Veřejný ochránce práv se zastal žadatelky o příspěvek na bydlení, po které chtěl úřad práce vyplnit další formulář, přestože už potřebné dokumenty doložila. Podle ombudsmana Stanislava Křečka úřad pochybil. Jeho postup označil za formalistický a nehospodárný. Způsobenou prodlevou navíc hrozilo, že žena přijde o bydlení.
Stěžovatelka úřadu doložila příjmy své rodiny i výpisy z účtu, které prokazovaly pravidelné platby nájemného 25 500 korun měsíčně. Částky odpovídaly podmínkám uvedeným v nájemní smlouvě. Úřad práce však trval na tom, aby žena dodatečně vyplnila tiskopis Doklad o výši nákladů na bydlení, ačkoliv zákon takovou povinnost při ověřování nároku na dávku podle ombudsmana neukládá. Vyplývá to z informačního systému ombudsmana.
Podle Křečka úřad pochybil. „Úřadem práce vyžadovaný tiskopis nepřinesl žádné nové informace. Stěžovatelka v něm ani nerozepsala celkovou úhradu na jednotlivé položky, celou částku uvedla v kolonce nájemné,“ uvedl ombudsman. Úřad svým postupem navíc způsobil zpoždění výplaty dávky o 2,5 měsíce, což ženu dostalo do finanční tísně. Na úhradu nákladů na bydlení a dalších výdajů si musela půjčit. „Zvolený postup byl velmi formalistický, nehospodárný a administrativně zatěžující jak pracovníky úřadu práce, tak i stěžovatelku,“ uvedl Křeček.
Šlo to udělat jednoduše
Úřad práce se hájil tím, že vyplnění předepsaného tiskopisu musel po příjemkyni dávky vyžadovat. Odkazoval se na ministerstvo práce a sociálních věcí, které tiskopisy vytváří a zveřejňuje. Podle ombudsmana ale zákon takovou povinnost neukládá a úřad mohl nárok posoudit na základě již předložených dokladů.
Veřejný ochránce práv se proto obrátil na ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL), který s ním podle ombudsmana souhlasil. Ministr podle Křečka uvedl, že úřad bude metodicky vést k tomu, aby po příjemcích příspěvku na bydlení zbytečně nežádal rozpis uhrazených nákladů na bydlení do předepsaného tiskopisu.
