Jak splnit přísné cíle Evropské unie v oblasti energetických úspor? Právě na to se zaměřila konference Právo, EPC a úspory, kterou společně uspořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník. Člen Rady Asociace poskytovatelů energetických služeb Eduard Paulík na ní upozornil, že klíčovou roli při naplňování evropských závazků mají energetické služby se zaručeným výsledkem (EPC), o které je dnes mimořádný zájem.
Cíle politiky Evropské unie v oblasti energetické účinnosti jsou přitom mimořádně ambiciózní. Počítají s růstem efektivity spotřeby energie o 1,9 procenta ročně a do roku 2033 také s renovací čtvrtiny veřejných budov s nejhorší energetickou efektivitou. Právě EPC projekty podle odborníků patří k nástrojům, které mohou pomoci tyto závazky reálně naplnit.
Obor energetických služeb v posledních letech dynamicky roste. „Je enormní zájem o projekty, které jsou komplexní. V tuto chvíli má Národní rozvojová banka zhruba 30 připravených projektů předložených žadateli. Jde o rozsáhlé akce s významným ekologickým a emisním dopadem, ale zároveň s prvkem obnovy budov,“ uvedl na konferenci Eduard Paulík, člen Rady APES a jednatel společnosti D-energy.
Uspořené miliardy díky EPC
Paulík zároveň připomněl výsledky, kterých se v oblasti EPC služeb podařilo v Česku dosáhnout za posledních 30 let. Specializované firmy podle něj modernizovaly zhruba 1500 objektů v přibližně 300 projektech. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ zdůraznil.
Významnou roli mezi zájemci o EPC služby hrají především nemocnice a další zdravotnická zařízení. Podle Paulíka na ně připadá zhruba polovina hodnoty všech energetických projektů. Jen za posledních pět let bylo uzavřeno 16 smluv o EPC službách a dotacích v objemu pěti miliard korun. Aktuálně probíhá dalších osm výběrových řízení v celkovém objemu 900 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
Zástupci EPC opakovaně pochválili vládu za vstřícnou legislativu, která oboru významně pomáhá. „V posledních dvou letech se daří kombinovat EPC projekty s ostatními zdroji financování, tedy s dotační podporou. To značně změnilo přístup k těm projektům, které nejsou zaměřeny pouze na energetické úspory a obnovu technologických zařízení, ale bavíme se o komplexní obnově budov,“ doplnil Eduard Paulík.
Nová vláda bude dál EPC podporovat
Jaký postoj má nastupující vláda? Konference Právo, EPC a úspory se účastnili dva ministři nastupující vlády. Jmenovitě budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i kdekoli jinde ve veřejné sféře.
EPC projekty jsou specifickou formou partnerství soukromého a veřejného sektoru. „Pokud to privátní sektor může udělat kvalitně, za dobrou cenu a není to pro stát okamžitá finanční zátěž, měl bych toho umět využívat. Jinými slovy, každý by se měl věnovat tomu, co umí. To, co není bezprostředně v jeho gesci, je možné si outsourcovat. Je to pouze otázka ceny a splácení. EPC projekty rozhodně ano,“ uvedl v závěrečné řeči Karel Havlíček.
Konec legislativních překážek
Jedna z posledních bariér padne s příchodem Nového roku. Od ledna 2026 se budou moci pustit do komplexní obnovy budov také ministerstva a jiné organizační složky státu. Jak sdružení APES již dříve zmínilo, díky schválené změně rozpočtových pravidel se mohou do komplexní renovace pustit ministerstva, soudy, finanční úřady, Akademie věd ČR a desítky dalších institucí. Celkově se jedná přibližně o dva tisíce budov.
„EPC dnes není o tom udělat pouze nějaká energetická opatření. EPC projekty znamenají to, že ušetříme nejen energii, elektřinu, teplo a vodu, ale že také renovujeme a zhodnocujeme majetek kraje, majetek města, případně majetek státu,“ zmínil obchodní ředitel Veolia Energie ČR Jakub Tobola. Veolia se zařadila mezi významné poskytovatele EPC služeb na českém trhu.
Brno hlásí problém
Jenže ne vždy jde vše zcela hladce. Se svým plánem na energeticky úsporná opatření narazila třeba Fakultní nemocnice Brno. „Dva roky jsme sbírali podklady a celý rok jsme čekali na rozhodnutí ze strany Ministerstva zdravotnictví a především Ministerstva financí. Za ten rok jsme doplňovali některé potřebné informace a bohužel na konci celého toho procesu bylo zamítavé stanovisko,“ postěžoval si ředitel FN Brno Ivo Rovný.
„Funguje to, je to opravdu to šlo vidět i na těch číslech. Myslím si, že by se dalo udělat víc v rychlosti rozhodování a odstranění duplicity některých rozhodovacích postupů. Rozhoduje ministerstvo zdravotnictví, které řekne ano, ale pak ministerstvo financí třeba z nějakého důvodu řeklo ne,“ doplnil předseda představenstva Comme Group Michal Židek.
Prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb Šimon Toman dodal, že realizace energetických úspor v některých případech vázne. „Je to situace, kde jsme provozovatelem zařízení, ale nejsme majitelem budovy. Jsou to typicky pronájmy od obcí, od krajů nebo dalších institucí. V těchto případech bohužel někdy narážíme. Není tam moc velká motivace do nemovitostí investovat,“ řekl Toman.
