Přes 150 změn chtějí poslanci ještě udělat v návrhu novely stavebního zákona před jeho závěrečným schvalováním ve Sněmovně. Kromě úprav stavebních pravidel usilují například o přejmenování ministerstva průmyslu a obchodu nebo zavedení nové povinnost politiků oznamovat užívání obecních bytů. Reagují tím na kauzu ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO), která jako starostka a později ministryně bydlela ve stometrovém obecním bytě za nájem v řádu několika tisíc korun měsíčně.
V letním vedru se poslední předprázdninový čtvrtek poslanci hospodářského výboru Poslanecké sněmovny na několik hodin zavřeli do přeplněné zasedací místnosti. Prodiskutovat museli více než 150 pozměňovacích návrhů k novele stavebního zákona. O místo se dělili se starosty, památkáři, architekty, developery i dalšími zástupci odborné veřejnosti, kteří přišli hájit své zájmy a varovat před dopady chystaných změn.
Pokračování zmaru, chaosu a zmatku
Právě atmosféra jednání vedla poslance Lukáše Vlčka (STAN) k ostré kritice způsobu, jakým novela vzniká. „To, co tady vidíme, je pokračování zmaru, chaosu a zmatku. Nevím, jestli je to záměrné, nebo jen neprofesionální práce. Dostat tak rozsáhlý tisk s takovým množstvím pozměňovacích návrhů na poslední chvíli je prostě špatně,“ prohlásil.
Emoce ale mířili i proti lidem, kteří na jednání výboru přišli s cílem ještě „zalobbovat“ o změny v návrhu. „Je tady spousta obranářů kulatých razítek a nedej bože, když mi sáhnete na to moje kulaté razítko,“ upozornil na střet místopředseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS). Demonstrativně přitom bušil pěstí do stolu. Poslance následně vyzval, aby se přes množství protichůdných zájmů soustředili především na věcnou debatu.
Přesto ani Adamec vládě zcela neodpustil způsob, jakým novela vznikala. Připomněl, že byla předložena jako poslanecký návrh. Tím vláda obešla standardní meziresortní připomínkové řízení, a výrazně tak omezila možnost odborné veřejnosti zasáhnout do přípravy zákona. „Co se týče počtu pozměňovacích návrhů, je to dáno z části tím, že nebylo meziresortní připomínkové řízení,“ míní Adamec. Současně ale připustil, že bez ohledu na způsob předložení obdobně bouřlivě probíhalo už schvalování předchozí verze stavebního zákona. „Je to jak přes kopírák,“ podotkl.
Dusno kvůli výdejním boxům
Nakonec poslanci Adamcův apel na věcnou debatu vyslyšeli a pustili se do věcné debaty. Detailně diskutovali například o památkové péči, kterou ovšem brzy zastavila absence zástupců ministerstva kultury. Poslance tak nakonec zdržela především debata o tom, jakým způsobem mají úřady povolovat umístění výdejních boxů. Ty patří ke žhavým tématům už od prvních projednávání novely. Například výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška totiž opakovaně varoval, že změny pravidel pro jejich umisťování mohou ohrozit další rozvoj internetového obchodu a lidem zkomplikovat přístup k zásilkám.
Poslankyně Barbora Rázga (ANO) chtěla jeho výtku vyřešit vyžazením výdejních boxů z přílohy stavebního zákona. Zákon by tak boxy považoval de facto za poštovní schránky a internetoví prodejci by je dál mohli umisťovat zcela volně.
Proti tomu se ostře ohradila ministryně Mrázová, která přitom s pohází ze stejné strany jako navrhovatelka. Poslance vyzvala, aby návrh nepodpořili a připomněla vlastní zkušenost s výdejními boxy. Ty podle ní dosud rostly jako „houby po dešti“ a starostové neměli prakticky žádný nástroj, jak proti jejich umístění zasáhnout, i když například blokovali dopravu.
„Problém to je často na soukromých pozemcích, zejména například u našich, vietnamských spoluobčanů, kteří za korunu udělají pro každého všechno bez ohledu na ostatní lidé, kteří v dané lokalitě žijí,“ prohlásila ostře Mrázová.
Vládní zmocněnkyně pro zavedení stavebního zákona Hana Landová následně vysvětlila, že právě zařazení výdejních boxů mezi drobné stavby představuje kompromis. Jejich instalace nebude vyžadovat stavební povolení, stavební úřady ale získají jasnou pravomoc zasáhnout v případech, kdy budou boxy umístěny v rozporu se zákonem, například budou ohrožovat bezpečnost nebo blokovat dopravní napojení. Když konečně došlo na hlasování, poslanci jí dali za pravdu a pozměňovací návrh Rázgy zamítli.
Mohlo by vás zajímat
Hřib reagoval na kauzu ministryně Mrázové
Mezi více než 150 pozměňovacími návrhy zaujal i návrh předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba a jeho spolustraníků. Se stavebními pravidly nesouvisí, ale přichází v době, kdy opozice kritizuje ministryni Zuzanu Mrázovou kvůli dlouholetému užívání obecního bytu v severočeské Bílině. Žila v něm i v době, kdy byla starostkou Bíliny a několik měsíců i poté, co se stala ministryní. Nyní žije v bytě svého třetího manžela. Ten je ovšem podle zjištění Seznam zpráv také obecní.
Právě na tuto kauzu se Piráti snažili reagovat a navrhli změnu zákona o střetu zájmů. Veřejní funkcionáři by tak napříště museli v majetkových oznámeních přiznávat také nájem obecního bytu. Podle návrhu by politici uváděli, zda jsou nájemci obecního bytu, kdo je pronajímatelem, kdy nájem vznikl či skončil a jaké platí měsíční nájemné. Přesná identifikace bytu by se naopak nezveřejňovala.
Autoři v důvodové zprávě argumentují, že „nájem bytu ve vlastnictví obce může být okolností významnou pro posouzení možného střetu zájmů“ a že „transparentnost takového nájemního vztahu je legitimním prvkem prevence střetu zájmů a politiky integrity veřejné správy“. Zdůrazňují přitom, že návrh nájem obecních bytů veřejným funkcionářům nezakazuje. Jeho cílem je pouze zajistit, aby veřejnost mohla posoudit, zda v konkrétním případě nejde o osobní zájem nebo majetkovou výhodu.
Avšak ani přes tyto pádné argumenty hospodářský výbor Hřibův návrh nepodpořil. Naopak ale předseda Pirátů uspěl jinde. Téměř jednomyslně poslanci hospodářského výboru na jeho návrh otevřeli cestu k opakovanému prodlužování lze platnost stanoviska EIA, tedy posuzování vlivů na životní prostředí, u dopravních staveb. To odstraní jednu z nejvážnější komplikací, kterým aktuálně čelí stát při výstavbě silnic nebo hlavní město Praha při stavbě metra.
Přilepili remízky i změny v podpoře elektráren
Novela stavebního zákona se stala nosičem i mnoha dalších změn, které s povolováním staveb přímo nesouvisejí. Poslanci se zabývali například také osvobozením remízků od daně z nemovitosti a schválili změny v energetickém zákoně. Ty se týkají takzvaných kapacitních mechanismů, které mají zajistit dostatek stabilních zdrojů elektřiny v době, kdy Česko postupně odstavuje uhelné elektrárny.
Podpořili také pozměňovací návrh Karla Havlíčka, ministryně Zuzany Mrázové a poslance Romana Kubíčka, který mění název ministerstva průmyslu a obchodu na ministerstvo hospodářství. Podle překladatelů již současný název neodpovídá skutečnému rozsahu působnosti resortu. Ten totiž dlouhodobě koordinuje nejen průmysl a obchod, ale také energetiku, exportní politiku, inovace, digitální ekonomiku nebo podporu služeb. Nový název má podle autorů lépe odpovídat běžné evropské praxi, kdy obdobné resorty vystupují jako ministerstva hospodářství.
Změna názvu by přitom neznamenala vznik nového úřadu ani právní nástupnictví. Šlo by pouze o přejmenování stávajícího ministerstva, které by se postupně promítalo i do dalších právních předpisů.
Novela stavebního zákona spolu se všemi pozměňovacími návrhy nyní zamíří do třetího čtení na plénum Poslanecké sněmovny. Tam poslanci rozhodnou o definitivní podobě novely. Hlasovat o ní mohou od 3. července. Podle plánů vlády by měla norma vstoupit v účinnost ještě během prázdnin.
