Prezident Petr Pavel není bez šance uspět ve sporu s vládou o účast na summitu NATO. „Podle mne jde o relevantní ústavněprávní argumenty,“ říká v rozhovoru pro Českou justici advokát Tomáš Nahodil. Specialista na ústavní právo zároveň upozorňuje, že prezident nepodal kompetenční žalobu, jak se často uvádí, ale návrh na zahájení kompetenčního sporu před Ústavním soudem.
Jak se díváte na krok prezidenta Petra Pavla, který se obrátil na Ústavní soud?
Především není správné nazývat podání prezidenta republiky k Ústavnímu soudu kompetenční žalobou. Jakkoli chápu novinářskou zkratku, kompetenční žaloby projednává Nejvyšší správní soud. Zůstanu tedy u toho, že budu nadále hovořit o návrhu na zahájení kompetenčního sporu.
Je dobře, že k podání návrhu došlo. Politická jednání nikam nevedla. V každé slušné společnosti se lidé, pokud se nedohodnou, rozhodnou buď využít služeb mediátora, nebo se obrátí na soud. Na tom není vůbec nic špatného, naopak.
Prezident návrh podal v pondělí večer. Lze z času podání odhadnout, kterému soudci bude přidělen?
Ne. Hned druhý den ráno seřadí podatelna Ústavního soudu všechna podání z předešlého dne bez ohledu na to, v kolik hodin byla soudu doručena, podle abecedy, konkrétně podle příjmení nebo názvu navrhovatele. V důsledku počáteční iniciály prezidentovy funkce i jeho příjmení, tedy P, se jeho návrh ocitnul přibližně ve třetí čtvrtině všech podání došlých včera Ústavnímu soudu. Těch mohlo být plus minus okolo sta.
Takto seřazená podání se pak v kolečku, v němž je v jednom kole vynecháván předseda Ústavního soudu, přidělují konkrétním ústavním soudcům jako zpravodajům, též seřazeným podle abecedy. Přidělení konkrétnímu soudci zpravodaji proto nelze ovlivnit vhodným načasováním odeslání podání.
Už nyní tedy může být znám soudce zpravodaj?
Ano. Je dost možné, že prezidentův návrh již svou spisovou značku i soudce zpravodaje v tuto chvíli má. Akceptační dopis, informující navrhovatele o přidělené spisové značce i soudci zpravodaji, odesílá Ústavní soud většinou již druhý den.
Mluvčí Ústavního soudu uvedla, že plénum bude řešit případné přednostní projednání. Co lze očekávat v nejbližších dnech?
Přestože se plénum Ústavního soudu schází pravidelně každou středu, není vyloučeno, aby se v naléhavých případech, jímž tento bezpochyby je, scházelo i častěji. Kromě toho ústavní soudci mezi sebou komunikují i elektronicky. První úvahu, jak s prezidentovým návrhem naložit, třeba jen v bodech, by proto mohli mít ve svých mailech ještě před zítřejším zasedáním pléna.
S každým dalším zasedáním pléna se návrh soudce zpravodaje cizeluje, plénum o něm diskutuje. Pokud je z diskuse zřejmé, že návrh soudce zpravodaje, jak by měl Ústavní soud rozhodnout, nezíská v plénu podporu, může předseda Ústavního soudu rozhodnout o změně v osobě soudce zpravodaje. Cílem je, aby soudce zpravodaj neobhajoval stanovisko, s nímž sám nesouhlasí.
Je změna soudce zpravodaje spíše výjimečná?
Není. Ústavní soud k ní například přikročil, když zkraje roku 2022 rozhodoval o návrhu skupiny poslanců ANO na zrušení vládní důchodové reformy. Tehdy původního soudce zpravodaje Jana Svatoně nahradil Vojtěch Šimíček, protože pro své stanovisko získal v plénu převažující podporu.
Prezident zveřejnil pouze základní teze návrhu. Dá se už nyní odhadnout jeho šance na úspěch?
V tuto chvíli nemáme k dispozici celý prezidentův návrh. Hrad jeho text nezveřejnil, pouze z něj citoval. Podle mne jde o relevantní ústavněprávní argumenty. Důležité však bude, nakolik je každý z nich v prezidentově návrhu podpořen buď judikaturou Ústavního soudu, nebo jiného evropského ústavního soudu.
Ústavní soud uveřejňuje došlé plenární návrhy standardně na svém webu. Proto očekávám, že pokud ne Hrad, tak Ústavní soud ho jistě brzy uveřejní. Pak se jistě stane předmětem diskuse ústavních expertů. Nevylučuji, že by někteří z nich mohli Ústavnímu soudu odeslat takzvaný amici curiae brief, tedy svůj vlastní odborný pohled, který by mohl Ústavnímu soudu pomoci.
Mohlo by vás zajímat
Má tedy prezident šanci uspět a domoci se toho letět na summit NATO v Ankaře?
Návrhu dávám šanci. Spor se týká výkladu ústavních pravomocí prezidenta a vlády. Právě od toho Ústavní soud existuje. Bude proto zajímavé sledovat, jakým způsobem se vypořádá s otázkou zastupování státu navenek a dosavadní ústavní praxí.
Zvládne tedy Ústavní soud rozhodnout dostatečně rychle ještě před summitem NATO?
Ústavní soud už v minulosti prokázal, že dovede složité ústavněprávní problémy projednat a rozhodnout nečekaně rychle. Typickým příkladem je řízení o posuzování ústavnosti mimořádného ukončení funkčního období Poslanecké sněmovny v roce 2009. Tehdy toto řízení inicioval svou ústavní stížností tehdejší poslanec Miloš Melčák. Ústavní soud rozhodl již patnáctý den po obdržení jeho stížnosti.
Pokud tedy bude vůle věc projednat přednostně, rychlé rozhodnutí rozhodně nelze vyloučit.
