Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) usiluje o výrazně častější využívání elektronických monitorovacích náramků. Zaměřit se chce především na podmíněně propuštěné vězně. Podle ministra soudy v současnosti často upřednostňují rychlejší, ale méně vhodná řešení. Jedním z důvodů je nutnost předem prověřit bytové a sociální zázemí odsouzeného, což proces domácího vězení brzdí.
Ministr Tejc probační službě uložil, aby toto šetření zkrátila na pouhých několik dní. Zařízení české společnosti Forsolution za dva roky provozu monitorovalo 354 osob, ovšem u vězňů propuštěných před vypršením trestu byl systém využit zatím pouze devětkrát.
Věznice jsou na hraně kapacity
V českých věznicích se aktuálně nachází 18 920 odsouzených a obviněných, což znamená, že nápravná zařízení jsou zaplněna z téměř 95 procent. Právě monitoring na svobodě představuje ve vhodných případech efektivní alternativu k pobytu za mřížemi. „Systém elektronického monitorovacího systému je plně funkční, není však dostatečně využíván,“ upozornil Tejc. Připomněl, že stát disponuje 700 náramky a kapacitu lze dále rozšiřovat. Nedostatek techniky tedy rozmachu tohoto opatření nebrání.
Podle statistik Probační a mediační služby (PMS) má náramek momentálně nasazeno 150 lidí. Mezi podmíněně propuštěnými jde však pouze o tři osoby. V 85 případech zařízení dohlíží na výkon trestu domácího vězení, u 60 obviněných nahrazuje vazbu a zbývající dva monitorovaní spadají do specifických kategorií.
Osvěta pro soudce a konec byrokracie
Aby se situace změnila, požádal ministr ředitelku probační služby o okamžité zrychlení prověrek v domácnostech odsouzených. Současně u Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství inicioval pořádání společných seminářů pro soudce a státní zástupce. „Semináře se mají zaměřit na právní i praktické aspekty včetně technických možností elektronického monitorovacího systému, což by mohlo snížit obavy z jeho použití,“ vysvětlil Tejc.
Podle ministra jsou stávající zákonné podmínky pro ukládání domácího vězení dostatečné. „V případě detekování zákonných překážek je ministerstvo spravedlnosti samozřejmě připraveno zvážit také legislativní akci,“ uzavřel.
Česká technologie se osvědčila
Probační služba spustila monitoring pomocí náramků od firmy Forsolution 18. června 2024. Od té doby systém hlídal 242 domácích vězňů, 96 obviněných, devět podmíněně propuštěných a sedm osob v dalších kategoriích. „Až na občasné technické problémy, které má ale každá technologie, funguje systém v zásadě bezproblémově. Dodavatel navíc v takových případech postupuje řádně, podle smlouvy,“ potvrdil mluvčí služby Adam Bejšovec.
Probační úředníci považují elektronický monitoring za účinný nástroj kontroly alternativních trestů a ve spolupráci s ministerstvem již pořádají osvětové semináře. „Slibujeme si od toho, že to na základě příkladů dobré praxe pomůže navýšit počty elektronických kontrol i v takových případech, kde se teď využívají sporadicky – včetně možnosti využití právě v souvislosti s podmíněným propuštěním z výkonu trestu,“ doplnil mluvčí.
Minulé komplikace
Snaha o zavedení funkčních náramků provází české domácí vězení od jeho vzniku v roce 2010. Dlouho se však nedařilo systém plně prosadit, mimo jiné proto, že kontroly prováděli probační úředníci pouze namátkově.
Prvním dodavatelem techniky byla izraelská firma SuperCom, jejíž zařízení nosilo mezi zářím 2018 a listopadem 2021 celkem 617 lidí (průměrně 206 ročně). Probační služba však spolupráci ukončila kvůli údajnému neplnění smluvních povinností. Společnost SuperCom se kvůli tomuto kroku se státem dodnes soudí.
