Přístup k údajům v evidenci skutečných majitelů firem čeká zásadní změna. Ministerstvo spravedlnosti nově povolí nahlížet do databáze pouze lidem, kteří mu prokáží svůj „oprávněný zájem“. Počítá s tím novela, kterou na svém příštím zasedání projedná vláda. Návrh však již nyní čelí kritice za to, že ztěžuje práci novinářům, neziskovým organizacím i akademikům.
Evidence skutečných majitelů vznikla jako důležitý nástroj v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Evidence dosud poskytovala informace pro kontrolu firem, které usilují o veřejné zakázky nebo mají vazby na politiky a subjekty ze sankčních seznamů.
Od transparentnosti k ochraně soukromí
Dříve byla část dat veřejně přístupná na internetu bez nutnosti registrace. Kdokoli si mohl dohledat jméno majitele, jeho podíl ve firmě či postavení. Loni v prosinci však ministerstvo spravedlnosti evidenci veřejnosti uzavřelo, a to v reakci na judikaturu českých soudů. Aktuální novela má tento faktický stav nyní právně ukotvit a změnit dosavadní veřejný režim na neveřejný.
Úřední filtr za 45 milionů korun
„Zavedení režimu přístupu veřejnosti na základě prokázání oprávněného zájmu je motivováno ochranou osobních údajů a soukromí skutečných majitelů,“ vysvětlují autoři návrhu v předkládací zprávě. Resort zároveň dodává: „Cílem návrhu není omezit přístup k údajům o skutečných majitelích ze strany veřejnosti bez dalšího, ale podmínit přístup existencí důvodů, které takovýto zásah do soukromí odůvodňují.“
V praxi ministerstvo posoudí každou žádost individuálně. Zájemci se standardně dostanou pouze k aktuálním datům, zatímco historie zůstane vyhrazena jen úzkému okruhu nahlížejících. Transformace systému si vyžádá rozsáhlé technické úpravy. Jejich odhadovaná výše je 45 milionů korun a vyřizování žádostí by mělo mít na starosti pět nových zaměstnanců.
Kritika kvůli vypuštění protikorupčního rozměru
Iniciativa Odolné Česko upozorňuje, že z finální podoby novely vypadlo důležité ustanovení. Původní verze totiž výslovně počítala s tím, že oprávněný zájem mohou prokázat i osoby usilující o předcházení korupci, střetu zájmů či o transparentní výkon veřejné správy. Po připomínkovém řízení se však okruh žadatelů zúžil prakticky jen na ty, kteří se zabývají prevencí praní špinavých peněz.
„Znepřístupnění veřejné části evidence už výrazně omezilo možnosti kontroly ze strany médií, občanské společnosti a akademické obce. Pokud vláda přístup těmto subjektům dále znesnadní, vyšle znepokojivý vzkaz, že nechce účinně bránit zneužívání neprůhledných vlastnických struktur,“ varuje koordinátor iniciativy a právník Lukáš Kraus. Kritici navíc poukazují na to, že vypuštění protikorupční pasáže nepožadovalo žádné z oficiálních připomínkových míst.
Význam pro veřejnou kontrolu
O tom, jak zásadní roli veřejná evidence v minulosti hrála, svědčí například kauza bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Právě díky volně přístupným datům vyšlo najevo, že jej evidence nadále uváděla jako skutečného majitele holdingu Agrofert, ačkoliv své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů.
