Česká republika už nebude pokračovat v krocích směřujících k přijetí takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Vláda na svém pondělním zasedání zrušila souhlas předchozího kabinetu s ratifikací tohoto dokumentu.
Česko se k úmluvě Rady Evropy, která se zaměřuje na prevenci a ochranu obětí násilí, připojilo podpisem již v roce 2016. Zatímco předchozí kabinet s ratifikačním procesem v červnu 2023 souhlasil, Senát o půl roku později dokument neschválil, čímž proces fakticky zastavil. Aktuální krok vlády tak představuje definitivní tečku za snahou o její přijetí.
Ideologie versus závazek
Debata o úmluvě dlouhodobě rozděluje společnost i politickou scénu. Podle odpůrců je dokument nadbytečný, neboť české právo již ochranu obětí obsahuje. Kritizují také údajnou přítomnost „genderové ideologie“, která podle nich staví ženy proti mužům.
Zastánci úmluvy naopak zdůrazňují, že její přijetí by bylo jasným mezinárodním závazkem k zajištění dostupných služeb pro oběti a signálem, že násilí je v zemi nepřijatelné.
Změna postoje vládního kabinetu
Vláda v pondělí zrušila usnesení kabinetu Petra Fialy, který s ratifikací původně souhlasil. Fialova vláda tehdy v příloze uvedla, že ačkoliv má úmluva chránit primárně ženy, Česko zavede stejnou úroveň ochrany pro všechny oběti domácího násilí bez rozdílu.
Dokument podle tehdejšího vyjádření nenařizoval úpravu rodinného práva ani definici manželství. Česko si navíc vymínilo výjimky týkající se jurisdikce a udělování pobytů týraným cizinkám.
Co úmluva vlastně obsahuje?
Signatářské státy se v úmluvě zavazují k zavedení opatření proti násilí, k prevenci a vyčlenění financí na pomocné služby. Počítá se například se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla specializovaná centra pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být psychologická i právní podpora a dostatečná kapacita azylových domů. Text také klade důraz na zapojení mužů do prevence a na práci s agresory.
Dokument kategoricky odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky či takzvané zločiny ze cti. Násilí na ženách definuje jako porušování lidských práv a formu diskriminace, přičemž upozorňuje, že ženy jsou těmito činy postiženy nepoměrně častěji než muži.
Napětí mezi experty
Rozhodnutí přichází v době institucionálních změn. Vláda před měsícem rozhodla o přesunu agendy lidských práv pod ministerstvo spravedlnosti, což se setkalo s kritikou odborníků, s nimiž krok nebyl projednán. Pět desítek expertů z vládní rady pro rovnost žen a mužů již v reakci na oslabování agendy oznámilo podmíněnou rezignaci. Podle nich Česko tímto postupem rezignuje na prosazování rovných šancí. Své konečné rozhodnutí hodlají odborníci zveřejnit v nejbližších dnech.
