Zatímco část spotřebitelů považuje placení kartou nebo mobilem za samozřejmost, jiní se hotovosti nechtějí vzdát. Fyzické peníze jim dávají větší kontrolu nad výdaji, pocit jistoty i anonymitu. V praxi ale lidé stále častěji narážejí na obchody, kavárny nebo restaurace, kde lze zaplatit jen kartou. Jinde je to naopak – terminál chybí a bez hotovosti zákazník nepochodí. Jak je to tedy se zákonnou povinností přijímat hotovost a jaká práva má spotřebitel?
Na nejasnosti kolem placení upozorňuje spotřebitelská organizace dTest. Podle její mluvčí Lucie Korbeliusové zákon vychází z toho, že tuzemské bankovky a mince jsou zákonným platidlem a každý je povinen je přijmout, realita je ale výrazně komplikovanější. Právní úprava připouští jen omezené výjimky, například pokud chce zákazník zaplatit více než padesáti mincemi nebo pokud by hotovostní platba překročila zákonný limit. Přesto část obchodníků hotovost běžně odmítá.
Nehrozí sankce
Klíčový problém spočívá v tom, že za porušení této povinnosti nehrozí žádná sankce. Dohledový orgán může prodejce pouze upozornit na porušování zákona, nikoli jej ale potrestat. Povinnost přijímat hotovost tak zůstává spíše deklarací než vymahatelným právem. Spotřebitel se pak často ocitá v situaci, kdy musí buď zvolit jiný způsob platby, nebo obchod opustit.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) stát kvůli platbám jen v hotovosti přichází až o desítky miliard ročně. Schillerová dlouhodobě prosazuje návrat elektronické evidence tržeb, kterou chce spustit od roku 2027 jako součást boje proti šedé ekonomice. Jedním z hlavních cílů nové EET je zlepšit přehled o tržbách bez ohledu na to, zda je platba kartou nebo hotově, a snížit prostor pro daňové úniky.
Proč část obchodníků hotovost odmítá
Prodejci své rozhodnutí nepřijímat hotovost obvykle odůvodňují praktičností. Práce s hotovostí je pomalejší, administrativně náročnější a méně hygienická. U větších provozů navíc znamená i vyšší náklady na bezpečnost a převoz peněz. Bezhotovostní platby naopak přinášejí okamžitý přehled v účetnictví a menší riziko chyb při vracení.
Ani bezhotovostní placení ale není bez rizik. Stačí výpadek terminálu, technické problémy nebo nedostupnost bankovní sítě a zákazník nemá jak zaplatit.
Mohlo by vás zajímat
Pro část lidí má hotovost stále zásadní význam. Nejde jen o zvyk, ale také o pocit kontroly nad vlastními financemi a ochranu soukromí. Podle spotřebitelské organizace se úplné vytlačování hotovosti může dotknout zejména seniorů nebo lidí bez přístupu k moderním technologiím.
Jak je to v zahraničí
Podobné diskuse se vedou i v zahraničí. Zatímco v některých zemích je na obchodnících, zda hotovost přijmou, jinde stát naopak zasahuje a přijímání hotovosti výslovně vyžaduje, aby fyzické peníze zůstaly běžnou součástí platebního styku. Evropské instituce dlouhodobě zdůrazňují, že hotovost jako zákonné platidlo má zůstat dostupná a použitelná, i když se platební návyky rychle mění.
Z pohledu českého spotřebitele tak platí jednoduché shrnutí, na které organizace dTest opakovaně upozorňuje: zákon mu sice dává právo zaplatit hotově, v praxi se ho ale často nedomůže. Dokud zákonodárce nepřistoupí k jasnějším pravidlům nebo sankcím, zůstane povinnost přijímat hotovost spíše symbolickým pravidlem než skutečně vymahatelným právem.
