přibližně 45 % toho, co by přiznal sám ESLP. Takto přiznané částky tvoří minimální hranici, kterou lze ještě považovat za efektivní prostředek nápravy,“ stojí v nálezu.
Soudce zpravodaj Zdeněk Kühn připomněl, že české náhrady nejsou ve srovnání nízké. „Částky přiznávané v Německu či Nizozemsku jsou sice nominálně vyšší, ale při zohlednění kupní síly vyznívá poměr ve prospěch české praxe. Výrazně vyšší je jen praxe francouzská,“ uvedl.
Inflace není kritériem
Stěžovatel tvrdil, že reálná hodnota peněz od roku 2011 klesla o více než 60 procent. Ústavní soud ale jeho námitku zamítl. „Právo na to, aby se výše částek navyšovala mechanicky podle inflace a životní úrovně, nelze dovodit ani kreativním výkladem zásady rovnosti,“ stojí v rozhodnutí.
Civilní soudy podle pléna posuzují každý případ samostatně. „Na přiměřenost výše částky nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace,“ uvedl už Nejvyšší soud. Ústavní soud se s tímto názorem ztotožnil.
Česká praxe
Soudy při určování výše náhrad vycházejí ze stanoviska Nejvyššího soudu z roku 2011. Ten stanovil základní částky v rozmezí 15 až 20 tisíc korun za rok řízení. Ústavní soud tento rámec opakovaně potvrdil, naposledy v roce 2021. Podle aktuálního nálezu není ani v roce 2025 v rozporu s ústavními požadavky.
Plénum dodalo, že k zásahu by sáhlo jen tehdy, pokud by české částky byly ve srovnání s rozsudky ESLP nepřiměřeně nízké a přestaly plnit satisfakční funkci.
Mohlo by vás zajímat
Soudce Jaromír Jirsa kritizoval, že justice nereaguje pružně na ekonomické změny a snižování reálné hodnoty náhrad. Jeho odlišné stanovisko ale většina soudců nepodpořila. Podle pléna česká praxe odpovídá ústavním požadavkům.
