Matka s dětmi byla v roce 2015 neoprávněně vyklizena z rodinného domu v Praze 4 v rámci exekuce vedené proti jiné osobě. Soudy už dříve uznaly, že šlo o nesprávný úřední postup soudní exekutorky a přiznaly ženě odškodnění přes 650 tisíc korun. Nejvyšší soud nyní rozhodl, že při stanovení výše náhrady nelze pominout ani úmyslné a zlovolné jednání exekutorky, a případ vrátil Městskému soudu v Praze k novému projednání.
Teď Nejvyšší soud řekl jasně: takový zásah nelze hodnotit jen podle následků na zdraví, ale i podle toho, jak a proč k němu došlo. Ženě tak otevřel cestu k vyššímu odškodnění za nesprávný úřední postup soudní exekutorky.
Dosud vysoudila zhruba 656 tisíc korun, podle dovolacího soudu by ale částka měla zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdkyně. Případ se vrací k Městskému soudu v Praze.
Exekuce proti jinému, vystěhovaná matka s dětmi
Vyklizení proběhlo v rámci exekuce vedené proti zcela jiné osobě. Žena neměla žádnou vazbu na povinného a v domě bydlela oprávněně. Exekuční řízení podle žaloby účelově zinscenoval její tehdejší manžel, aby ji z domu dostal.
Soudní exekutorka přesto vyklizení provedla. Podle pozdějších závěrů soudů jednala v rozporu se zákonem a dopustila se nesprávného úředního postupu. Odpovědnost za něj nese stát, žalovaným je Ministerstvo spravedlnosti.
Žena u soudů popsala, že musela náhle opustit domov, osobní věci i zázemí pro děti, a to bez možnosti návratu. Zásah měl podle znaleckých posudků závažné dopady na její psychické zdraví, přičemž došlo k obnovení dřívějších psychických potíží.
Soudy přiznaly odškodnění
Žádala proto odškodnění především za ztížení společenského uplatnění, duševní útrapy a zásah do práva na soukromí. Pražské soudy jí po letech sporů přiznaly celkem 655 939 korun.
Městský soud v Praze ale odmítl částku dále navyšovat. Vyšel z názoru, že při stanovení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění jsou rozhodující pouze následky na zdraví, nikoli motivace nebo chování škůdce. Jinými slovy: zda exekutorka jednala úmyslně, svévolně nebo zlovolně, podle odvolacího soudu nehrálo roli.
Mohlo by vás zajímat
Okolnosti hodné zvláštního zřetele
Nejvyšší soud takový výklad odmítl. Zdůraznil, že zákon výslovně ukládá přihlížet k takzvaným okolnostem hodným zvláštního zřetele, mezi něž patří i úmyslné jednání, zneužití autority nebo následná manipulace.
„Uzavřel-li odvolací soud, že skutečnosti jako úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, je jeho právní názor v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu,“ uvedl Nejvyšší soud v rozsudku.
Škůdce a úmyslné jednání
Podle dovolací instance je zásah do práv poškozeného výrazně intenzivnější, jedná-li škůdce úmyslně, a tato zvýšená intenzita se musí promítnout i do výše odškodnění.
Nejvyšší soud proto zrušil rozsudek Městského soudu v Praze v části týkající se výše náhrady i nákladů řízení a věc mu vrátil k novému projednání. Odvolací soud bude nyní vázán právním názorem Nejvyššího soudu a bude muset znovu posoudit, zda úmyslné a zlovolné jednání exekutorky neodůvodňuje vyšší odškodnění.
