Co čeká českou justici v dalších letech? O tom dnes jednají zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Slibují rychlejší soudy, větší svobodu slova, přísnější tresty za násilí na dětech a zvířatech a také lepší platy pro zaměstnance justice. Některé body si ale odporují. Strany chtějí přitvrdit v trestech a zároveň snižovat recidivu. Mluví o svobodě projevu a přitom kritizují policii či státní zastupitelství, které se zaměřují na nenávistné projevy.
Favoritem na post ministra spravedlnosti je náměstek Vězeňské služby Jeroným Tejc, bývalý poslanec a někdejší náměstek ministerstva, který je považován za kompromisního a odborně přijatelného kandidáta.
Svoboda projevu a tvrdší tresty
Hnutí ANO i Motoristé staví svobodu slova mezi hlavní priority. Odmítají „cenzuru“ a chtějí omezit postihy za názory. Kritizují boj proti dezinformacím i evropské regulace, například nařízení o digitálních službách (DSA). Tvrdí, že stát ani EU nemají rozhodovat, co lidé smějí zveřejňovat.
Zároveň chtějí přitvrdit v trestání. Motoristé slibují vyšší sankce za násilí na dětech, týrání a zabíjení zvířat. Hnutí ANO jde ještě dál – v programu výslovně uvádí, že „skandální podmíněné tresty musí skončit“. Tvrdší postih požaduje u fyzického, psychického i sexuálního násilí, především vůči dětem a ženám. ANO rovněž slibuje tvrdý postup vůči distributorům drog, řidičům, kteří způsobí smrt pod vlivem alkoholu či omamných látek, a také znovuzavedení přísnějšího postihu za neplacení výživného.
V programu uvádí, že kdokoli, kdo se úmyslně nebo z hrubé nedbalosti vyhýbá placení alimentů, má nést plnou trestní odpovědnost. Tím ale ANO obrací trend nastavený letošní reformou trestního zákoníku, která trestnost omezila pouze na případy, kdy neplacení vystaví druhého rodiče nebo dítě skutečné nouzi.
Mohlo by vás zajímat
Motoristé se zaměřují i na kriminalitu mladistvých a chtějí zvážit snížení věkové hranice trestní odpovědnosti u závažných činů. Obě strany tak sází na silnější represi, ale zároveň mluví o snižování recidivy a větším využívání alternativních trestů – což se v praxi obtížně slučuje.
Konec „cenzury“ versus realita justice
Deklarace o ochraně svobody slova přichází ve chvíli, kdy státní zastupitelství naopak posiluje postih tzv. verbálních trestných činů – tedy činů spáchaných slovem, písmem nebo online. Do této kategorie spadá hanobení národa, podněcování nenávisti, popírání genocidy nebo schvalování válečných zločinů.
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová v minulosti uvedla, že není možné nahlížet na internet „jako na něco, co je mimo naši realitu“. Trestní odpovědnost se vztahuje i na projevy na sociálních sítích, stejně jako na ty v běžném životě.
Nedávný pravomocný rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce ospravedlňovala ruskou invazi na Ukrajinu, potvrdil, že z pohledu práva má svoboda slova své hranice. Soud jí uložil sedmiměsíční podmínku, zákaz práce s dětmi a kurz mediální gramotnosti. Kauzu původně městský soud zastavil, ale Nejvyšší soud po dovolání nejvyššího státního zástupce rozhodnutí zrušil.
Právě v těchto případech se nejvíce střetává politická rétorika o „svobodě slova“ s reálnou trestní praxí, která posiluje postih projevů ospravedlňujících agresi či šířících nenávist.
Reforma trestního zákoníku: menší represe, více alternativ
Zatímco budoucí vládní strany chtějí tresty zpřísnit, letos byla schválena zásadní reforma trestního zákoníku, kterou prosadila končící vláda Petra Fialy. Cílem je snížit počet vězňů, omezit recidivu a ulevit tak státnímu rozpočtu. Novela rozšířila možnosti peněžitých trestů, posílila alternativní sankce a částečně dekriminalizovala méně závažné činy, například opakované drobné krádeže, neplacení výživného bez ohrožení dítěte nebo držení malého množství konopí pro vlastní potřebu.
Zavedla také tzv. dětský certifikát, který má zabránit pachatelům násilných a sexuálních trestných činů pracovat s dětmi. Zpřísnila postih předsudečných trestných činů z nenávisti a nově trestá i deepfake pornografii vytvořenou umělou inteligencí. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) tehdy zdůraznila, že represe „nemusí být jen mříže“.
Reforma tak nastavila směr k racionalizaci trestní politiky, zatímco současné programové návrhy ANO a Motoristů se vracejí k tvrdšímu modelu s důrazem na represi.
Digitalizace, vězeňství a platové požadavky
ANO i Motoristé se shodují na potřebě zrychlit soudní řízení. ANO chce digitalizaci spisů, jednotné IT systémy a převod části agend na notáře. Plánuje bezplatnou právní poradnu, vyšší platy ve Vězeňské službě a rozšíření pomoci obětem trestných činů.
Na zlepšení platů nejustičního personálu a administrativy se shodují všechny tři vyjednávající strany. Platové poměry v justici se staly velkým tématem loni, kdy zaměstnanci soudů a státních zastupitelství vstoupili do stávky kvůli dlouhodobému podhodnocení. Všechna hnutí teď slibují navýšení platů a stabilizaci pracovních podmínek, které označují za klíčové pro fungování justice.
Motoristé navíc navrhují inspekci Ministerstva spravedlnosti pro kontrolu práce soudců a státních zástupců, což by podle ústavních právníků znamenalo zásah do soudní nezávislosti.
Financování justice jako zásadní problém
Justice čelí dlouhodobé podfinancovanosti. Soudní funkcionáři upozorňují, že se často ocitají „v pozici neplatičů“ a vybírají, které výdaje uhradí dříve. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra na sněmu profesní komory znovu zdůraznil, že administrativní personál je výrazně podhodnocený a soudy ztrácejí konkurenceschopnost. Unie vyzvala vládu, aby při tvorbě rozpočtu konzultovala reálné potřeby justice.
Stejně mluví i Radek Vondráček z hnutí ANO: „Tři základní věci, které má dnes justice, jsou peníze, peníze a peníze. Bez realistického financování nemůžeme uvažovat o právním státu.“ Podle něj ministerstvo dlouhodobě předkládá rozpočty, které nestačí ani na mandatorní výdaje.
