Útoky na politiky přibývají a podle evropských institucí už začínají ohrožovat samotné fungování demokracie. Rada Evropy proto tlačí na státy, aby násilí proti politikům řešily přísněji a systematicky. Nově má vzniknout i zvláštní trestný čin.

Státy by podle Parlamentního shromáždění Rady Evropy měly zavést specifický trestný čin násilí proti politikovi a zároveň posílit kapacity policie i soudů. Násilí roste na místní i národní úrovni a odrazuje lidi od vstupu do politiky.

Rostoucí útoky a nenávistné projevy představují přímou hrozbu pro demokratický život i pluralismus. Shodli se na tom poslanci na aktuálním zasedání Parlamentního shromáždění.

Fyzické, psychické, sexuální i ekonomické útoky – ať už online nebo offline – mají podle nich odrazující efekt na demokratickou účast. Dopadají nejen na aktivní politiky, ale i na ty, kteří o vstupu do veřejného života teprve uvažují.

Sledování a trestání politického násilí

Shromáždění proto vyzvalo státy, aby přijaly důraznější legislativu. Ta má různé formy násilí proti politikům uznat jako specifické trestné činy. Současně mají zajistit, že policie i soudy budou mít dostatek zdrojů.

Slovenský premiér Robert Fico Foto: Úřad vlády SR

Poslanci chtějí také systematické sledování těchto útoků. Výbor ministrů má zvážit vznik mechanismu, který bude identifikovat a evidovat konkrétní hrozby i incidenty na místní, regionální i národní úrovni.

Od Roberta Fica po útoky v Evropě

Zprávu předložila italská poslankyně Elisabetta Gardini, která se tématu dlouhodobě věnuje. Připomněla konkrétní případy z posledních let.

Patří mezi ně vražda německého politika Waltera Lübckeho v roce 2019 nebo pokus o atentát na slovenského premiéra Roberta Fica v roce 2024. Zmínila také útok na dánskou premiérku Mette Frederiksen.

Mohlo by vás zajímat

Tisíce útoků v Německu a Francii

Podle dat německých úřadů se počet útoků na politiky za posledních pět let téměř zdvojnásobil. V roce 2023 evidovaly 2 790 incidentů, o rok později už téměř 5 000 případů.

Roste i počet útoků ve Francii. V roce 2022 stoupl meziročně o 32 procent. Trend pokračoval i v roce 2023, kdy bylo za první tři čtvrtletí nahlášeno 2 380 incidentů.

Nejvíce pod tlakem jsou komunální politici

Zvlášť zranitelní jsou místní politici. Jsou totiž v přímém kontaktu s lidmi a čelí každodennímu tlaku. Útoky na ně zaznamenalo 16 z 27 států Evropské unie.

Nejvíce případů evidovala Itálie, kde došlo ke 238 incidentům. Podle zprávy to souvisí s tím, že komunální politici působí v těsném kontaktu s komunitou a často řeší konfliktní témata.

Politici mají jít příkladem

Poslanci zároveň upozornili, že násilí může politiky nutit měnit chování. Omezují účast na veřejných akcích nebo kontakt s voliči.

Zvláštní pozornost si zaslouží ženy, mladí politici a zástupci menšin, kteří se stávají terčem útoků častěji. Parlamentní shromáždění proto vyzvalo politiky, aby sami přispěli ke zklidnění situace. Měli by se vyvarovat agresivní a dehumanizující rétoriky.

Národní parlamenty a politické strany mají podle doporučení zavést jasné etické kodexy. Ty mají posílit kulturu respektu a odpovědnosti ve veřejném prostoru.